Nejhorší noční můra – Brenda Novak

Autor: Brenda Novak
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 366

„Proti gustu žádný dišputát.
Mým gustem jsou mrtvoly.“
Henri Blot, spící nekrofil z Paříže

První díl elektrizující nové série Brendy Novak, autorky bestsellerů New York Times.
Pátrání po sériovém vrahovi
Evelyn Talbot ví, že psychopat může vypadat naprosto normálně. Bylo jí teprve šestnáct, když jí její přítel Jasper věznil a mučil, a opustil v domnění, že je mrtvá. Nyní je respektovanou psychiatričkou, která se specializuje na myšlení zločinců, Evelyn pracuje v Hanover House, léčebném zařízení s maximální ostrahou, které se nachází v malém městečku na Aljašce. Má rozpory se seržantem Amarokem, který je přesvědčen, že Hanover je pro místní obyvatele hrozbou, i když osobně je ke krásné Evelyn velmi přitahován a hrozí, že se jeho svět převrátí vzhůru nohama.
Začíná prchat před svou minulostí
Život ve městě se změní v noční můru poté, kdy je nalezeno zmrzačené tělo místní ženy. Pro Amaroka je to důkaz, který potřeboval: Hanover se musí zrušit. Evelyn má důvod k obavám, že se jí tento zločin osobně dotýká, že vrah, který ji straší ve snech, si jí opět našel, a že život, který si tak pečlivě vybudovala, už nikdy nebude takový, jaký byl.

Kariéru Brendy Novak odstartoval šokující zážitek. Paní na hlídání omámila její děti sirupem proti kašli, aby celý den spaly. Tehdy se Brenda rozhodla, že opustí svou práci bankovní úřednice a bude pracovat z domova.
„Od doby, když jsem poprvé dostala nápad stát se spisovatelkou, uběhlo celých pět let, než jsem se naučila psát a dokončila svou první knihu,“ říká Brenda. Kniha se velmi dobře prodávala. Její romány se pravidelně objevují v žebříčcích bestsellerů New York Times a USA Today a získaly mnoho ocenění, včetně čtyř nominací na cenu Rita, nejprodávanější knihu roku a nejlepší knihu roku National Reader´s Choice Award.

No, páni! Omega jede! Za dva měsíce se jedná o druhou jejich novinku, která má opravdu potenciál a je hodně dobrá. Už od první stránky jsem se začetla a tušila, že tento příběh bude mít něco do sebe a on opravdu měl. Celé jsem si to užila na plné pecky.

Příběh jako takový je velmi dobře popsán a nastíněn v anotaci, tak nemám potřebu jej zde znovu rozpytvávat. Já spíše napíšu něco k postavám samotným. Protože všechny postavy, které zde vystupovaly byly uvěřitelné, jednaly logicky v závislosti na okolnostech, ve kterých se ocitli a až na pár psychopatů se nikdo nevymikal normálu. Dle mého názoru se tohle autorce hodně povedlo. Ti psychopati, které jsem zmínila, jsou nejdůležitější bod celého děje, od nich se odvíjí absolutně všechno, jelikož Evelyn studuje jejich chování a snaží se předvídat, proč a jak… Myslí si, že s pomocí nějakého vzorce (na který prostě musí přijít) se těmto vrahounům dostane do hlavy…

„Během života jsem zavraždil 21 lidí, spáchal jsem tisíce vloupání, loupeží, krádeží, žhářství a také v neposlední řadě, jsem měl anální sex s 1000 muži. Ani jedné z těch věcí nelituji.“
Carl Panzram, sériový vrah, žhář, zloděj, lupič a násilník

Celý příběh mě naprosto pohltil a já si nedala pokoj, dokud jsem nedočetla. Celé je to napsáno čtivě a lidsky, takže problém s nějakým nastíněním psychoanalýzy nebo něčeho podobného nečekejte. Je to čistě napsaná kniha, která uspokojí každého, kdo má rád thrillery, rád se bojí (vzpomeňte si na mě, až budete číst o tom, jak se Evelyn vrátila domů po sněhové bouři), a kdo si rád přečte dobře promyšlený příběh. Protože tady autorce není co vytknout. Dokáže zaujmout a držet náš zájem až do posledního písmenka. A když jsem knihu zavřela, měla jsem pocit, že se mi chce křičet: chci další díl!

