Měsíc: Březen 2018

Autor: Cynthia Swanson
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 317

1962: V New Yorku jsou možná zlatá šedesátá léta, ale v Denveru – jako v mnoha jiných městech – je to jinak: život svobodné dívky po třicítce je téměř bohémský. Osmatřicetiletá Kitty Millerová se smířila se svým netradičním životem. Kdysi měla vážnou známost, ale nevyšlo to. Teď se naplno věnuje svému knihkupectví a každý večer se vrací do svého útulného domu.
A pak jsou tu ještě ty sny…
1963: Katharyn Anderssonová je provdaná za Larse, lásku svého života. Žií v dokonalém domě na předměstí Denveru, což je ideální místo pro východu dětí. Katharyn má všechno, po čem Kitty vždycky toužila. Jenže Katharyn existuje pouze tehdy, když Kitty spí.
Zpočátku si Kitty výlety do světa snů užívá. Ale s každou další nocí se noční okouzlující život stává skutečnějším. Když se hranice mezi oběma světy začnou stírat, Kitty najednou čelí nejisté budoucnosti. Jakou cenu musí zaplatit, aby mohla zůstat? A co musí obětovat, pokud chce odejít?

Cynthia Swanson je spisovatelka a designérka. Své povídky publikovala v časopisech 13th Moon, Kalliope, Sojourner a dalších. Její povídka, která vyšla v časopise 13th Moon získala nominaci na Pushcartovu cenu. Knihkupkyně je její první román.

Překvapilo mne, jak zdánlivě obyčejný příběh mi může přirůst k srdci…Knihkupkyně není složitý román, ke kterému byste si hledali cestu. Ba naopak, je to příjemné vyprávění jedné, docela normální ženy, kterou v životě potkalo všechno možné. Od štěstí, pořádné lásky až po zklamání i ztrátu bližních. Ale způsob, jakým to autorka podala čtenářům je naprosto skvělý. Užívala jsem si tuto knihu od první stránky a už na začátku jsem si byla jistá, že tohle bude trefa do černého.

Kitty je svobodná, osmatřicetiletá žena, která se svou nejlepší kamarádkou vlastní knihkupectví U dvou sester. Nemá partnera a má pocit, že si ani žádného pořádného nenajde.
Katharyn je vdaná za perfektního manžela, má děti, velký dům, pomocnici v domácnosti. Může se zdát, že má všechno.
A tyto dvě ženy jsou jedna, která ač má vše, stále ji ke štěstí chybí nějaký ten kousíček. A proto dvě reality, aby si v hlavě urovnala, co potřebuje. Jenže se v ní začíná ztrácet a sama neví, co je pravda a co už ne…

Hlavní hrdinku nejde nemít rád. Je to otevřená žena, optimistická, která se chová nejen zodpovědně, ale pokud se rozhodne špatně, nese si následky. Je sympatická každým coulem a klidně si dokážu představit, že s ní mám knihkupectví. 🙂
Autorka dokázala skvěle popsat nejen ji, ale taky všechny ostatní postavy, které se v knize objevují. Navíc perfektně podala období šedesátých let, kdy se příběh odehrává. Opravdu jsem měla pocit, že jsem se ocitla v jiné době, kde všechno teprve začínalo „růst a vzkvétat“.

Knihkupkyně je napsána svižně, a i když děj není žádným způsobem dramatický, přesto jsem při čtení byla napnutá, jak tohle všechno dopadne. Autorka pomalu odkrývala způsob života obou žen a pomalu mi předkládala informace, ze kterých jsem si poskládala příjemný, zábavný, romantický a vcelku napínavý příběh. Pro mě je to kniha, kterou v tuto chvíli budu doporučovat na každém kroku každé kamarádce, která ráda čte.

Kapitoly jsou dlouhé (či krátké) tak akorát, navíc styl psaní autorky je velmi čtivý. I když popisovala myšlenkové pochody hrdinky či nějaká místa, kde se příběh odehrává, nic nepůsobilo nudně. Nikde jsem nenašla žádné hluché místo a když popisovala postavy, tak s takovou přesností, že si je dokážu představit, stejně i prostředí, kde se hrdinové pohybovali. Jako třeba ústřední, kde sídlila Greenová nebo koupelna z Paříže. Mimochodem, tu koupelnu chci! 🙂

Tuto knihu doporučím každé ženě či dívce, která hledá příběh, jenž ji okouzlí. Protože Knihkupkyně je romanticky laděná, navíc vám ukáže i opačnou stranu lásky a štěstí. K tomu vás možná donutí popřemýšlet, co by… kdyby… A to je to nejdůležitější – když vám kniha něco dá. A Knihkupkyně vám dá minimálně podnět k tomu, abyste zauvažovali, co je ve vašem životě osud nebo náhoda nebo…

Jemný, příjemný, zábavný, záživný, ale i smutný příběh – to je Knihkupkyně.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Knihy Omega za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit tady:
knihy Omega
knihy Dobrovský

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Danya Kukafka
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Plus
Počet stran: 301

V coloradském městečku je nalezena zavražděná středoškolačka. Tamní obyvatelé jsou otřeseni a atmosféru plnou strachu a podezření prožívají každý po svém – dospívající Cameron, jenž byl mrtvou dívkou posedlý, spolužačka Jade, která ji nenáviděla, a vyšetřující policista Russ, přítel Cameronova ztraceného otce. Všichni tři se navíc musejí vypořádat s vlastním životem a démony, které je sužují. Každý z nich totiž skrývá nějaké tajemství. Kým člověk je, když se nikdo nedívá? Od znepokojivé první věty po omračující závěr je Dívka na sněhu thriller, který má perfektní spád a mistrně vystavěnou zápletku.

Danya Kukafka pochází z Colorada a vášeň pro četbu a psaní se v ní probudila již v dětství, když se zapojila do školní soutěže o nejlepší strašidelnou povídku. Vystudovala univerzitu v New Yorku, kde nyní pracuje jako nakladatelská redaktorka. V duchu se stále vrací do zapadlého rodného podhůří, kam také situovala svůj románový debut. Autorka otevřeně přiznává inspiraci knihou Jeffreyho Eugenidese Sebevraždy panen, celkové vyznění románu připomíná také kultovní seriál Twin Peaks.

Tak nejdříve bych ráda zmínila, že Dívka na sněhu, dle mého názoru, není thriller, ale román s detektivními prvky. Cameron, Jade a Russ. Tři důležité postavy, jedna mrtvá dívka a tři různé příběhy, které z části právě ta mrtvá spojuje.
Cameron a Jade jsou stejně staří vrstevníci, spolužáci, jenž navštěvují střední školu, odkud je také ta zemřelá. Každý je ale jiný i když v mnoha ohledech na vás můžou působit stejně „bláznivě“. Mají své světy, kam utíkají před realitou, jenž nebývá vždy růžová.
Russ je policajt, který má nejen vyšetřování na starost, ale někteří podezřelí mu zasahují do soukromého života více, než všichni ostatní.
A tak se stane to, že v průběhu vyprávění se čtenář dovídá všechny podrobné informace o životech těchto tří lidí a nenápadně, někde pod čarou se řeší případ mrtvé středoškolačky.

Celý příběh je vyprávěn ze tří pohledů – jak Camerona, tak Jade a Russe, kteří se ve vyprávění střídají po kapitolách. Musím říct, že tohle mě bavilo. Líbilo se mi nakukovat pod pokličku jejich myšlení, hledat určité indicie a vodítka a zjišťovat, co že vlastně se stalo. Jenže na druhou stranu mi trochu vadilo, že primárně by se autorka měla věnovat vyšetřování vraždy, ale na mě to působilo jako druhořadé. V první řadě jsem se totiž dočítala o životech právě těchto tří osob, ale možná právě pro to byla tato kniha pro mne tak zajímavá. Něco jsem očekávala, dostala jsem úplně něco jiného a přesto jsem spokojená.

Bylo to svým způsobem fakt zvláštní čtení, ale já si to užila. Někdy si člověk potřebuje třeba jen dokázat, že ostatní (byť knižní hrdinové) jsou divnější než on sám. 🙂

Co se mi obzvláště líbilo a považuji za důležité zmínit je styl psaní autorky. Nejen, že dokázala do každé kapitoly dát nějakou zvláštnost, která vás nějakým „divným“ způsobem zaujme, také příjemně rozdělila kapitoly a navíc si myslím, že zvládla dobře upoutat. Místy jsem totiž měla pocit, že čtu „o ničem“, ale děsně mě to baví. 🙂
A když se zmíním o rozuzlení, tak to jsem opravdu nečekala a už jen kvůli němu byste si tuto knihu mohli přečíst. Překvapilo mne to.

Pokud se rozhodnete si tuto knihu přečíst, opravdu od ní neočekávejte skvělý thriller, u kterého budete napnutí jako struny. Jděte do ní s pocitem, že je to román s nějakou tou detektivní zápletkou, která ovšem není hlavní dějovou linií. Důležitější jsou postavy, které jsem zmínila výše (Cameron, Jade a Russ), kdy se autorka věnuje jejím životním pokleskům i vzletům, kdy se jim dostanete do hlavy, budete se snažit pochopit jejich myšlení a počínání v určitých fázích jejich života.

Líbilo se mi, že na mne působila atmosféra knihy zvláštně ponurým způsobem a samotní hrdinové tomu pomáhali. Nemají to lehké a s mrtvolou na blízku je to o to složitější. Ještě k tomu, když je s ní něco spojuje.
Určitě doporučím k přečtení těm, kteří si chtějí přečíst něco nového, kteří chtějí sáhnout po dobrém, debutovém románu nové, slibné autorky.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Markéta Harasimová
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: MaHa
Počet stran: 272

Děsivá souhra náhod spojí minulost se současností a dokonale zamíchá lidskými osudy… Detektivní příběh plný erotického jiskření, napínavých zvratů a překvapení.
Nadějná malířka Karin se stane náhodnou svědkyní brutální vraždy, otřesný zážitek si však nevybavuje. Ztrácí po něm paměť a nevzpomíná si na nic z předešlého života. Znovu tak objevuje svou identitu a navazuje na zpřetrhané nitky minulosti. Setkává se s bývalým snoubencem, nenapravitelným gamblerem Hynkem, a také sexy majitelem galerie Maxem, k němuž cítí silnou erotickou přitažlivost. Karin touží po sblížení, což se zdá být oboustranné, ale je tady malý háček: Max je zadaný…
Mladá žena navíc odhalí utajovaný psychický teror, jemuž je vystavena její kamarádka Marta. Té se nedaří odpoutat od despotického manžela – její muž v ruce třímá zlověstné eso, které může zničit celý Martin život. Karin bojuje s amnézií a nenaplněnou láskou, zatímco za jejími zády řádí masový vrah a nespouští ji z očí. Obětí stále přibývá a za záhadných okolností nečekaně umírá také Hynek. Jeho vražda ale mezi ostatní jaksi nezapadá a policie neví, zda má co do činění s jedním či více zabijáky. Vyšetřování zamrzá na mrtvém bodě, vraždící maniak se však stále víc přibližuje k ženě, která viděla víc, než měla…

Purpurové doteky autorky Markéty Harasimové je kniha, která vás okamžitě vtáhne do děje. Skrývá se v ní láska, ale také erotika a pořádná dávka nebezpečí. Jedná se o zamotaný a tajuplný příběh, jenž vás nenechá vydechnout a až s poslední stránkou se vám uleví, protože budete konečně všechno vědět tak, jak to je.

Hlavní postava, Karin, při neplánované procházce zažije otřesný zážitek – brutální vraždu, po kterém ztrácí paměť. Nad tím, jak se s tím vyrovnává, sem tam zakroutíte hlavou, že dokáže být tak klidná. Přitom ji může hrozit nebezpečí, protože venku běhá masový vrah a ke všemu ona neví kdo je. Upřímně, já bych se zbláznila. Přesto si hrdinku zamilujete, zůstává nohama na zemi a nelituje se, bojuje s překážkami, které je život staví do cesty. Působí jako silná žena. Navíc si uvědomíte, že i když ztratíte paměť, povaha vám zůstane a tak je nejlepší spoléhat se na své vnitřní pocity.

