Měsíc: Říjen 2015

Autor: Alice Clayton
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Mladá Fronta
Překlad: Jana Doležalová-Montorio
Počet stran: 192
Orig.název: Mai Tai´d Up

V přímořském městečku Monterey kolují řeči o Chloe Pattersonové, která se právě přistěhovala a chystá se otevřít útulek pro opuštěné pitbully. Šušká se, že je bývalou královnou krásy (pravda) a že dala takřka před oltářem košem svému snoubenci (také pravda). A že se sice po nikom novém nerozhlíží, nicméně prý padla do oka místnímu fešnému veterináři (naprostá pravda).
Když Lucas Campbell zrovna neslouží na rodinné veterinární klinice, brázdí vody zálivu na surfu. Je poměrně čerstvě single a rozhodně se hned nemíní vrhat do nového vztahu. Slečna Miss Zlatý stát ovšem zaujme jeho pozornost a Lucas jí věnuje ne jeden, ale rovnou dva až tři obdivné pohledy.
Ani Lucas ani Chloe nestojí o závazky. Mít ale někoho, s kým lze trávit noci a víkendy, není k zahození. Bude několik sklenek Mai Tai, měsíční svit a broukání Franka Sinatry stačit k tomu, aby oba hrdinové zapomněli na svou minulost?

Nemůžu s čistým svědomím říct, že jsem se na čtvrtý díl série těšila, ale přiznám se, že jsem byla zvědavá. A nyní jsem i trochu zklamaná. Protože tento díl byl nejslabší z celé série. Už když jsem četla Nabíječe, první díl, tak jsem věděla, že již žádná nebude mít na to, aby se mu vyrovnala. První díl byl napsán s vtipem, lehkostí a byl zábavný. Další byly uměle „nadstavovány“ a tento čtvrtý už byl poměrně nudný, zbytečně zdlouhavý, pořádně se nic nedělo a chyběl tomu i ten pověstný humor.

Je pravda, že Chloe a Lucas jsou typické postavy, ovšem autorka zase zvládla jejich popis a povahu napsat tak, aby jste si je zamilovali. Postavy v knize jsou příjemné, ale místy jsou jejich „přeměny“ až kýčovité. Tak to ovšem chodí u těchto knih..

Na druhou stranu, já jako psí máma oceňuji, že se autorka věnuje příběhu, kde hlavní roli hraje starost o opuštěné psy a k tomu o rasu pitbull. To je jedno velké (a asi jediné) plus. A přiznám se, v jednu chvíli, kdy šlo o záchranu opuštěného pitbulla mi kápla slza. A to z toho důvodu, že jsem si tu scénu dokázala naprosto autenticky představit. A musím říct, že autorka si s popisy dokáže opravdu skvěle pohrát.

I když tu nepíšu žádné nadšené věty typu: Je to skvělá kniha… Děj je báječný… a jim podobné, tak se nenechejte mýlit. Kniha je příjemná a oddychová, neříkám, že při čtení si budete kousat nehty a budete jako trní, jak to asi dopadne, ale zpříjemnit si jeden večer touto knihou není až tak špatný nápad. A myslím si, že pro fanoušky autorky je to přímo nutnost.

Takže za mě je kniha průměrná, předvídatelná, ale milá a příjemná. Neotřelý nápad, co se příběhu týče, ovšem to zpracování.. Ale u těchto druhů knih se to dá očekávat.
Nejsem zklamaná ani znuděná, nejsem ani překvapená. Tak nějak jsem tušila, že nebudu skákat radostí 3metry vysoko, ale taky jsem věděla, že v rámci mezí si to čtení užiju a to se taky stalo.

A těším se, až mi napíšete, co vy a Samec? 🙂

Daramegan

Autor: Kate A. Boorman
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: HOST
Orig.název: Winterkill
Počet stran: 366
Autor obálky: Lucie Zajíčková
Překlad: Markéta Polochová

                                                                     zdroj obrázku

Jakákoliv kniha od HOSTu je zárukou kvality. A nejinak je to i tohoto díla. I když se řadí mezi young adult literaturu, pro mne to bylo úchvatné čtení, od kterého jsem se nemohla odtrhnout a příběh byl naprosto skvělý. Jak říkám, záruka kvality.

Navíc, když je oznámeno, že “ Nikdo neopustí osadu, pokud chce přežít“, tak je jisté, že tato kniha je odsouzena k úspěchu.

V této knize se setkáváme s patnáctiletou Emmeline, která žije v osadě uprostřed tajemných lesů, v podivném světě, připomínajícím středověk. Puritánská komunita dodržuje přísná pravidla, která mají ochránit její členy před nebezpečím pocházejícím z okolních hvozdů. Před „malmaci“ a „la prise„.
Emmeline ví,že vydat se mimo osadu je přísně zakázané, avšak stromy v lese ji cosi šeptají a táhnou ji na zapovězenou cestu.
Když zůstane v osadě, čeká ji manželství, o které nestojí a život vedle kluka, jehož nemůže mít. Ale venku? Malmaci číhá a Smrtná zima se blíží…

Před čtením si připravte Francouzsko-český slovník, aby byl po ruce a můžete začít. Dělám si srandu. Jsou tam sice francouzské fráze, ale jsou krátké a dobře pochopitelné, i když francouzsky neumíte. Já se teda musím pochlubit a říct, že jsem „docela zdatná“ v základech 😀 A tím pádem jsem si dokázala jednotlivé věty přeložit. Ovšem, proč tohle píšu – ta kniha je, díky francouzštině v ní, naprosto kouzelná. Ten jazyk sám o sobě je krásný a když je proložen v normálních větách, myslím tím, že je proložen češtinou, nemůže to vytvořit nic jiného než krásu na pohled a líbeznost ke čtení. 🙂

Děj, jak jinak, taky nemá chybu. Začíná se opatrně, kdy člověk má šanci pochopit všechny souvislosti, a na konci knihy děj graduje. V průběhu čtení mě i docela mrazilo, protože některé informace byly napsány s takovou chutí a vášní, až jsem se musela ohlížet kolem sebe, abych měla jistotu, že se nacházím doma (nebo v tramvaji, nebo v práci) – prostě, že jsem tam, kde mám být a nejsem nikde v lese, osadě či u řeky?!….

Jedním slovem, tuto knihu opravdu doporučuji. Není nic, co by mě nebavilo, co by se mi nelíbilo a i když je tam, nějakým způsobem, popsán „milostný trojúhelník“, tak v této knize vám to vadit nebude. A víte proč? Protože je prokládán tou surovostí středověku a proto to není pouze holčičí čtení.

Kniha ode mne získala plný počet bodů a určitě vám ji doporučuji si přečíst.
Pokud jste ji už stihli přečíst, máte stejný názor? Popř. pokud plánujete, dejte info, jaká byla. 🙂 Budu se těšit na vaše komentáře.

Daramegan

Autor: K. A. Tucker
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 440
Překlad: Jana Pacnerová
Orig. název: Four Seconds to Lose

Cain Ford je majitel striptýzového klubu, ale ne jen tak ledajaký. Je to správný chlap, který zaměstnává dívky na pokraji společnosti, aby jim dal vydělat peníze a tím jim pomohl vést spořádaný život, který je bude naplňovat. Je také jejich obránce. Když se ocitnou v moci chlapů, kteří je využívají, mlátí a svádí k drogám, Cain, i když je jejich šéf zasáhne a dívkám se opět snaží pomoct nahoru.
Ale jeho minulost není růžová. Je bývalý zápasník, Ilegální zápasy v podzemí, kde byly boje na smrt, ty byly jeho obživou, vydělaly mu hromadu peněz, ale také mu zanechaly „pošpiněné ruce“.
A na druhé straně tu máme Charlie, která je nevlastní dcerou Velkého Sama, jež je drogový dealer. Žije v New Yorku a Charlie má nastoupit na svou vysněnou školu. Ovšem její otčím potřebuje spojku, potřebuje někoho, kdo bude dealovat drogy v Miami. A tak se rozhodne své nevlastní dceři změnit identitu a poslat ji do samotných pekel. Do Miami. Charlie je nucena odjet a v Miami začíná její nový život. Ale určitě ne lepší. Chce se vymanit ze sevření Sama, ale je to vůbec možné? Drogový kartel je všemocný, s nikým se nemazlí a Charlie díky Samovi se ocitá přímo v centru dění.

A jednou se cesty Caina a Charlie propletou. Zamotají se, rozmotají se, poté se zamotají ještě více..

Tato kniha je třetí díl ze série Ten Tiny Breaths a dle mého názoru se autorka stále zdokonaluje. I když jednička je většinou v každé sérii nepřekonatelná a tady u této to není jinak, každý díl má své kouzlo a proto jej nelze hodnotit negativně.
Autorka se pustila do velmi neotřelého tématu, drogového kartelu a tvrdého zacházení drogových dealerů, ale ujala se toho se ctí. Příběh je perfektně postaven, místy je napínavý, samozřejmě zde nechybí romantika, nechybí sex (ale ten je pouze na pár stránkách), je plný dějových zvratů a také se autorka v určitých úsecích vrací k našim starým kamarádům z prvních dílů.

Celkově hodnotím knihu na plný počet bodů a to hned za tří důvodů.
1) autorka si umí pohrát s pocity postav a je pořád lepší a lepší
2) příběh je neotřelý, zábavný, napínavý, nebude vás nudit
3) představa nahého Caina vám nedá spát

:))

Pokud jste četli první díly, určitě vám vřele doporučuji i toto pokračování a pokud jste tuto sérii ještě neměli v rukou, neváhejte a koukněte se po ní. Opravdu stojí za to.

Mějte krásný den!

Daramegan

Autor: Lauren Beukes
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Jota
Překlad: Petra Navrátilová
Orig. název: The Shinning Girls
Počet stran: 368

Harper získá v roce 1931 klíč od domu, který mu umožní cestovat časem. Nachází zde pokoj plný trofejí z vražd, které jednou spáchá – protože už je vlastně spáchal. Putuje časem od světové hospodářské krize třicátých let minulého století až po léta devadesátá apronásleduje „zářící dívky“, mladé inteligentní a nadějné ženy „s potenciálem“. Pod dohledem je má od jejich dětství a zabíjí je až jako dospělé ženy. Vyprávění klouže dekádami tam a zpět. Vrah vedle těl zanechává obyčejné, ale přece zvláštní předměty a jiné trofeje si zase odnáší.

Kirby měla to štěstí, že Harperovo napadení přežila. Ví, že kromě toho, že se jedná o násilníka a psychopata, je na útočníkovi ještě něco zvláštního. Začne hledat další dívky, které však tolik štěstí neměly a podobná napadení nepřežily. S pomocí novinových výstřižků a rodin obětí pátrá po spojitostech s útočníkem a po jeho totožnosti. Jediného spojence nachází v novináři Danu Velasquezovi, který se jejím případem před léty zabýval. Kirby k němu přichází do redakce na stáž a jejich původně pracovní vztah se postupně začíná měnit v cosi osobnějšího.
Důkaz – Dům a jeho tajemství –, který Kirby nachází, se zdá neuvěřitelný. Ale pro dívku, která přežila vlastní smrt, není nic nemožné. Situace se mění v neprospěch Harpera, protože teď začne ona pronásledovat jeho. Tak dlouho dokud celou věc nedovede až do konce.

Musím říct, že na tuto knihu jsem se hodně těšila, ale pořád jsem ji odsouvala. A teď vím proč, byl to můj šestý smysl, co se knih týče.
Příběh sám o sobě je vymyšlený precizně, jsou tam prvky, které člověka baví. I když je to chvílemi až nechutné čtení, tak se to dá zvládnout, protože za oponou hnusu se odehrává skvělý příběh.
Ale jeden háček to mělo a tím bylo přeskakování v ději, kapitoly v rámci postav.. Chvílemi jsem se v ději ztrácela, ztrácela se v postavách a můžu říct, že teď, po dočtení, mám opravdu pocit, že Kirby a Harper by v knize bohatě stačili. Protože co se týče ucelení si děje, jsem ztracená i nadále.
Kdyby mne teď někdo chytl za ruku a chtěl, ať mu příběh povyprávím od začátku do konce, tak to nezvládnu. Ztratila bych se v tom, zase a opět… Nebo bych mluvila pouze a jen o Kirby a Harperovi – co se dělo těmto dvěma.

Nápad o cestování časem velmi oceňuji, zatím jsem nic podobného nečetla a líbilo se mi to. Ale jak říkám, možná bych to trochu pozměnila, protože ať už autorka zamýšlela cokoliv, snažila se to zamotat a udělala pro mne z toho naprosto velký, nerozmotatelný uzel.

Ovšem čtení samo o sobě jsem si užila. I když jsem měla pocit, že nevím, která bije, to hlavní se mi podařilo zachytit – snad. Stránka za stránkou ubíhala, až byl konec. Měla jsem na konci takový ten pocit, kdy jsem si v duchu řekla: „hm“, vymazala knihu ze čtečky a ihned otevřela další. Nemusela jsem nad ní přemýšlet a ani teď není nic, co by mne ke knize vrátilo.
A taky, hlavní hrdinka, Kirby, byla velmi, ale opravdu velmi svérázná dívka. Musím říct, že chvílemi to bylo do očí bijící, jak se chovala a co říkala. Ale proti gustu…
Za mě průměrná kniha.

Každopádně, pokud budete tuto knihu číst nebo jste četli, budu ráda za každý komentář. Nic nepotěší víc, než názor jiných i kdyby by měl být jiný a mě nazvat „trubkou“, že jsem to nepochopila. 🙂

Daramegan

anotace knihy převzata od: databazeknih.cz

Autor: Huntley Fitzpatrick
Rok vydání: 2015
Počet stran: 392
Nakladatelství: CooBoo
Orig.název: What I Thought Was True

„Ženská, která se neumí otáčet v kuchyni, je jako ryba bez bicyklu.“

Oficiální anotace z databazeknih.cz
Gwen Castleová si vždycky představovala, jak jednoho krásného dne opustí ostrov, na kterém vyrůstala. Ostrov, kde se mimo letní sezonu nic zajímavého neděje, kde potkává stále ty samé tváře a kde se nic neutají. Ovšem toto léto bude vše jinak, protože na ostrov přijíždí na letní brigádu Cassidy Somers, kluk, kterého Gwen nechtěla už nikdy vidět. Zatímco on je neuvěřitelně pohledný a pochází z bohaté rodiny, její rodiče se celý rok dřou, aby dokázali splatit účty za léčbu Gwenina bratra. Zdá se, že nemohou být odlišnější – navíc mezi nimi jako bouřkový mrak visí událost, která se stala na jaře a na niž by Gwen nejraději zapomněla. Ale společná brigáda a dlouhé léto dokáží zázraky.

„Děda, Nic a máma na mě zírají, jako bych měla dvě hlavy. Zelené. S růžovými puntíky.“

Můj názor:

Líbilo se mi to. A hlavně děda, který mluvil portugalsky, když potřeboval něco hned říct, ten byl skvělý. Vůbec jsem těm slovům nerozuměla a rušivý element to rozhodně nebyl. Perfektní věc v knize. 🙂
Do nějaké strany 200 jsem si Gwen představovala jako nějakou šedou myšku, nehezkou, obtloustlejší, ale když jsem zjistila, že na párty šla v červených upnutých šatech, tak mi došlo, že asi tlustá a nehezká nebude, když polovina plaveckého týmu by si ji dala jako zákusek. 🙂
Co se týče samotného příběhu, tak je to opět o holce z chudších poměrů, která má nějaké styky, kontakty, s bohatými, krásnými, namakanými chlapci. 🙂 Po prvních pár stránkách jsem měla touhu vyjít do ulic, oblíct si minisukni a házet očka po hezkých chlapech. Normálně flirtovat až k zbláznění. 🙂

„Vážně by ke mně měli přidávat odkaz na instruktážní klip na Youtube. Nebo rovnou manuál. Jak můžu čekat, že mě pochopí, když se nechápu ani já sama?“

Ze začátku je ta kniha prakticky k nerozeznání od jiných YA knih, dívce se líbí vypracovaný blonďák, který je ovšem z bohaté rodiny a Gwen z chudé, tím pádem on s ní být nemůže. Takhle to má Gwen postavené, myslí si, že tím to hasne. Jenže v polovině příběhu začneme konečně chápat i minulost, když se Gwen na pár stránkách vrací ve vzpomínkách, proč je taková, jaká je. A začneme si dávat dohromady všechny spojitosti.
Každopádně, na konci je jedna velmi překvapivá scéna, já bych ji tam nečekala a celkem mě to dostalo. 🙂 Víte která? 🙂

Tato knížka je stejně milá jako kniha Můj život u sousedů a ten, kdo se rád zasní, má rád YA literaturu, tak určitě zklamaný nebude. Já nebyla. Klidně si to přečtěte! 🙂 A mne do komentářů, co si myslíte. 🙂 Já dala 4*.

Pěkný den,
Daramegan

P.S.: Musím udělat zase nějakou tu reklamu. 🙂 Antik Ostrava