Nenašla jsem v ději žádná hluchá místa, nic otravného, a navíc obdivuji autorku, jak dokázala skloubit thriller ohledně lidských obětí s kapkou romantiky. Až jsem se divila, jestli jsem ve správném příběhu, ale ano, byla jsem. Nevím, co víc k tomu říct, já si tohle opravdu užila! A všem milovníkům thrillerů Nejhroší noční můru rozhodně doporučuji!

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Omega za zaslání recenzního výtisku a koupit si jej můžete zde:
nakladatelství Omega 
knihy Dobrovský 

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Krverůž – A. G. Howard

Autor: A. G. Howard
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 464

„Kdo chce vidět ptáky, musí splynout s tichem.“ 
Robert Lynd

Rune je nadaná zpěvačka s andělským hlasem, která ale pro svůj talent velice trpí. S nadějí, že jí odborníci pomůžou, začne chodit na uměleckou konzervatoř Krverůž. Nejenže je tato škola tajemná, dokonce se proslýchá, že v ní straší proslulý fantom Opery. A čím více Rune školu poznává, tím spíše tomu věří. Ve snu ji navštěvuje tajemný a okouzlující houslista, který zná všechna její tajemství a učí ji zpívat. Dokáže ji zachránit, anebo se stane její zhoubou?

A. G. Howard žije v Texasu se svým manželem, dvěma dětmi a dvěma labradory. Její prvotinou je Šepotání, kterou napsala při práci ve školní knihovně. Má zálibu v gotických scenériích, kterou uplatňuje ve svých knihách. Ve volném čase fotí hřbitovy z 18.století či opuštěné školy. Zajímavostí je, že jako malá milovala knížku Alenka v říši divů a Šepotání napsala kvůli tomu, že ji vždy zajímalo, co by se stalo, kdyby Alenka vyrostla.

Já musím začít tuto recenzi zpracováním knihy. Na první pohled je nádherná. Obálka je teda perfektní, ale už to písmo je horší. Je totiž vyvedeno v červené barvě a pokud jste zvyklí číst knihu po více stranách, třeba i na jeden zátah, tak u Krverůže je to nemožné. Mě osobně z té barvy písma začaly bolet a pálit oči už po dvou, třech stránkách. Díky tomu jsem se ze začátku nemohla začíst, byla jsem naštvaná, protože to mé čtení neskutečně rušilo. Došla jsem do stádia, kdy jsem si koupila ebook. Ono to vypadá dobře, vím, že Šepotání bylo v zelené barvě, takže tímto způsobem to může čtenáře okouzlit, ale co se týče čtení, tak je to nepraktické. Dle mého názoru je jednoduše to červené písmo špatně zvolené. Stačily by na začátku kapitoly pouze červené trny a písmo normální, černé.. Potom by to bylo lepší. O mnoho lepší.

Teď k příběhu. Rune, což je hlavní hrdinka nadaná zpěvem, je normální holka, ale jak dojde na operní árie, nachází se mimo realitu a stává se z ní někdo jiný. Neumí se ovládat, po každém zazpívání je doslova zničená jak psychicky, tak fyzicky a její matka se rozhodne poslat ji do Krverůže, kde studuje mládež operní zpěv. A myslí si, že ji to pomůže. Rune tak ze začátku nechce, ale nějakým způsobem se s tím smíří a když si najde přátele, vypadá to, že to bude fungovat. To by ovšem za zrcadly nesměla vidět stíny, slyšet z průduchů klimatizace v pokoji šepot a drhnutí podrážek po podlaze… Neměla by mít pocit, že ji někdo sleduje, ale ona jej má. Kdo se tam skrývá? Je to opravdu někdo, nebo se jedná jen o její představivost? A co její zpěv? Pomůžou ji na Krverůži?

„A hledíš-li dlouho do propasti, vhlédne pak propast do tebe.“
Friedrich Nietzsche

Postavy, které se objevují v příběhu jsou popsány a vykresleny tak, jak bychom očekávali. Rune je ta dokonalá „chudinka“, na kterou si zasednou ty největší mrchy na škole a dělají ji naschvály. Její nejlepší kamarádka, Slunka, kterou si ve škole najde, patří mezi outsidery. Jelikož je to výběrová škola, tak studenti hodně řeší, kdo se jakým způsobem na ni dostal a pokud je to způsobem „milodaru“, okamžitě se stáváte podezřelým. Je tam kluk, který je krásný, nádherný, vtipný, inteligentní a každá ho chce, je tam kluk, který je kamarád všech a všichni na něj spoléhají… Můžu říct, že celá škola je jedno velké klišé, až na zrcadla a život za nimi. Tam už se ocitáme ve světě někoho jiného, podzemí, které je zatopené vodou a potuluje se tam nejen kocour Ďábel, který je ve škole známý…

Kniha je napsaná docela svižným způsobem. Píšu docela, protože někdy, zvlášť když se autorka zaměřila na myšlenkové pochody hlavní hrdinky, tak mi to přišlo trochu pomalejší. Příběh je docela předvídatelný, minimálně jsem tušila, jakým směrem se to bude ubírat a nemýlila jsem se. Neřekla bych, že Krverůž nestojí za to, ale určitě nečekejte nic, z čeho byste si sedli na zadek.

Já osobně jsem měla velká očekávání a díky samotnému, docela prostému příběhu, díky červenému písmu, zůstanu věrnou fanynkou Morfea a Šepotání. Ale i přes to, že nadšení ze mě nesálá na míle daleko, tak můžu říct, že tuto knížku si užijí „začínající“ čtenářky, které nemají toho tolik načteno, ty dívky, které teprve zkouší fantasy a young adult literaturu.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, tak tady je odkaz.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Turbulence – Whitney G.

Autor: Whitney G.
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 439
Rok vydání: 2017

„Jdi se bodnout, New Yorku.
Jdi se vycpat, New York Times.
Jdi do prdele, ty víš kdo.
Táhni do hajzlu, Kennedy.“

Po bolestném rozchodu s přítelem Gillian nemá zájem o vážný vztah, okouzlující Jake Weston však do jejího života vtrhne jako bouře a jedna vášnivá noc přeroste v množství nezávazných sexuálních schůzek na různých místech světa. On je zkušený pilot a ona začínající letuška – v aerolinkách s přísným zákazem vztahů mezi zaměstnanci. Oba mají svá tajemství a každý jiné problémy s rodinou. Neměli se zamilovat, jejich srdce měla zůstat v bezpečí, jejich skandální milostná aféra se jim však vymkla z rukou a je odsouzena k záhubě. Tohle je jejich bouřlivá láska plná vzestupů, pádů a otoček.

Whitney G. (celým jménem Whitney Gracia Williams) se narodila roku 1988 v Memphisu v Tennessee. Říká o sobě, že je optimistka posedlá cestováním, má ráda sladkosti, miluje čaj a skvělou kávu. V roce 2014 ji vyšla erotická trilogie Reasonable Doubt, jež se vyšplhala na žebříčky bestsellerů New York Times a USA Today. Napsala new adult romanci Sincerely, Carter, romantickou sérii Steamy Coffee Collection a několik dalších románů ze současnosti. S Nicole London založila blog The Indie Tea pro nezávislé autorky romancí.
Pokud si zrovna nepovídá se čtenáři na své facebookové stránce, můžete ji najít na instagramu nebo na její webové stránce, a když není ani tam, pravděpodobně je zamčená a pracuje na dalším šíleném příběhu. (webovky)

Já na ty eroticky laděné romány moc nejsem. Ale! Mám s Baronetem velmi skvělou spolupráci, našla jsem tam naprosto báječnou ženskou, a díky těmto faktorům mě Turbulence neminula. A já za to můžu být ráda, protože bych si jinak nechala utéct příběh, který se mi líbil svým zpracováním a holt ty sexuální scény jsem přeskakovala. 🙂

Gillian je docela obyčejná holka, která chodí s fajn klukem. Fajn jen na první pohled… vyklube se z něho totální magor a Gillian skončí sama. Jake je ironický, arogantní, nafoukaný idiot, ale dámy, i přes tyto vlastnosti jej musíte a budete milovat! A jednoho dne se cesty těchto dvou lidí zkříží…
Byla nutná výpustka? Věřte mi, byla! Pochopíte, až si přečtete Turbulenci.

„Ty jsi pořád moje anomálie.“

Když se na celý příběh podívám svým „znaleckým“ okem, tak je v knize spousta mini zápletek, které ji maximálně oživily. Líbilo se mi, jakým způsobem autorky popsala postavy a vykreslila jejich charaktery. Gillian bych možná nezmiňovala, to byla „obyčejná“ ženská, která mi ale nelezla na nervy, takže velké plus, ovšem Jake, to byla jiná liga. Tak arogantního sobečka jste už dlouho neviděly, milé dámy. I když se to může jevit jako jeho negativum, tak přesně v tom se skrývala jeho přitažlivost a magický sex appeal. Byl svým osobitým způsobem totálně neodolatelný a jak napsala má kamarádka Míša, tak se budu opakovat – jsem team Weston! 🙂

Celkově se mi celý příběh líbil a aby u mě dosáhl plného počtu bodů, chtěla bych tam méně slov typu ošukat, ojebat a jim podobné. V tomto zastávám názor, že méně je někdy více. Ale na druhou stranu, vůbec se toho nebojte, protože děj je napínavý, akční, pořád se tam něco děje a u čtení se v žádném případě nudit nebudete. Nejsou tam žádné hluché místa, každá stránka ukrývá pořádnou dávku písmenek, jenž vás nezklamou.

Doporučuji všem ženám a dívkám, které mají chuť na romantiku, erotiku a nechtějí číst plytké příběhy. Tohle je děsně dobře napsané. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Baronet za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, tak můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Paříž – Katakomby – Jeremy Bates

Autor: Jeremy Bates
Nakladatelství: XYZ
Počet stran: 445
Rok vydání: 2017

„Ego se s oblibou nechává klamat představou, že je středobodem vesmíru, ve skutečnosti ale nejsme nic než malá částečka prachu v nekonečném paprsku tlumeného světla.“

Zvědavost může rozehrát nebezpečné hry. Při čtení tohoto zneklidňujícího hororu se čtenářům bude tajit dech, protože autor opět rozehrává děsivý příběh plný napětí, akce a překvapivých zvratů. Tentokrát nás zavádí do Paříže, která bývá spíše symbolem romantiky, od níž má však rozsáhlá podzemní síť katakomb daleko. Pod rušnými ulicemi a kavárnami, kde se přátelé bezstarostně scházejí na kávu, se skrývá labyrint tunelů, místo spočinutí několika milionů mrtvých. Když se hrdinům dostane do rukou videokamera s děsivými záběry zoufalé ženy bloudící tmavými a vlhkými chodbami, skupina kamarádů se vydává do katakomb odhalit tajemství nahrávky – noří se do hlubin města, jeho znepokojivé historie i svého vnitřního světa. Nakolik v něm obstojí a budou se vůbec moci vrátit zpět?

Jeremy Bates se narodil v roce 1978 v Torontu. Navštěvoval soukromou školu St. Michael´s College a University of Western Ontario v Londýně, kde získal titul bakaláře umění anglické literatury a filozofie. Získal také vysokoškolský diplom z Univerzity Charlesa Darwina v Austrálii. V současné době žije na severním pobřeží jižního Walesu v Austrálii.

V příběhu máme čtyři hlavní hrdiny. Daniéle, Pascala, Roba a Willa. Will je ten nejdůležitější článek, protože je z devadesáti procent vypravěčem příběhu. Will se do Paříže dostal kvůli práci, moc dlouho se tam nezdrží, proto přijal pozvání Daniéle, se kterou má náhodou nějaký ten poměř, k tomu, aby navštívil společně s jejími kamarády pařížské katakomby. Will se zdráhá, nevidí v tom nic co by jej lákalo. Ovšem po shlédnutí videa, které se v katakombách odehrává, po telefonátu jeho bývalé přítelkyně je naprosto jasné, že na výpravu do pařížského podzemí půjde. A nejdůležitější otázkou v tu chvíli je, zdali vůbec ještě v toho podzemí vyjde

Začnu příběhem, který se mi velmi líbil. Mám ráda pocit, kdy se bojím, kdy očekávám nečekané, vidím za každým rohem nějakou příšeru. A tady se mi obzvlášť líbilo, jak na mě dýchala atmosféra katakomb, protože jsem cítila klaustrofobii. Nekecám. Užívala jsem si celou pouť podzemím a celý příběh, který byl protkán napětím a nečekanými zvraty. Například, když se objevil Namalovaný ďábel, tak to stálo za to, opravdu se mi zježily všechny chlupy na těle. 🙂

Hlavní postavy, které se zde objevily, byly příjemné. Uvěřitelné a v daných situacích se chovaly tak, jak jsem očekávala. Když by to bylo ve filmu, napsala bych, že herci nepřehrávali. Působili všichni přirozeně. Will se svou pragmatičností, introvertní Pascal se svou nevraživostí, Daniele se svým nakažlivým enthusiasmem a Rob se svým velmi bizarním humorem mi přirostli k srdci. Fandila jsem jim až do posledního nádechu.

„Vrcholně pobavený Rob se odebral zpátky na své místo. „Zkurvení Francouzi.“ Nepřestával se chechtat. „Nerozumí srandě. Jsou to takoví úzkoprdelníci, až to píská, když prdí.“

Kapitoly jsou krátké, vždy je jasně dané, kdo v dané chvíli příběh vypráví, takže se lehce čtenář orientuje a navíc je to psáno velmi čtivě. Nevěřte tomu, že budete schopni si říct, po kapitole to odložím. To nejde! A díky krátkosti kapitol je to prakticky nemožné. Kolikrát jsem si řekla, dám si kapitolu a půjdu umýt nádobí, za ní byla kapitola jen na stránku, tak si dám ještě tu, jenže co to? Takový zvrat? No nic, dám si ještě jednu… Ale za ní opět kapitola, která mě zajímá… A tak to šlo pořád dokola.. Nesmírně čtivě a poutavě napsané.

Celý příběh mě ztrhnul jako lavina. Doufala jsem za hrdiny, nevěřícně kroutila hlavou, nechápala jsem, fandila a dýchala zhluboka, abych se uklidnila… U čtení mě ovládly emoce. A na Namalovaného ďábla nikdy, ale opravdu nikdy nezapomenu. Doufám, že ho v noci nepotkám po cestě na záchod… 🙂

Ač má tato kniha docela rozporuplné hodnocení, jedněm nesedla a jiní ji milují, nic mezi tím, tak za mě je to naprosto fantastické počtení. Pokud se opravdu vžijete do příběhu, sestoupíte do hlubin pařížských katakomb a budete vnímat pocity hrdinů na plné pecky, tak si čtení užijete na maximum. Nenašla jsem tam nic, co by mě nějak rušilo, co by mi vadilo, snad jen trochu Zolan a jeho parta, ovšem, má to být horor, ne? Chucky je taky panenka a přece ji hromada lidí miluje. 🙂

Doporučuji všem, kteří mají rádi pořádnou dávku adrenalinu a napětí, kteří si chtějí přečíst velmi zdařilý horor a poznat Paříž i jinak, než jen jako Eiffelovku se zamilovanou dvojicí pod ní.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Albatrosmedia.cz za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, tak tady máte odkaz.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan