Autor: Marianne Jaeglé
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2022
Počet stran: 312
„Co nadělá. Plátno oškrábe a zítra to zkusí znovu. Je pravda, že maluje narychlo a s mnoha plátny pan není spokojený. Prostě je nepodepíše. Nesmí litovat marných pokusů. Samozřejmě na ně spotřebuje barvu, dalo by se usuzovat, že materiál, který padne na nepovedenou věc, je vyplýtvaný, ale když se nad tím zamyslí, tak ví, že tomu tak není. Občas i zmýlená otevře cestu.“
Městečko Auvers-sur-Oise, dnešní okrajová čtvrť Paříže, 27. července 1890 navečer. Klopýtající Vincent van Gogh se vrací z pole, kam obvykle chodívá malovat. Ale tentokrát je něco špatně. Potácí se a drží se za břicho, smrtelně zraněný. Vrací se do svého pokoje v hostinci pana Ravouxe, kde o dva dny později před zraky svého bratra Thea umírá.
Vincentovými slovy „Zranil jsem se v polích…“ všichni rozumí, že se pokusil o sebevraždu, a tak to zůstalo zaznamenáno i pro další generace. Ale bylo tomu skutečně tak? Marianne Jaeglé a nabízí překvapivě jiný pohled: Co když se známý malíř nepokusil zabít? Co když ho postřelili?
Životopisný román Vincentův poslední obraz na základě studií uznávaných historiků Stevena Naifeha a Gregoryho Whitea Smithe rekonstruuje poslední dva roky van Goghova života a podobně jako film S láskou Vincent z roku 2017 zpochybňuje zažité teorie o jeho tragickém konci.
Marianne Jaeglé ale ve své knize nepodává suchý výčet událostí, naopak čtenáři zprostředkovává jak vnější okolnosti Vincentova života, tak i niterný vhled do jeho duše. Čtenář se ocitá ve Vincentově kůži, pociťuje jeho křivdy a nepochopení, zažívá jeho extázi, ať už z barev nebe, pole, květin či jižního slunce, nebo z autentických drobností všedního života. Autorce se podařilo jakoby mimoděk popsat stěžejní van Goghova díla, jen pár slovy dokáže zhmotnit slavné obrazy včetně jejich předlohy.
Stejně tak jednoduše zachycuje třeba i Vincentův komplikovaný vztah s Paulem Gauguinem, který s ním několik týdnů pobývá v jeho žlutém domku v Arles, ale nakonec narychlo odjíždí a zklame všechny Vincentovy naděje ohledně kolegiálního partnerství a vybudování malířské školy.
Nový pohled na univerzálně známý příběh tak přináší průlom ve vnímání osobnosti slavného malíře. Bortí představu šílence s uříznutým uchem a přibližuje Vincenta van Gogha jako citlivého, plachého, asociálního člověka, výjimečného génia, umělce nepochopeného dobou a osamoceného uprostřed společnosti plné předsudků.
Pokračovat ve čtení „Vincentův poslední obraz – Marianne Jaeglé“