Karin se setkává se svou rodinou a přáteli, u kterých zjišťuje, že jejich životy jsou také velice zamotané. Ta nejistota, kdy se vrátí paměť, protože to může být z minuty na minutu, musí být šílená a důležitá je podpora lidí, kteří ji milují. Ale i láska k protějšku je důležitá…

Další postavu, kterou bych ráda zmínila je její kamarád a majitel galerie jménem Max. Je velmi milý, ohleduplný a podle hlavní hrdinky také velice sexy. 🙂 V její situaci ji moc pomáhá, ale co když to není čistě jen z gentlemanských důvodů? Zmínila jsem tuto postavu proto, že jsem si párkrát řekla, že bych jej jako partnera brala i já! 🙂

Kniha je čtivá a líbilo se mi, že se v příběhu pořád něco děje a nutkání číst dál a dál bylo velmi „silné.“ Nechtěla jsem čtení zbytečně odkládat. Nenašla jsem žádná hluchá místa a musím říct, že čím víc se příběh vyvíjí, tím víc jsem potřebovala vědět, jak to dopadne. Vzpomene si? Kdo je vrah? Chytí ho? Budou spolu? Pořád se mi hlavou honily nové a nové otázky.

Kapitoly jsou rozvržené tak akorát, ani dlouhé, ani krátké a hlavně jsem vždy měla přehled o tom, co čtu. Věřím, že tuto knihu si uložíte do své knihovny a pokud budete chtít zažít napětí spojené s erotikou, rádi se k ní vrátíte. Spisovatelka mne ani tentokrát nezklamala, zanechala ve mě pocit, že život není jen o hrůze nebo lásce.

Purpurové doteky doporučím všem ženám, které mají představivost a dokáží číst knihu, jenž má více žánrů najednou. Nebude jim vadit být detektivem a vzápětí přeladit na milostnou strunu a užít si to. Já si to tedy užila. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Děkuji autorce, Markétě Harasimové, za recenzní výtisk a pokud si chcete knihu pořídit, tak přímo tady je odkaz.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Noah Lederman
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: BizBooks
Počet stran: 240

Autor knihy Noah Lederman se rozhodl odhalit tajemnou minulost svých židovských prarodičů pocházejících z Polska. Jako jediní ze svých rodin přežili druhou světovou válku, přežili ghetto v Otwocku, přežili koncentrační tábory Majdanek, Osvětim, Bergen-Belsen, Ravensbrück. Po válce založili rodinu a emigrovali do USA. Lederman vyrostl v míru v Americe ke konci dvacátého století. Ale cítil, že potřebuje znát své kořeny a rozumět tomu, co babička s dědečkem prožili. Téměř deset let tak skládá střípky z vyprávění babičky, ze svých cest po Evropě po místech, kde byly koncentrační tábory, z návštěv památek holokaustu a ze vzpomínek pamětníků, které při svém hledání objevil. A hrůzná minulost ožívá…

Zadrátovaný svět není jen tak nějaká kniha, která by popisovala zvěrstva, jenž se děly za druhé světové války. Na těchto stránkách, spolu s autorem, pátráte po minulosti dvou lidí, kteří vám neskutečně přirostou k srdci. Po minulosti babičky a dědy od Noaha Ledermana.
Nejdříve se dozvíme, kdo je Noah a do jaké rodiny patří. Je to Žid, jeho babička a dědeček přežily koncentrační tábory, ale jejich příběhy jsou skryté v mysli hodně hluboko. Ani jeden nemluví o tom, čím vším si museli projít. Noah se už v dospělém věku, vydává na cestu do Evropy, kde mimo jiné navštíví rodné město svých prarodičů v Polsku nebo také Prahu a tam mu dojde, že se musí ptát. Hlavně proto, aby ti, co žijí teď, v přepychu a blahobytu, nezapomněli na to, co se dělo za druhé světové války. Jak se lidé chovali k lidem…

Noah Lederman zde podává unikátní pohled na svou „badatelskou“ činnost. Na to, jak hledal informace, které si potom u babičky ověřoval nebo rozšiřoval. Samozřejmě musel okolo tématu koncentračních táborů u ni našlapovat po špičkách (není se čemu divit), o to je více zajímavé sledovat, jak dokázal používat svou empatii a „zacílit“ správným dotazem do správného psychického rozpoložení babičky.

Autorovi se podařilo napsat poutavý příběh, který je nesmírně čtivý i přesto, že obsahuje věci mimo koncentrační tábory. Jako například jeho cestování po světě, hledání správných vln na surfování, hledání té pravé lásky a to všechno za pomyslnou oponou holokaustu.

Co se mi obzvlášť líbilo, tak je styl, jakým je kniha napsaná. Protože cílí na všechny čtenáře, ať už mladé nebo staré, každého to bude zajímat a nebude se nudit. Při čtení jsem měla pocit, jako kdyby autor seděl naproti mě a všechno mi vyprávěl. Je vidět, že věděl jak to pojmout, aby čtenáře zaujal. Určitě se mu vyplatilo i to, že pracoval jako učitel ve škole, kdy některé školní zážitky přímo zmiňuje v knize.

Dalším plusovým bodem jsou fotografie, jenž se nachází uprostřed knihy. Celou první polovinu je hodně zmiňována právě „ta“ fotografie nad vypínačem v pokoji a pak, když jsem ji uviděla, černobílou, na papíře, dlouho jsem na ni zírala a prohlížela si ji do detailu. Zasáhlo mě to a měla jsem pocit, jako bych ty lidi opravdu znala a žila jejich životní příběh s nimi.

Je pravdou, že u této knihy jsem neměla slzy na krajíčku jako u jiných s podobnou tématikou, ale to je díky tomu, jaký postoj zaujal Noah Lederman při psaní Zadrátovaného světa. Je to napínavé čtení, kde odhaluje životní osudy dvou, pro něj velmi důležitých, lidí a nezajímá se jen o to, co se dělo v koncentračních táborech. Zaobírá se i židovskou menšinou tak, jak si stojí v dnešní době. Troufám si napsat, že je to sonda do židovské rodiny, kdy dva lidé přežili koncentrační tábory a další generace nehodlá zapomenout a přeje si, aby nezapomněli i ostatní. Ať už Židé, Křesťané či bezvěrci. Ale podáváno je to s rozmyslem, bez snahy vás dohnat k slzám, autor jde k věci přímo a reálně.

Pokud vás zajímá období druhé světové války, máte zájem zjistit, jak to vypadalo u konkrétních lidí, kterým se podařilo přežít, a hledáte příběh, který je stavěn opravdu na reálných základech, tak tato kniha je přesně pro vás.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Tim Lebbon
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 357

Londýn – rozlehlé, spletité a anonymní město, v jehož útrobách se skrývají netušená tajemství… Angela Goughová, studující kriminologii, k jeho temným stránkám poprvé doopravdy přičichne v den, kdy se její přítel Vince nevrátí z práce. Vydává se po jeho stopě, odhodlaná přijít záhadě na kloub. Navzdory nebezpečí vrstvu po vrstvě odhaluje tajný život člověka, kterého považovala za tolik blízkého, postupně proniká do úplně nového, neznámého světa a zaplétá se do mystéria, jaké by si nedovedla představit ani v těch nejdivočejších snech…

Tim Lebbon je spisovatel z Jižního Walesu, autor bestsellerů žebříčku Timesů. Dosud napsal víc než třicet románů a k tomu stovky novel a povídek. Získal řadu literárních ocenění, například čtyřikrát British Fantasy Award, dále cenu Brama Stokera a Scribe Award. Řada jeho děl byla také zfilmována.

Tak tohle jsem nečekala. Nevím teda, co jsem přesně čekala, ale rozhodně jsem netušila, že mě kniha strhne. Přemýšlela jsem, jak vám Relikvii přiblížím – a je to něco jako Lovci stínů či Nástroje smrti, ale mnohem krvavější, s podrobnějšími detaily. Pro mě to byla opravdu jízda! 🙂

Angela je sympatická hrdinka, která miluje svého přítele, Vince. Naprosto a beznadějně. Vypadá to, že mají idylický život. Jednoho dne se ovšem Vince nevrátí z práce, nezvedá ji telefon, neodpovídá na sms a to je velmi zvláštní, když si uvědomíme, že ti dva si píšou každou volnou chvilku. Jakmile najde ve schránce záhadný vzkaz, aby jej nehledala, tak si můžete být jistí, že to spustí ohromnou lavinu pátrání, hledání, vyptávání, protože Angela je nejen silná žena, ale hlavně je zamilovaná. Bojuje za svoji lásku dravě, jako eskymácký pes. Potká spoustu lidí, někteří stojí při ní, nebo proti ní, ale ona ví, co je nejdůležitější… Ale jak to udělat?! Když bojuje proti něčemu, co už dávno nemá existovat?

Nejdříve vám něco povím o hrdinech v knize. Autorovi se totiž povedlo něco, co dokáže málokdo. Oživil takové postavy, které ač byly sebehorší, zlí, odporní, tak přesto jsem se nějakým zvráceným způsobem „milovala“. Líbilo se mi, že jsem si každého hrdinu uměla nejen představit, ale našla jsem si na nich ten kousek, díky kterému jsem si je oblíbila, našla si k nim vztah. A přesto, že někteří byli opravdu nechutní, tak jsem jejich činy chápala. To, proč dělali ono a tamto, bylo pochopitelné a jako čtenář jsem se velmi dobře orientovala.

Příběh jako celek se mi líbil. Neměla bych mu co vytknout, jen jedno mě trochu „zaráželo“. Nevím, jak to přesně popsat, ale asi takto: V ději je hodně důležitých bitev, mezi „dobrem a zlem“, ale než se k těm bitvám čtenář dostane, musí se přebrodit přes určitou omáčku, která by mohla být lehce osekaná. Takto to působilo, že čtu a čtu a čekám, až se něco stane, pak to přijde, po pár řádcích je konec a pak zase čtu a čtu až se stane něco dalšího… Rozhodně to nemyslím jako nějakou výtku, protože bez té omáčky bych těžko pochopila souvislosti, ale určité věci (které vám teď prozradit nemůžu, protože by to byl spoiler), by mohly být méně popsané. Ale jak píšu, je to docela maličkost, myslím si, že většina čtenářů si to ani neuvědomí.

Co určitě musím zmínit, tak je místy brutální popis akcí, které se v příběhu dějí. Jako například roztrhnutí lišky, myslím, že tohle mě bude provázet ve snu ještě pár nadcházejících nocí. Brrrr…. Ale pokud nejste žádní měkkouši, tak se do čtení pusťte. Nejen, že vás bude čekat strhující příběh, ale dočkáte se taky pořádné dávky nadpřirozena v londýnských ulicích. Za mě je to jedna z těch dobrých urban fantasy, která v poslední době vyšla.

Osobně jsem se u čtení nenudila, kniha mě bavila a s napětím očekávám příchod dalšího dílu. V jedničce, v Relikvii, jsem se totiž dozvěděla, o co půjde dál a jsem nesmírně zvědavá, jak tohle bude pokračovat. Autor, Tim Lebbon, opravdu umí psát poutavě a čtivě a rozhodně jsem spokojená s tím, co za příběh napsal. Líbilo se mi zasazení do londýnských ulic i podzemí, užila jsem si nadpřirozeno, které v knihách mám opravdu ráda a hlavně si oblíbila hrdiny, se kterými jsem se na stránkách setkala.

Tudíž, pokud patříte mezi ty, kteří mají rádi urban fantasy, dark fantasy a dobře napsané příběhy, myslím si, že Relikvie se vám líbit bude. Navíc, samotný autor je zárukou dobrého čtení. Pokud máte prostor a čas, pohodlně se usaďte a nechte se unášet po londýnských, špinavých ulicích s lidmi, o kterých byste si nikdy nemysleli, co můžou být zač…

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan