Únor 2015 - Strana 2 z 2

9. 2. 2015

Jojo Moyes – Stříbrná zátoka

Kathleen… Lisa…. Hannah… Mike… Gery…. Tohle jsou hlavní hrdinové této „víkendové“ pohodovky. Lisa žije v Austrálii se svou dcerou Hannah u Kathleen, v zátoce Silver Bay.
Lisa má minulost, o které nemluví, něco se stalo, něco, co ji poznamenalo.. Kathleen je sestra její zemřelé matky, která si ji vzala i s dcerou pod svá křídla, vlastní malý, starý hotel v zátoce, kde sem tam přespí turisti, kteří do jejich krásné zátoky zavítají. Ale co si budem nalhávat, žádné závratné výdělky nemá.. Ale žijou si spokojeně se svými výlety na lodích, kde turistům ukazují krásu přírody a hlavně největší atrakci, kterou je migrace velryb přes jejich záliv a dalších obyvatelů mořského světa, těch usměvavých, kamarádských a hravých delfínů.

Mike, pracující ve velké developerské firmě v Anglii, se dostane do jejich zátoky, aby zde postavil super moderní hotel, který bude poskytovat nejen odpočinek, ale i sportovní vyžití, hlavně v podobě vodních sportů. A to se obyvatelům zátoky samozřejmě nelíbí. A tady začíná zápletka, když se ubytuje v hotelu u Kathleen, aby si zmapoval prostředí, sblíží se všemi obyvateli a zjistí, že žijí jako jedna velká rodina a začíná přemýšlet, jestli je to správný krok. Ovšem ty peníze, ty investice, které jsou v projektu nového hotelu už se nedají vrátit. Investoři čekají výdělky a Mike musí vymyslet, jak to udělat, aby byly všechny strany spokojeny. A upřímně, to, jak to vyřeší, by nečekal nikdo…

Ze začátku mne tato kniha nebavila, prvních sto stránek jsem se trápila, ztrácela jsem se v postavách, měla jsem sto chutí knížku odložit na později. Nebavilo mě, když se střídali hrdinové, jedna kapitola za Lisu, jedna za Kathleen, jedna za Mika a já si to pořád nedokázala pospojovat o čem to má být.
Ale jakmile se objevil Mike v Austrálii, kniha dostala ten správný šmrc, všechno do sebe začalo zapadat a knížka se mi nakonec líbila.
Není to ale kniha, kterou bych si znovu přečetla. Příběh byl milý, četla se dobře, kapitoly dobře rozdělené, když mi kniha začala dávat smysl, zjistila jsem, že jsem na sebe pyšná, když jsem ji dočetla a nenechala se odradit.

Proto říkám i Vám, nenechte se odradit při prvních stránkách, budete mile překvapeni a budete rádi, že jste vydrželi, protože to za to stojí. I když ze začátku se to jeví jinak.

Tak vzhůru do toho.

Vaše DaraMegan

4. 2. 2015

Lucy Diamond – Kavárna na pláži

Evie Flynn je černá ovce rodiny. Je jí 32 let, má sice chlapa, ale její život, jednoduše řečeno, nestojí za nic. Nemá pořádnou práci, stále pobíhá po brigádách, které ji shání pracovní agentura, nemá vysokou školu a navíc, má dvě sestry, které jsou v tomto směru dokonalé. Manžel, děti, škola a pořádné zaměstnání.

Evie to trápí, má pocit, že její život ji prokluzuje mezi prsty… Všechno změní smrt její tety Jo, která ji přenechá na starost kavárnu na pláži, 4 hodiny od Oxfordu, kde žije se svým přítelem v jeho bytě. Smrt Jo ji velmi zasáhne, a když se rozhoduje, co s dědictvím udělá, začíná ten správný děj knihy.

Má kavárnu prodat? Má zklamat Jo, která v ní vidí její novou majitelku? Nebo má kavárnu převzít, ale tím pádem se odstěhovat od přítele a žít vztah na dálku? Zvládne vůbec takovou zodpovědnost?

Tato kniha je velmi milá, hlavně je to kniha, ve které se uvidí každá žena, která neví, jestli to, co dělá, je to pravé ořechové. Je psána jednoduše, a právě tím způsobem, že Vám přiroste k srdci. Autorka Lucy Diamond je pro mě opravdu diamant.

Nezklamala mě, co se týče děje, a i když je chvilkami děj předvídatelný, je to napsáno tak, že v tu chvíli jsem přemýšlela, jestli opravdu to tak bude, jak si myslím. Chytla mne za srdce. Je tam romantika, které není nikdy dost, ale přitom to není ta přeslazená kniha. Je tam akce, kdy jsem se chytala za hlavu a říkala si, to snad néééé. A právě v těchto chvílích, které mne takhle překvapily, jsem byla ráda, že tuto knihu čtu.

Vám, kteří ji ještě nečetli ji doporučuju, je to příjemná oddychovka, kterou máte přečtenou za den, ale věřím, že nebudete litovat času stráveného v kavárně, na pláži, s hrnkem kávy a musím se přiznat. Kdykoliv tam byla zmíněna káva, tak já si ji šla udělat doopravdy. Nakažlivá knížka.

Samotná autorka mě tak překvapila, že na podzim si hodlám přečíst její další knihu, která bude vycházet: Já a pan Jones. A upřímně, už teď se těším na ni.

Děkuji za pozornost

Vaše DaraMegan

2. 2. 2015

Alice Clayton – Nabíječ – série Coctail = 1 =

Tak toto je oddechovka, která nemá konkurenci.. Je to vtipná kniha, kdy se dá říct, že co věta, to perla.

„Simon je filet mignon a my dva, přiznej si to, lásko, jsme spíš buřty s cibulí“

Caroline je holka, která má dokonalou práci, co ji baví, má dvě dokonalé kamarádky, které vždy stojí při ní, má věrného domácího mazlíčka, kocoura Clivea a má dokonalý byt. Jediné, co ji chybí k totální dokonalosti je chlap, ale ona vlastně ani žádného chlapa nechce a nepotřebuje.

Na druhé straně zdi bydlí Simon, soused, spolubydlící, který má dokonalé tělo, partnerek dostatek, dva dokonalé kamarády, dokonalou práci, která je i jeho koníček, dokonalý byt a taky mu vlastně vůbec nic nechybí.

„No jo, chlapi. Do něhu se dokážou podepsat oba dva. Otázkou ovšem zůstává, kdo by zvládl větší písmena.“

A jak to tak bývá, těch dvou se cesty zkříží… Začne to nenávistí, pokračuje příměřím… A tím to začíná, je to knížka, kdy se smějete od ucha k uchu, lidi kole Vás na se tupě po Vás otáčejí a přemýšlejí, co je tady k smíchu. Několikrát jsem se přistihla, jak se směju, pusa od ucha k uchu a taky, což bylo ještě vtipnější, já se smála nahlas!! Ano, tak nahlas, jak kdyby mi někdo, sedící naproti mně vyprávěl vtip, a já bych se tomu smála, některé fráze byly tak vtipné, že jsem nevěřila, že to opravdu je tam napsané.

Co děj? Děj byl takový hezký, milý, myslím si, že nikoho nepohorší, ale na druhou stranu nikoho neoslní. Je to klasická romantická „pohádka“, ale s vtipným komentářem, vtipnou pointou a hlavně, děj se netáhne, jako by autorka měla pořád o čem psát, chtěla rok nacpat do týdne v knížce a přitom se ji to náramně podařilo.

„To je jak líbat vyřezanou dýni. Co se tak culíš?“

Jen, abych byla upřímná, přeskakovala jsem některé fáze knihy a to ty, kde byl detailně popsán sex.. Jsem z toho už docela naštvaná, jak to v každé knize musí být, vypsáno, kdo komu co kde.. Nejsem ten typ, který si potřebuje pročítat, jak někdo někoho dělá jazykem, nebo ho má až v krku, ale na druhou stranu, docela chápu, proč to v těch knihách je, protože většina dnešních dívek a žen právě po tomto touží. Jak říkám, já ty stránky přeskakovala, ale jsem spokojená s tím, že takovýchto stránek tam bylo cca 20, za což autorce děkuji, nestačily mi ty stránky zkazit perfektní dojem o vtipné, komické, milé knížce.

Příjemná oddechovka, kterou jsem měla přečtenou za den a myslím, že i když teď ji mám v e-book formě, nesmí mi chybět v tištěné a hned objednávám, bude mít místo v knihovně, hlavně kvůli těm vtípkům, kterých tam je opravdu dost.

A taková malá perlička, těšte se úplně na poslední odstavec. Ten mě totálně dostal do kolen a to v dobrém.

Doporučuju! Vřele doporučuju!