Měsíc: Červen 2017

Autor: Peternelle van Arsdale
Rok vydání: 2017
Počet stran: 368
Nakladatelství: Slovart

Jako dítě se Alys rýmovačkám o Bestii smála a strach, který vyvolávaly příběhy o čarodějnicích, ji mrazil jen příjemně. Pak ale jednoho dne přišly. Ty dvě. A s celou vesnicí a dosavadním bezstarostným životem byl konec. Spolu s ostatními dětmi prchá Alys do sousedního Defaidu, kde ji čeká těžké dospívání ve světě svázaném neúprosnými pravidly. Defaid i jeho okolí zachvacuje panika před tím, co má prý na svědomí tajemná Bestie. Jenže utrpení, které si lidé dokážou působit navzájem, si s tím nadpřirozeným v ničem nezadá. A Alys navíc cítí, že má k hvozdu a Bestii podivně blízko…

Hlavní hrdinka se jmenuje Alys a setkáváme se s ní poprvé, když má sedm let. Potká ji, podle mě, devastující neštěstí a je nucena opustit svou rodnou vesnici a s dalšími dětmi odejít do Defaidu, kde žije v náhradní rodině. Na ni má docela štěstí, otec i matka ji mají rádi a roky plynou dál. Pořád se ovšem objevují nové zvěsti a zprávy ohledně Bestie a nikdo není klidný a bez starostí. Nechají město obehnat hradbami, kdy na stráži stojí právě Alys a ostatní děti, které zároveň s ní přišly z postižené vesnice. Až jednou, kdy se Alys vydá do bývalého domova, uvidí něco, co ji obrátí, opět, život o 180 stupňů. A v tu chvíli začíná Alys boj nejen o svůj život, ale taky o životy dalších lidí, na kterých jí záleží.

Nejdříve vás nalákám na grafickou úpravu knihy. 🙂 Protože začnu tím, že obálka je báječná, pokračuje to vloženými obrázky vždy s nějakým úryvkem, který prozrazuje, jakým způsobem se bude příběh dál vyvíjet a končí to skvělým fontem písma, jenž se čte velmi dobře. Rozlišují se typem písma řeči Bestie a řeči ostatních lidí, kapitoly jsou kratší a tím pádem je kniha velmi čtivá. Nedávno jsem někde četla, že je celý příběh přirovnáván k Smrtné zimě a musím tak trochu souhlasit. Ovšem, tady se mi líbí, že je to samostatná kniha, tudíž nemusím čekat na další díl, jak tomu bylo u výše zmíněné. Bestie je zvíře je vyprávěn od A do Z a při dočtení poslední stránky jsem měla slastný pocit, že vím vše a na nic nemusím čekat. Protože co si budeme nalhávat, někdy to čekání může být velmi nepříjemné. 🙂

Ale najdu tady jednu věc a taky vám ji napíšu, která mi trochu vadila. A to konkrétně nerozhodnost a samotné přemýšlení Alys. Chvílemi mi přišlo, jako by se považovala za holku, která může snad za všechno. Byla místy lítostivá až běda, ona je ta zlá, ona je ta, která všem ubližuje, ona za všechno může. A musel zakročit někdo, aby ji to aspoň z části vymluvil, i když se to nepovedlo tak, jak jsem si myslela. Ovšem i přes tohle lehké škobrtnutí je příběh čtivý a vcelku napínavý. Nejsou tam žádné hurá akce, kdy bych si okusovala nehty, ale i tak docházelo k situacím, které se pomalu vyvinuly do scén, při nichž jsem tak trochu zadržovala dech a čekala, jak to dopadne.

Celkově se mi kniha ohromně líbila a kdyby autorka vymazala trochu těch Alysiných myšlenkových pochodů, tak by to bylo na plný počet bodů. Protože ke konci, kdy jsem se nemohla dočkat, jak to všechno dopadne, jsem měla pocit, jako by mě to zdržovalo a jen si sama pro sebe říkala: „Běž už, prosím tě!“, „Nekecej a funguj!“  a tak podobně. Prostě jsem ji popoháněla, abych se konečně dozvěděla, co jsem potřebovala.

Samotný příběh je neotřelý, zajímavý a skvělý autorčin nápad. Propojení fantasy světa bylo skvělé a bytosti, které se objevily, byly úžasně popsané. Věřím, že vás tato kniha bude bavit, pokud máte rádi fantasy, pokud si chcete přečíst příběh, který jen tak někde nenajdete. Doporučuji jak malým, tak velkým, tohle se prostě a jednoduše bude líbit! 🙂

Děkuji nakladatelství Slovart za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, můžete přímo tady.

Mějte se krásně a díky za přečtení!
Daramegan

Autor: Mary E. Pearsonová
Rok vydání: 2017
Počet stran: 368
Nakladatelství: CooBoo

Království Morrigan je ponořeno v tradicích a příbězích o dávném světě, ale některé tradice princezna Lia nemůže překousnout. Například sňatek s někým, koho nikdy nepotkala. To vše pouze kvůli zajištění politického spojenectví. Lia má všeho po krk a je připravena začít nový život. V den své svatby utíká do na míle vzdálené vesnice, kde se usazuje mezi obyčejnými lidmi a především dvěma záhadnými a přitažlivými muži – jedním princem, kterého si měla vzít, a jedním vrahem, který má za úkol ji zabít. Obklopena tajemstvím a lží musí Lia odhalit nebezpečné skutečnosti, které otřesou celým jejím životem, zatímco se pomalu začíná zamilovávat do jednoho z dvou cizinců.

Mary E. Pearson je americkou spisovatelkou, která se narodila v roce 1955 v Jižní Karolíně. Specializuje se na literaturu pro mládež a za svou knihu PA Room on Lorelei vyhrála v roce 2006 cenu Golden Kite Award za beletrii.

To, co musíte udělat nejdříve, před samotnou četbou příběhu, tak je z knihy sundat obálku a podívat se na vazbu bez ní. Působí na vás jako na mě? Starobyle, křehce… Jsem z toho odvařená. Schválně si zajděte někam do knihkupectví, pokud ji doma nemáte a koukněte. Tohle se mi velmi líbí.

Lia je princezna, První dcera, která má určeno, za koho se provdá. Ovšem, jako správná mladá žena chce zažít lásku a tím pádem sňatek odmítá. Nikdo její prosby a přání nevyslyší, tudíž začne jednat na vlastní pěst a opouští svůj domov. Po boku s nejlepší přítelkyní opouští město, kde žila celý život v přepychu a v jedněch šatech se ocitá ve městě, kde nikdy nebyla. Musí se postarat sama o sebe, vydělat si na to, co potřebuje. Jednou se v její práci objeví dva mladíci. Oba mají něco do sebe, Liu zaujmou, ale nejsou takoví, jací se tváří navenek. Důležité je, aby Lia za včas odhalila, co jsou zač a vydobyla si svou svobodu tak, jak si ji přála. Ovšem, jak to tak bývá, do cesty se jí postaví právě ti dva tajemní cizinci a po jejich setkání nic nebude tak, jak si přála.

Když jsem Falešný polibek začala číst, byla jsem lehce zmatená. Pořád to nebyl příběh, který jsem očekávala. Přišlo mi to takové zvláštní, nic co by mě zaujalo. Ale po pár stránkách, kdy jsem více poznala Liu a její přítelkyni, kdy začaly vést spořádaný život mezi „normálními“ lidmi a když se ještě na scéně objevil farmář a zabiják, byla jsem ve svém živlu. Měla jsem lehce obavy, že příběh bude klasický milostný trojúhelník, ale ty obavy byly zbytečné. V příběhu se toho objevuje mnohem více, včetně fantasy prvků. Navíc lehká mytologie, kterou autorka zařadila do příběhů, jenž si mezi sebou vypráví lid, byla dobře propracovaná a mi se to líbilo.

Lia, jako hlavní hrdinka se mi líbila. Protože věděla, co chce a za jakou cenu. Přišla mi naprosto obyčejná, a i když se postavila rodině trochu zbaběle, jinou možnost stejně neměla. To, jak byla tvrdá, silná, přesvědčená o tom, co potřebuje, to mi imponovalo. Jednoduše se nejednalo o žádnou ufňukanou holku, která potřebuje kolem sebe plno lidí, aby mohla fungovat. A takové hrdinky nemám ráda, takže Lia je můj člověk.
Popis jejích cest se autorce obzvláště povedl, dokázala jsem si představit přesně ty místa, kde se hlavní hrdinka ocitala a toho jsem si cenila. Netápala jsem, jak by to asi mohlo vypadat, ale sama autorka mne navedla, abych věděla, co a jak.

Falešný polibek se čte sám. Kapitoly jsou krátké, proloženy různými texty, které se týkají příběhu a ten je psán v jiném fontu písma, takže celé to získává na atraktivitě. Děj je vyprávěn ze tří pohledů, kdy hlavním je Lia a poté je to zabiják a farmář. Až po pár kapitolách zjistíme, kdo je zabiják a kdo farmář, ale osobně můžu říct, že by mi vůbec nevadilo, kdybych se to dozvěděla ještě později. Líbilo se mi, jak jsem hádala, kdo to je a proč se objevil.

Dle mého názoru je vidět, že se autorka opravdu zaobírá literaturou pro mládež, protože tato kniha byla velmi čtivá a spoustě dívkám se rozhodně líbit bude. Je svižná, nechybí tam pořádná porce romantiky, ale taky trápení, bitev, lží… Falešný polibek má v sobě to, co prostě taková kniha mít má. Napětí a docela otevřený konec, který vás naláká na další díl tomu celému dodá glanc a mi nezbývá nic jiného, než čekat, až vyjde.

Děkuji Albatrosmedia.cz za poslání recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, tak můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Martin Čáp
Rok vydání:2015
Nakladatelství: Cosmopolis (Grada publishing a.s.)
Počet stran: 224
Ilustrace: Pavel Koutský

Vyprávění psího rošťáka Bertíka, který čtenáře provádí svými prvními krůčky, sžívání se s novými pány, problematikou čtení patníků a vůbec vším, co takový pes považuje za důležité. Ve svých zápiskách malý bígl glosuje svět „dvounoháčů“ a odhaluje, co to znamená „psí život“.
Dovolte, abych se představil: Jsem bígl a mé celé jméno zní Alberto z Rododendronu. Jméno začínající na A znamená, že pocházím z prvního vrhu naší mámy, a onen šlechticky znějící přídomek je pojmenování chovatelské stanice. Jsem tedy čistokrevný bígl a doufám, že vše je jasné…

Martin Čáp se narodil v roce 1960 a vystudoval na FAMU katedru scenáristiky a dramaturgie. Je také novinář, pracoval v Mladé frontě dnes a Denním telegrafu, následně jako dramaturg České televize v Praze. Je autorem několika televizních inscenací a řady knih.
Jako první jsem od něj přečetla Čarodějku (recenze zde) a teď jsem se dostala ke knize s názvem Můj psí život, kterou v roce 2015 vydal Cosmopolis (Grada publishing a.s.).

Celý příběh vypráví Bertík, což je pes. Bígl, aby bylo jasno. Prožíváme jeho očima všechny důležité momenty, od narození přes pubertu (která stojí za to) až po dospělost. Nejednou se mu stane pořádná lapálie, která mi vykouzlila úsměv od ucha k uchu. Očima Bertíka se setkáváme s ostatními psy, se kterými se povídá, řeší co a jak. Jeho dobrodružné cesty autobusem, honičky za hárající fenou nebo třeba postřehy ohledně sledování televize a seriálů, jsou opravdu zábavné.

Celá kniha je psána velmi jednoduše, v krátkých kapitolách a navíc provázena skvělými ilustracemi od pana Pavla Koutského. Právě ty obrázky knize dodávají pořádný šmrc a čtení díky nim je o více záživnější. Protože se obrázky dotýkají tématu, je to příjemné a vtipné. Ilustrátor odvedl opravdu dobrou práci.

Protože mám doma psa, tak jsem nad dějem značně přemýšlela a vždy pohledem sklouzla k Meganě (ano, náš pes se jmenuje celým jménem Megan Fox – to můj chlap vymysle!). 🙂 Protože když autor Bertíka nechal chodit s vodítkem a on popisoval, jak jej škrtí a nemůže běhat na volno a objevovat všechny pachy, kterých je všude plno, tak „trpěl“ jako pes. A pak se Bertík rozmyslel, že bude hodný, chodil u nohy na vodítku a postupem času bez vodítka – a v tu chvíli jsem se koukla na naši bláznivou Meganu, která za celé tři roky nebyla schopná se něco takového naučit a přemýšlela, co se ji asi honí hlavou. 🙂 Bylo super, že celý děj jsem promítala na našeho psa a místy jsem měla pocit, že to tak opravdu je! Přesně jak v knize, tak i v životě našeho psa. 🙂

Pokud hledáte knihu, která je plná humoru, potřebujete se odreagovat od všech detektivek, thrillerů a různých mordů, tak sáhněte po tomto kousku. Navíc je super pro malé-velké čtenáře, díky fontu písma a ilustracím se jim bude dobře číst a bude je to bavit.
Já se bavila a jsem moc ráda, že se mi kniha dostala do rukou.

Děkuji Cosmopolis za zaslání recenzního výtisku a pokud si ji chcete koupit, můžete přímo tady.

Mějte se krásně!
Daramegan