Vánoce v Paříži – Mandy Baggot

Autor: Mandy Baggot
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2017
Počet stran: 400

„Vypadala jako nemanželské dítě štětky na záchod a Billyho Idola. Tohle nebyl David Bowie ve svých nejlepších dnech, tohle vypadalo jako seno – jen víc blond a kratší, ale právě tak smrduté.“

Paříž je vždycky dobrý nápad, řekla kdysi slavná herečka Audrey Hepburnová. Už proto, že Paříži se říká město lásky. Tak kam jinam zamířit, když vám láska chybí?
Ava s nejlepší kamarádkou Debs se tam vydají právě o vánocích. Zrovna začalo sněžit, Eiffelovka zlatě září a všude voní svařené víno a nejlepší francouzské dobroty. Ale ani v tak romantické atmosféře nemohou obě přítelkyně zapomenout na své problémy: Ava se právě rozešla s proradným Leem a matka ji nenechá na pokoji, Debs má velké staosti s prací a ještě ke všemu se zdá, že matčin manžel má aférku – právě s nějakou Pařížankou!
A tak si svůj pařížský pobyt okoření dobrodružným pronásledováním nic netušící ženy, při němž není nouze o trapasy… V Paříži se ale obě přítelkyně setkají i s tajemstvím. Jeden ze dvou mladých mužů, s nimiž se zde seznámí, záhadný fotograf Julien, se pohybuje ve stínu smrti. Podaří se mu z něj za Aviny pomoci vymanit? A jak Ava zareaguje, až se dozví jeho tajemství? Najde s ním v nejromantičtějším městě světa novou lásku?
Dojemný, vtipný a láskyplný příběh je tím pravým pro správnou vánoční atmosféru.

Mandy Baggot je autorkou, jejíž romantické komedie získaly různá britská i mezinárodní ocenění. Mandy miluje řecký ostrov Korfu, bílé víno, country music a kabelky. Je také zpěvačka, dokonce se zúčastnila televizních pěveckých soutěží včetně pořadu X-Factor.
Mandy žije s manželem a se dvěma dcerami poblíž města Salisbury v britském Wiltshiru.

Ava a Debs, nejlepší kamarádky, podnikají spolu výlet do Paříže, který má více účelů, než si jen odpočinout. A že to nemají holky lehký…

Nebudu vám tady popisovat děj, protože v anotaci je to pěkně popsáno. Kdybych přidala něco víc, už bych vyzrazovala děj. Každopádně můžu slíbit všem budoucím čtenářům této knihy, že zažijete nefalšované vánoční dobrodružství v Paříži.

Hlavní hrdinové, jakožto Ava, Debs, Julien nebo Didier byli úplně normálními lidmi se svými osobními démony. Líbilo se mi, že autorka z nich neudělala žádnou zlatou, přehrávající, namachrovanou mládež, ale vykreslila je jako obyčejné lidi.
Ačkoliv, hned na úvod bych měla asi napsat, že si máte trochu dát pozor na dialogy Debs a Avy. Někdy mi to přišlo zbytečné prodlužování příběhu. Zdlouhavé není správné slovo, jen se mi to prostě nehodilo do děje. Nepochopila jsem, co tím autorka zamýšlela, ale možná to bylo na odreagování, nebo abych jako čtenář pochopila, co všechno holky spolu v minulosti zažily než začaly Vánoce v Paříži, i když mi to nepřijde důležité.

Věc, která mi opravdu imponovala, tak byly názvy některých kapitol, jenž byly místa v Paříži. Já, jakožto milovnice Paříže, byla jsem tam již vícekrát, jsem si doslova užívala těšení se na další kapitolu a tím pádem zjištění, kde se hrdinové nacházejí. Některé místa jsou všeobecně známa, některé místa jsem znala já ze svých návštěv a není to až tak rozšířené a některé místa byla pro mě neznámá a mám strašnou chuť se tam vydat a prozkoumat kroky hrdinů v této knize. 🙂 Navíc bylo moc příjemné, že se střídaly vypravěči. V jedné kapitole to byla Ava, v druhé Julien.

„Sledovala, jak prostrčil stříbřité kovové ouško skrz plot a pak zaklapl zámek hned vedle jejího. Vzdychla a chviličku se dívala na oba jejich zámky a na zimní Paříž v pozadí za nimi.“

Vánoce v Paříži je extrémně romantická kniha, se spoustou klišé a rozhodně nečekejte žádné zvraty ani napětí. Všechno se odvíjí v poklidném, vánočním, neuspěchaném tempu a troufám si říct, že po přečtení této knihy už nebudete mít na nic náladu, jen si sednout, dát si kousek dobrého sýru, zapít to dobrým, francouzským vínem…
To, že jsem zmínila klišé ovšem neznamená, že tuto knihu odsuzuji. Ba naopak. Je to milá, odpočinková četba, která vás tak nějak příjemně pohladí po duši. Já si sedla, četla a četla, v klidu, bez stresu, bez nervů a najednou jsem zjistila, že je konec. Nebo mám spíše napsat le fin? 🙂

Možná se někomu nebude líbit, že je tam pár francouzských slovíček, ale opět, jsou to všeobecně známé fráze a pojmenování, tudíž si myslím, že s tím by problém být neměl. A kdyby jo, tak v dnešní internetové době není problém si sednout k počítači a spustit online překladač, že? 🙂

A shrnutí? Vůbec to nebylo špatné, je to lehké čtení s vánoční náladou a pořádnou dávkou romantiky. Pokud hledáte ke čtení něco na dlouhé zimní večery, tak Vánoce v Paříži jsou naprostým ideálem k tomu určeným.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Infernum – Mark Maria Kraft

Autor: Mark Maria Kraft
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 311

„Nic není černobílé a skoro všichni máme tajemství nebo minulost, která nás ovlivnila v dobrém i špatném. A někteří kvůli ní i vraždí…“ 
Mark Maria Kraft

Z Vltavy je vytaženo zohavené ženské tělo. Honby po bestiálním vrahovi se ujímá mladá atraktivní vyšetřovatelka Eva se svým kolegou Jakubem. V průběhu vyšetřování vyplouvají na povrch zcela očividné důkazy proti Samovi, naivnímu americkému příteli mrtvé Heleny. Evě ale instinkt napovídá, že něco není v pořádku. Je jediná, kdo se zabývá i nenápadnými detaily a klade si další a další otázky. V pátrání po pachateli ji podporuje i její bývalý přítel Martin, který jí coby státní zástupce pomáhá, jak může, ač se sám ocitá v ohrožení a hrozí mu ztráta místa. Martin ale není jediný muž, který se v Evině blízkém okolí pohybuje. Její divoký osobní život se stále více prolíná i s jejími případy. Během vyšetřování se Eva ocitá stále hlouběji v soukolí moci, chtíče a intrik. V pozadí mezitím spřádají své sítě policejní prezident i ministr vnitra – a oba sledují své vlastní zájmy…

Mark Maria Kraft se narodil v roce 1960. Vystudoval podnikovou ekonomii, informatiku, později také filozofii. Je mezinárodně činným obchodníkem a kreativním nezávislým novinářem. V současné době žije střídavě ve Švýcarsku, Německu a v Čechách. Thriller Infernum je jeho debutem. Po velkém úspěchu v Německu se připravuje také maďarské vydání.

Jen co jsem se pustila do čtení, tak mi bylo jasné, že Infernum nebude „jemné“ čtení. Už samotná obálka vypadá velmi působivě, když se na ni chvilku budete dívat, tak pocítíte… Ne! Nedívejte se na ni déle, než je nutné a hotovo… 🙂
Příběh na prvních stránkách dává čtenáři ochutnat, jak to bude všechno zapeklité, bez skrupulí, zvrhlé… Jsou tam pouze náznaky. A postupem času odkrýváme horší a ještě hnusnější intriky, lži a vůbec momenty, které nejsou zrovna košér.

Eva Jelínková, hlavní postava, vyšetřovatelka vraždy ženy, která byla nalezena ve Vltavě, je velmi silná a sebevědomá žena. Hlavně to sebevědomí z ní čišelo na míle daleko. Působila na mě, jako by si dokázala odfrknout i nad hrobem někoho, kdo nezemřel podle jejího plánu… Taková bestie. Ale přitom se vám bude líbit, velmi mi imponovalo, že ví, co chce a jde si za tím. Tuhle postavu jsem si oblíbila a tak stejně jejího spolu-vyšetřovatele, Jakuba. I když k ní choval úctu jako k šéfové, sem tam si do ní rýpnul a díky tomu byl příběh více hmatatelnější, více přirozenější.
Je zde samozřejmě mnohem více postav, ať už je to Američan Sam, Vítek a Helena, Pavel nebo Karel, ale o těch se více rozepisovat nebudu. Ptáte se proč? Protože bych se mohla do všech těch vztahů a spojitostí zamotat a prozradit něco, co bych v žádném případě nechtěla. Chápejte to tak, že děj knihy není jednoduchý, všechno souvisí se vším a pokud se o tom rozhodnete někomu povídat, můžete tak strávit hodinu či dvě a stejně neobsáhnete všechno. Obdivuji autora, jak si dokázal pohrát s dějem tak, aby byl správně zapletený, ale v žádném případě čtenáře nemátl a dával mu smysl.

Už dlouho jsem nečetla takovou knihu, která by byla zasazena do českého prostředí, s českými hrdiny a byla by tak čtivá a záživná, napínavá, jako tomu bylo u tohoto díla. Infernum se mi velmi líbilo a jak říká sám autor „Prahu považuji za nejkrásnější město na světě, a jako stvořenou k tomu, aby se zde odehrál zamotaný případ vraždy, intrik a touze po moci.“
Od tohoto příběhu totiž nedostanete jen záhadnou vraždu a její řešení, ale taky nakouknete pod pokličku politických a mocenských machinací, protože i zde si někteří hrabou na vlastním písečku, mají své korýtka a jdou si za svým, i přes mrtvoly a dobré mravy.

„Eva Jelínková se musela odvrátit a zvracela. To se komisařce stalo za dvanáct let služby jen jedinkrát, tehdy, hned při při prvním případu, když po škole pracovala druhý den v oddělení vražd. Tohle však překonávalo všechno, co doposud viděla. Dokonce i její kolegové se museli čas od času odvrátit a dalo jim obrovskou námahu, aby neudělali totéž. Vrhla poslední pohled na mrtvolu zohyzděnou k nepoznání, která ležela před ní na zemi.“

Infernum bylo opravdu skvělé a nebylo to jen samotným příběhem, ale hrálo zde svou roli a prostředí a postavy, které byly jeho součástí. Autor dokázal to, co mnozí nezvládnou. Napsat dílo, které je uvěřitelné, čtenáři si dokáží představit všechno, co se zde popisuje a nebudou uvažovat nad tím, jestli to reálné je nebo není, protože jim to přijde „normální“.
Kapitoly jsou psány ve dnech, proto některá je dlouhá, jiná delší a v každém dni se vystřídají všechny hlavní postavy. Je pravdou, že ze začátku jsem s tím měla trochu problém, protože v každém odstavci se dělo něco jiného, ale jak jsem si na to zvykla, tak se četlo jako po másle. Dostala jsem se do role přihlížejícího, který ze zákulisí sleduje všechny intriky, lži a boj o moc. Stala jsem se součástí příběhu, který byl opravdu výborný!

Tuto knihu s radostí doporučím každému, kdo má rád dobře propracované příběhy, thrillery, kdo rád přemýšlí, co za tím vším stojí a nechce hádat jen vraha, ale taky tajemství, které postavy ukrývají.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Cosmopolis za recenzní výtisk a knihu si můžete objednat tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Pohádky mého života – Annie D. Fox

Autor: Annie D. Fox
Nakladatelství: ADRI
Počet stran: 209
Rok vydání: 2017

„Dnes ale vše vidím úplně jinak, ona jenom chtěla, abych se za sebe dokázala postavit se vztyčenou hlavou a v plné síle.“


Poutavé příběhy Annie o znovunalezení její síly a pozoruhodné cestě životem od ubrečeného poslušného děvčátka ke zralé, sebevědomé a úspěšné ženě. Kniha vypráví, jak lze transformovat naše tendence k určitému způsobu jednání a tím změnit celé naše životy.
Co vám kniha přinese? Navede vás, abyste na události ve svých životech dokázali nahlížet v širších souvislostech. A začali se ptát. Naše vnitřní vedení je velice moudré a čeká na naše otázky.

Annie D. Fox, vlastním jménem Anna Dzurenda, vyrůstala v Košicích a od dětství se věnovala sportovní gymnastice. Po přestěhování do Prahy ji cesta zavedla k vrcholové atletice a poté modernímu tanci. Po vysoké škole začala podnikat a poprvé se vdala. Její první manželství trvalo rok, druhé čtyři roky a třetí prožívá šťastně už 16 let. Se svým manželem vlastní firmu We are smart spaces.
S golfem, jejím milovaným a osudovým sportem, se seznámila až ve svých 38 letech. Je 4- násobnou Mistryní České republiky a na Mistrovství Evropy v roce 2017 se umístila na 12. místě. Jejím koníčkem je zájem o tajuplné stránky Života, o dokonalou organizaci celého mystéria lidského Bytí.

Kniha, Pohádky mého života, obsahuje 39 krátkých příběhů, které vám představí autorku v jiném, jejím osobním světě. Jak říká sama autorka, kniha má „čtenáře motivovat k tomu, aby přestali naříkat nad nepřízní osudu a dokázali se na ty situace podívat novým pohledem.“
                                Autorka podepisuje na křtu svou knihu. (zdroj: archív autorky)
Když jsem se do příběhů začetla, kolikrát jsem se pozastavovala nad tím, jak jsou některé blízké tomu, co jsem já sama zažila, akorát v jiné podobě. Překvapilo mne to a je pravda, že konečné vysvětlení „pohádky“ jsem nepobrala tak, jako autorka a kdybych to byla udělala, dívala bych se na to, co se stalo, v pozitivním světle. Po dočtení knihy jsem si sesumírovala některé své okamžiky a podívala se na ně jinak, s nadhledem a nějakým drobným ponaučením. A ono to funguje. 🙂
30.10.2017 proběhl křest této knihy, kde hlavní hvězdou byla nejen samotná autorka, ale také olympionik Petr Koukal. Samotný olympionik řekl, že kniha v něm vzbudila zájem o esoteriku a astrologii, a taky se na tyto věci zaměří v budoucnu. Je pravdou, že já jsem k těmto věcem velmi skeptický člověk a nerada do tohoto odvětví zabředávám. Mi se kniha četla dobře, přiznám se, že mi částečně kniha pomohla se na některé věci podívat jinak, ale více si z toho neberu. Řekla bych, že Pohádky mého života jsou dílo, jenž je určeno přímo pro ty čtenáře, kteří chtějí vědět, co osud s nimi zamýšlí, hledají odpovědi na své otázky a přečtení je nakopne k tomu, aby se začali o tuto problematiku své duše a jejího souznění více zajímat.
                                   Anna Dzurenda a Petr Koukal (zdroj: archiv autorky)
Pohádky mého života doporučím všem, kteří přemýšlí nad svým životem, pátrají po tom, co se jim děje a hlavně, ptají se proč. Tato kniha je otevřenou zpovědí autorky, která vám může ukázat správnou cestu, kterou se vydat a najít tak, jak říká autorka „klid v duši„.
„Během neobvyklého setkání s lámou cosi ve mně chtělo vzít jeho dlaně do obou rukou, přiložit si je na čelo a uklonit se mu. Neudělala jsem to, protože jsem se styděla, co by si o mě pomysleli přátelé. Taková hloupost.“
Pokud máte zájem se podívat na to, jak křest knihy probíhal, máte možnost. Reportáž totiž dne 31.10.2017 vysílala televize Prima v pořadu Top star a odkaz je přímo zde.
Je krásné vidět ženu, která si jde za tím, co chce a nakonec to získá. Asi na tom „pochopení“ něco bude…
Děkuji autorce za zaslání recenzního výtisku a pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo tady či na stránkách Knižního klubu.

Hvězdné hodnocení:

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Kaziměsti – Martin Bečan

Autor: Martin Bečan
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2017
Počet stran: 253

„Kdo by na tebe taky nekoukal, když máš výstřih až po pupek, a k tomu sukni, která se promění v opasek, jakmile se posadíš.“

Když čtveřice přátel objeví mezi domy uličku, která tam nikdy předtím nebyla, ze zvědavosti do ní nahlédnou. Naskočí do přijíždějící tramvaje číslo 0, která je zaveze do Nikam. Na křižovatce ulic Podivné, Podivnější a Nejpodivnější brzy pochopí, že se ocitli jinde. Zjišťují, že ve městě, ve kterém dosud žili a studovali, existují domy, ulice a dokonce celé čtvrti, o kterých většina lidí nemá nejmenší tušení. Zlákáni plejádou divů a zázraků se rozhodnou do Podivné ulice nastěhovat.
Jejich okouzlení však netrvá dlouho. Ukazuje se, že město je nakaženo nemocí, která se šíří jako rakovina. Město umírá, ulice zarůstají do země a i čtveřice přátel se začíná měnit. Stejně jako mnozí lidé před nimi, kteří se v Nikde rozhodli žít. Květiny ve vousech a ňadra porostlá šupinami jsou jen zlomkem toho, co je čeká.
Podaří se Lazarovi a jeho přátelům zachránit město a tím i sebe samotné, nebo se všichni doslova utopí ve svých vlastních starostech?

Martin Bečan je debutující spisovatel nejmladší generace. Vedle svérázného románu Kaziměsti napsal a publikoval nepřeberné množství podivnostmi prosycených povídek, ve kterých propojuje žánry jako new weird, horor a magický realismus. Vystudoval žurnalistiku a sémiotiku, jako novinář má zkušenosti s prací v časopisech, novinách, rozhlase i televizi. Cizí mu ale nejsou ani řemesla literárního redaktora nebo korektora. Svým dílem přispěl ke vzniku mnoha čtenářsky oblíbených knih z nakladatelství Fragment.
Narodil se v roce 1992. Pochází z Mohelnice, žil a studoval v Olomouci a v Praze. V současnosti nemá pevné zázemí a pendluje mezi několika městy napříč celým Českem.

Nejdříve to celé shrnu. Naprosto úžasný svět plný roztodivných věcí, lidí i zvířat, kde kanály jsou živé, tramvaje jezdí jako horská dráha, domy se samy opravují, dveře uhýbají před klíčem a mnoho dalších anomálií, které jsem žrala. Autorovu fantazii jsem si užívala plnými doušky.
Co jsem si neužívala, tak byly jména hlavních hrdinů. Léto a Zima? Cesmín? Musím říct, že mi to vážně lezlo na nervy, ale ke konci knihy jsem si zvykla tak, že jsem to už nevnímala. Možná, kdyby měli Kaziměsti o něco více stránek, tak mi ty jména na nervy lézt přestanou. 🙂

Partička čtyř kamarádů objeví tajnou uličku, vklouznou do ní a jsou lapeni zvláštním světem, který nemá nic společného s realitou, ve které dosud žili. Snaží se vžít do svých nových rolí a přestěhují se do světa, jenž nabízí nepřeberné množství bizarností, jako jsou paznehti, stínky, těla přizpůsobující se nové realitě a podobně. Zjistí, že město postihla nákaza a pořádně neví, jak se s tím vyrovnat, jestli to vůbec bude možné a podaří se jim to… Jestli zachrání sami sebe…

Musím konstatovat, že od začátku knihy jsem si hověla v novém světě, který se přede mnou, spolu s Kaziměsty, otevřel. Obdivuji autorovu fantazii, tohle byla prdlá jízda, kterou jen tak někdo nepobere. Chvílemi jsem si spolu s hrdiny říkala, že už mě nic nemůže překvapit, ale bylo tam tolik podivností, že skoro na každé stránce na mě něco vykouklo a já si říkala, že tohle už ne. Kde na to autor chodí? Tleskám.

„Viděli jsme celou plejádu podivných lidí, kteří tam stáli obklopení svými obyčejnými a nezajímavými rodinami a přáteli. Viděl jsem staříka tak vrásčitého a porostlého houbami, až mě napadlo, jestli jeho lidská část není v menšině a houba si nezačíná uzurpovat jeho tělo a proměňovat ho v sebe sama. Stála tam i průsvitná dívka taky starší paní, která měl uprostřed čela něco, co vypadalo jako třetí oko.“

To, co mě ale mrzí je fakt, že něco dít se začíná až za polovinou knihy. Do té doby se sice brouzdám po dobře zpracovaném a promyšleném světě nikde, ale chtělo by to aspoň náznaky nějaké akce, že se bude dít nějaké to vzrušení. Když se mě totiž kamarádka zeptala, co to čtu, řekla jsem ji, že fantasy, která je sice o ničem, ale hrozně mě baví. A to je přece škoda.. (byla jsem někde kolem strany sto v době, kdy mi otázku položila..) 🙂

Celkově jsem ovšem velmi spokojena. I přes poměrně dlouhé kapitoly, i přes postavy, které byly na facku nebo rovnou na ránu mezi oči… Kniha je napsána čtivě a záživně, takže mi nic z toho nijak zásadně nevadilo.

Od doby, kdy jsem četla, někdy před sedmi lety, sérii Cal a Niko Leandrosovi, což je urban fantasy, tak jsem si tento žánr oblíbila a jsem ráda, že Kaziměsti mě nezklamali. Zvlášť když je to tvorba českého autora!

I když se někomu může příběh zdát trochu kostrbatý, měl by brát v potaz to, že autor je mladý, velmi mladý (o osm let mladší než já!) a tohle se mu odpustí, a sobě si slíbím, že si jeho další tvorbu ohlídám.
Umí totiž psát tak, aby mě zajímalo, co se bude dít i když se nic neděje, uměl mě strhnout sebou do jeho světa fantazie, uměl mě uchvátit, uměl mě překvapit, uměl mě vytočit. A tohle je něco, co od knihy čekám.
Takže za mě palec nahoru!

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a koupit si Kaziměsty můžete tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Tisíc kousků tebe – Claudia Gray

Autor: Claudia Gray
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2017
Počet stran: 277

„Procházím se po chodbách paláce a připadám si jako Alenka v říši divů. Mám pocit, že moje tělo je tak vyděšené, že zapomíná panikařit. Místo toho se cítím jako zdrogovaná. Trochu se mi pletou nohy a z detailně propracované brokátové výšivky na koberci se mi motá hlava.“

Rodiče Marguerite Caineové jsou geniální vědci, jejichž převratný vynález zvaný Ohnivá umožňuje cestování do různých dimenzí. Ale potom je Margueritin otec zavražděn a jeho vrah – hezký a tajemný Paul, asistent obou rodičů – stačí před zákonem uniknout do jiné dimenze. Marguerite nepřipustí, aby zůstal bez trestu, takže se ho vydá pronásledovat. 
Dívka se pokaždé vtělí do alternativní verze sebe sama, ale setkává se také s alternativními verzemi lidí, které zná – včetně Paula, jehož život se s tím jejím čím dál více proplétá. Marguerite brzy začne pochybovat nejen o Paulově vině, ale i o vlastních citech k němu. A vzápětí odhaluje, že pravda o smrti jejího otce je mnohem hrozivější, než předpokládala.

Claudia Gray je pseudonym pro Amy Vincent. Tato Američanka pracovala jako právnička, novinářka, DJ-ka a taky jako nesmírně špatná číšnice. Její celoživotní zájem o staré domy, klasické filmy, staromódní styl a dějiny hrál významnou roli při stvoření světa Evernightu.

Autorku znám už z doby, kdy napsala sérii Akademii Evernight. Pamatuji si, jak jsem ji četla a hltala řádky. Proto, když jsem zjistila, že má na svědomí další knihu, bylo jasné, že ji musím mít, byla jsem natěšená a rozhodně mě nezklamala.
Marguerite je obyčejná holka, která chce mít svou rodinu na blízku. Ale někdo jim nepřeje. Její rodiče jsou vědci na vysoké úrovni a všude, i v této knize je někdo, kdo závidí a spřádá intriky. Jednoho dne je její otec zavražděn a Marguerite to nehodlá nechat jen tak. S pomocí Ohniváka, kterého vytvořili právě její rodiče je připravena nechat se přenést do jiné dimenze a to jen proto, aby mohla dopadnout otcova vraha a pomstít se. Její kamarád, rodičův pomocník, Theo, je s ní. Ale bude to stačit? Stačí k pomstě jen touha po odplatě a kamarád?
 Jakmile jsem si přečetla anotaci, byla jsem zvědavá o čem ta kniha bude, ale taky jsem měla strach, že některé věci nepochopím (chápejte, já měla z fyziky čtyřku) :D. Ale ta obava byla zbytečná. Sice v příběhu bylo pár vysvětlení, jak je to s hmotou a dimenzemi a s přenosem, ovšem, přiznám se, já ty řádky přečetla a hned zapomněla. Neměly pro mě žádný význam, já svůj skvělý příběh dostala i tak

Je vidět, že touto knihou autorka začíná sérii. Start je trochu opatrný, akce jako takové se dočkáme až někde za polovinou knihy, kdy se bude hlavní hrdinka nacházet v Rusku, do té doby je to spíše takové oťukávání, což byla pro mě trochu škoda. Dát pořádnou akci i do Londýna, tak by to byla jízda už od začátku. Ale na druhou stranu chápu, že se musí zlehka a opatrně, aby všechno mohlo gradovat. Ale nemyslete si, že by to byla nuda. To určitě ne! 

Nápad na cestování do jiných dimenzí není to stejné, jako cestovat časem. Jen aby si někdo nemyslel. Tady jde o to, že se hlavní hrdinka ocitne v těle sama sebe, ale v jiné době. Místy to bylo opravdu zábavné sledovat, jak přemýšlí, kde se to ocitla a jak se má „asi“ chovat. 
Navíc Marguerite byla příjemná holka. Žádný ufňukánek, ale holka, která se snaží udělat vše pro to, aby ji měli čtenáři rádi. Je milá, zábavná, vstřícná, bojovná, nebojí se, zbytečně nehysterčí – ten typ hrdinky, který by měl sednout každému.

„Mokrý sníh se mi přilepí ke kožichu, k vlasům i k řasám. Všechno je těžké a bílé, hustší než mlha. Slyším výstřely, jsou ale méně časté a ozývají se z větší dálky. Bojuje se zblízka, stoupenci proti zrádcům, a na některých místech je sníh zabarvený do ruda.“

I když mi přijde kniha docela útlá, tak skrývá příběh, který dle mého názoru, určitě stojí za přečtení. Kapitoly v ní jsou dlouhé tak akorát, je s podivem, že to vychází vždy na cca 10 stran. 🙂 Jako by to bylo naplánováno. 🙂

Samozřejmě se v příběhu objevu klasický milostný trojúhelník. A víte co? Tady mi ani tak nevadil. Není tak do očí bijící, není to úplně ten nejhlavnější důvod příběh, odehrává se spíše tak trochu na pozadí všeho. Vypluje pořádně na povrch až téměř na konci a spíše dá příslib něčeho ještě dalšího…

Já jsem Tisíc kousků tebe přečetla za jeden den (a noc) a můžu říct, že se jedná o opravdu napínavou, velmi čtivou scifi-young adultku. Navíc, díky tomu, jak jsem vám už psala o trojúhelníku, tak to není ta typická kniha, kdy hrdinka vzdychá nad svým osudem a někdo ji zachraňuje, ale dělá ona sama něco pro to, aby všechno bylo v pořádku. I když se v ní sváří pocity, které neví, jak vyřešit, nesedí v koutě a koná. Což mi je sympatické.

Když to shrnu, tak tato kniha předčila mé očekávání. Podle zařazení jsem čekala něco jiného, ale dostala jsem příběh, který má hlavu a patu, má šťávu a rozhodně mě dokázal nahlodat, jak to všechno bude pokračovat. Tajně doufám, že se vrátím s hrdinkou zase někdy do Ruska, protože tam to bylo bezvadné. 🙂
Doporučuji, tohle se bude líbit čtenářům přesně se zařazením scifi – YA. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan