Jak vyléčit zlomené srdce – Anna Bellová

Autor: Anna Bellová
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 389
Rok vydání: 2017

„Panebože, to byl dneska den! Měla jsem to od začátku brát jako zlé znamení a jít rovnou domů místo do sportovního obchodu. Moje peněženka je teď o devadesát liber lehčí, a kromě toho mi ta žena v obchodě dala výtisk úvodního tréninkového plánu. Kdo má vědět, že na desetikilometrový běh je potřeba tolik trénovat?“

Od chvíle, kdy se Joseph rozešel s Abi se slovy, že se k sobě nehodí, samým žalem téměř nevylezla z postele. Pak ovšem na svém prahu našla krabici s věcmi, které si u něj zapomněla. Nějakým omylem se v ní ocitl i Josephův seznam deseti věcí, které by chtěl ještě stihnout, než mu bude čtyřicet. Abi se hned chopila příležitosti seslané osudem: Je snad lepší způsob, jak mu dokázat, že se k sobě oni dva hodí, než splnit vše, co si předsevzal? Ano, plán má pár úskalí, Abi nikdy nebyla žádný sportovec, a navíc se hrozně bojí výšek, takže absolvovat túru na kole kolem ostrova Wight, zvládnout windsurfing nebo slanit nejvyšší budovu ve městě, to může být problém.
Pokud chce zvládnout celý seznam, musí zatnout zuby, posbírat všechnu odvahu a požádat o pomoc přátele. S každým dalším splněným úkolem léčí své zlomené srdce a získává ztracené sebevědomí. Podaří se jí ale získat svou životní lásku?

Anna Bellová je v současné době autorkou pravidelného týdenního sloupku Tajná říše snů začínající autorky na webových stránkách Novelicius. Psaní se věnuje profesionálně. Stále věří na šťastné konce a nejraději má, když se lidé nad jejími knihami hodně smějí. Ve volných chvílích ráda chodí na procházky s manželem, jejich dvěma malými dětmi a labradorem.

Abi je taková, velmi opatrná dívka. která se do ničeho nehrne. Má ráda svou jistotu a nepokouší štěstí. Když se s ní ale její životní láska rozejde, všechno se obrátí naruby. Začne spřádat velmi ambiciozní plán, jak jej získat. A aby svou lásku získala zpátky, musí podniknout mnoho velmi adrenalinových zážitků, vyfotit se u toho a dokázat mu, že ona dokáže žít tak, jak chce on. Ale při zdolávání úkolů získává sebevědomí. Navíc si léčí zlomené srdce a nachází mnoho dalších dobrých věcí. A už jen zůstává otázkou, zda získá svou životní lásku zpátky…

Od této knihy jsem měla jen jedno očekávání. Odpočinout si od všech hororů, thrillerů, detektivek a to jsem dostala. Příběh je to velmi laskavý, milý, pomalu plynoucí a zábavný. Místy mi Abi připomínala slavnou Bridget Jonesovou. Nemyslím teď spoďáry, ale tím, že v každém důležitém okamžiku dokázala šlápnout vedle. A to vtipně. Ovšem, není to tak, že bych se za břicho popadala, jen jsem se lehce usmívala.

Jak vyléčit zlomené srdce je napsáno velmi jemně a nenásilně, přišlo mi to jako pohlazení na duši, i když více jednodušší. Už od začátku jsem tušila, jakým směrem se to bude ubírat, a vlastně jsem se nemýlila. Abi jako hrdinka mi ale začala už od poloviny knihy lézt neskutečně na nervy. Ty její myšlenkové pochody někdy byly opravdu na pravý hák – no, možná na levý. 🙂

„Trochu jsem si začala dělat starosti, jestli nejdeme špatně. Ale viděla jsem jen jeden úzký pruh zdupané trávy a neměla jsem chuť plahočit se po pás vysokým porostem. Byl to ten druh divoké trávy, která člověka dokáže na holém těle pořádně poškrábat a kromě toho v ní žije bůhvíjaká havěť.“

Když se rozhodnete tuto knihu přečíst, budou vám řádky ubíhat před očima, nebudete muset přemýšlet a jen si počkáte, jak všechno dopadne. Je to napsáno tak, že mě nenutilo být napnutá, jestli získá svou lásku zpátky nebo ne, jen jsem prostě čekala, jak to dopadne.
Možná jsem to čtení neprožívala tak, jak by prožívaly jiné čtenářky. Protože mi vadila jedna zásadní věc – kdyby mě pustil chlap k vodě, já bych tohle nepodstupovala kvůli něj ani boha. 😀

Co si ale myslím, že knize by neuškodilo, kdyby se odebralo pár stránek. Příběh mi místy přišel velmi vláčný, nějaké „hluché“ místa jsem tam taky objevila a možná, kdyby autorka ubrala stránky, bylo by to svižnější a o něco více záživnější. Takto je to pro mě průměr. Průměrná romantická kniha, která ničím nenadchne, ale taky neurazí.
Jak s oblibou říkám, je to oddychová četba, ideálně někde na dovolenou, kde se ničím nechcete stresovat, nechcete přemýšlet, ale chcete si něco přečíst. 🙂

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a koupit si jej můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Kouzelné pověsti pražské aneb Jak to bylo doopravdy – Michal Vaněček, Renata Petříčková

Autor: Michal Vaněček, Renata Petříčková
Nakladatelství: Bambook
Počet stran: 87
Rok vydání: 2016
Ilustrace: Václav Ráž

„Dovedete si asi představit, jak se žalářníkovi ulevilo, když mu takhle prošlo, že večer zapomněl svého vězně zamknout. Nenápadně otočil klíčkem v zámku a myslel jen na tu svou nebetyčnou úlevu.“

Říká se, že kdysi dávno, v pohádkách, žili skřítkové, permoníci, víly, čerti, vodníci a kdovíjaká další havěť. Pojďte se s námi projít Prahou a vyprávět si o jejich pověstech.
Napsalo se o nich hodně, ale málo se ví, že v podzemním labyrintu pod Prahou se to kdysi pohádkovými skřítky jenom hemžilo. A večer, když se setmělo, sedávali u Vltavy s čertem a s vodníkem z Podskalí a vyprávěli si, co se za celý den událo.
Ale kdyby jenom to! Oni tam žijí dodnes. A dodnes spolu po večerech sedávají, jenže nikdo neví kde. Říká se, že někde v zákoutí pod vyšehradskou skálo. Nebo snad pod Barrandovem? Všichni ti dobří braši pamatují staré časy a také si pamatují, jak se staly všechny ty dávné události, které dnes vyprávíme jako pověsti. A kdybychom se mohli někde schovat a naslouchat jim, možná bychom zjistili, že to všechno bylo trochu jinak…

Ač se jedná o knihu, kde se vypráví pražské pověsti, věřte mi, že se budou líbit i mimopražským dětem. Jediné, co po dočtení hrozí rodičům těchto dětí je, že na dovolenou se pojede do Prahy. Ono to ani jinak nejde, protože příběhy v knize nalákají nejen malé, ale i velké čtenáře k tomu, aby prozkoumali pořádně všechny zákoutí v Praze, o kterých se zde píše. Já sama mám pocit, že musím vyjet co nejdříve.

Všechny události, které jsou v knize, vyprávějí vodník, čert a skřítkové jim naslouchají. Povídají o Golemovi, který se skoro rozmočil ve vodě, o bezhlavém mnichovi, který se na Malé Straně prohání na černém koni, ale také o Krakonošovi, který se jednoho dne vydal do Prahy.

Ilustrace má na svědomí Václav Ráž a jen podle obrázků, které vidíte tady, v několika ukázkách, mi musíte dát za pravdu, že jsou bezvadné. Dokreslují tu správnou atmosféru příběhů a navíc jsou skvěle barevně vyvedené, září do dálky a pro mě bylo fajn si nejdříve knihu jen tak prolistovat a potom se pustit do čtení.
Četla jsem tuto knihu malému přes den, leželi jsme na zemi a jelikož nemá ani rok, vím, že to moje čtení až tak nevnímá. Ale vnímal všechny zvuky, které jsem dělala u jednotlivých obrázků a musím říct, že jsme si to oba naprosto užili. 🙂

„Faust jen pokýval hlavou. „Ano. Byl takový malý, měl knírek, a že byl z Ďáblic, ti, co ho znali, mu říkali Ďábel.“

Autoři v příbězích nezapomněli na všechny důležité pověsti, které jsou známy každému. A způsobem, jakým to podali si musí získat spoustu čtenářů. Mě si získali na sto procent. Je to velmi příjemné, nenásilné čtení, které ve mě probudilo nejen touhu po poznávání Prahy, ale také velkou chuť si najít všechny detaily o pověstech, které zde zmínili. Další plus, které přidávám autorům knihy je mapa, jenž je jak na začátku, tak na konci knihy. Rozdělení Prahy, od Újezdu nad lesy na východě, Třebonice na západě, Ďáblice na severu a Zbraslav na jihu. Přiznám se, že u této mapy jsem se na chvíli zasekla a hledala části, které mi něco říkaly. Navíc jsem si mohla místo, kde se příběh odehrává, přiblížit podle mapy a vím, ve které části jsem se nacházela.

Za poslední dobu se mi dostala do rukou docela velká kopa dětských knih, a přesto, že každá má své kouzlo a byla skvělá, tak tahle mi přijde taková nejvíc barevná, záživná a napůl dětská, napůl dospělácká. Možná je to právě tím, že se věnuje příběhům, které milují i někteří dospělí, možná je to proto, že si podle nich můžu projít Prahu a vzpomínat, kde se co odehrávala, možná je to tím tajemstvím, kolem všech událostí. Tahle kniha je v pohádkách jedna z nejlepších!

Písmo není až tak velké, takže troufám si tvrdit, že je určena starším dětem, které už s přehledem zvládají číst, ale díky obrázkům se bude líbit i těm mladším a těm můžou rodiče třeba předčítat.

Za mě si tato kniha zaslouží plný počet bodů naprosto bez debat a rozhodně ji doporučuji všem. Jak píšu výše, nelekejte se, že se jedná o pražské pověsti. Ba naopak, známe je všichni, tak proč se na ně nepodívat i z jiného úhlu. 🙂

Moc jsem si to užila a díky nakladatelství Bambook za zaslání recenzního výtisku a pokud chcete knihu koupit, můžete přímo tady. Za necelé 4 měsíce jsou vánoce a tohle je perfektní dárek. 🙂

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Šest vran – Leigh Bardugo

Autor: Leigh Bardugo
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 384
Rok vydání: 2017

„Jste vyděrač-„
„Obchoduji s informacemi.“
„Mistr švindlu-„
„Vytvářím příležitosti.“
„Kuplíř a vrah-„
„Pasáka nedělám a zabíjím jen z dobrého důvodu.“

V Ketterdamu, rušném přístavním městě, se dá za peníze koupit všechno a nikdo to neví lépe, než sedmnáctiletý Kaz Brekker, fenomenální podvodník a zloděj, kterého předchází pověst muže, jenž se neštítí žádné špinavé práce, za což si vysloužil i přezdívku.
Jednoho dne dostane nabídku, na kterou by kývl jen šílenec. Pohádková odměna však několikanásobně převyšuje všechna nebezpečí, která ze sebevražedné zakázky plynou. Sám to ale nezvládne. Bude potřebovat další pomocníky…

Kaz Brekker je silný, odvážný a ničeho se neštítí. Inej, Jesper a Nina jsou jeho „poskoci“, ale to jen v tom smyslu, že mu něco dluží… Matthias a Wylan, dá se říct, že se v jejich přítomnosti vyskytli blbou náhodou, ale pro Kaze není nic náhoda.
Když přijde ke svým věrným s úkolem, který je opravdu životu nebezpečný, ovšem, co v jeho přítomnosti není, nikdo mu neodmítne, už jen kvůli vidiny odměny… A proto v tu chvíli začíná dlouhá a napínavá pouť za uskutečněním úkolu.

Kniha vyjde na začátku září a já vám už teď můžu přísahat, že tohle jste ještě nečetli. Tohle je něco, co vás dostane. Takovou knihu, ani podobnou, jste v ruce ještě nedrželi. Co všechno autorka dostala do příběhu, to snad není ani možné. Je tam romantika, je tam přátelství, důvěra, ale také intriky, lži, podvádění, nenávist, plno krve a ubližování. Pořád nechápu, jak všechno mohla autorka tak dokonale propojit. Ona je snad génius.

Musím říct, že se mi velmi líbilo používání nadpřirozených schopností. Vlnostrůjce, větrostrůjce.. Pro mě naprosto neznámé pojmy, ale teď už mám pocit, že jsou mou přirozeností a vůbec se nad tím nepozastavuji.
Další fakt, který stojí opravdu za zmínku, tak je způsob, jakým autorka vykreslila hlavní postavu Kaze. Je to prostě borec. Kluk, který nemá ještě ani dvacet, ale je protřelý životem na ulici a bojem za život. Jak dokázal perfektně improvizovat, jak předvídal nepředvídatelné. Ten kluk byl tak skvěle vymyšlený, že mi je opravdu líto, že neexistuje žádný Barrel ani žádný Kaz. Toho kluka žeru! Jednou bych jej chtěla vidět v akci.


„Vyslídím ji, ať bude kdekoliv, a pomstím se jí způsobem, který si nedokáže vůbec představit. Smrt je pro ni příliš dobrá.“

Na jednu věc si ale dejte pozor. Jakmile totiž začnete číst, jen tak knihu neodložíte. Proto dbejte na to, aby před vámi byly dlouhé chvíle, kdy nebudete muset dělat nic jiného než číst. Je tam tolik napětí, nečekaných zvratů, poodhalování tajemství a důležitých událostí, že Šest vran jednoduše odložit nejde. I já to dělala jen v nejnutnějších případech a s pořádnou dávkou keců kolem toho. Když jsem musela odložit svět kolem Kaze, věřte mi, že byste v mé blízkosti být nechtěli, dokázala jsem být nepříjemná. 🙂

Líbilo se mi, jak byly v ději zakomponována tajemství všech hrdinů a nenápadně na mě vykoukla, když jsem se proháněla příběhem. Pořád sleduju, co se děje a najednou se ocitám v minulosti a zjišťuji, jak který hrdina bojoval za sebe ještě před Gaunery. Autorka zasadila tajemství minulosti do přítomnosti s takovou lehkostí, že mi to přišlo naprosto normální a dokázala jsem si to živě představit. Jako bych si promítala film. Dívám se na Inej, jak leze po kontejneru, najednou se všude kolem objeví mlha, rozostře se obraz, opět se zaostří a dívám se Inej, mladší, černobílou verzi a zjišťuju a dochází mi věci, které jsem netušila, ale potřebovala jsem vědět… A tak to bylo u každého hrdiny, vždycky v nějaké důležité chvíli. Tohle bylo opravdu super.

Teď něco málo o autorce, která se narodila v roce 1985 v Jeruzalémě, ale vyrůstala již v Los Angeles. Vystudovala univerzitu Yale, pracovala v reklamě, jako novinářka i maskérka či odbornice na zvláštní efekty. Nyní žije a tvoří v Hollywoodu, kde je možné ji čas od času zaslechnout, jak zpívá se svou hudební skupinou.

Tuto knihu doporučuji všem, kteří mají rádi fantasy příběhy, urban fantasy, s pořádnou dávkou napětí, dobrodružství, adrenalinu, ale taky pochopení, důvěry a touhy. Pokud hledáte neotřelý, dosud neprozkoumaný a tajemný svět, kde hrdinové se ničeho nebojí, jen vlastní smrti a té vlastně taky ne, tak se určitě pusťte do čtení.

Děkuji Albatrosmedia.cz za poskytnutí recenzního výtisku a koupit si jej můžete tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Co má vědět správný Čech – Michal Vaněček

Autor: Michal Vaněček
Ilustrace: Václav Ráž
Nakladatelství: Bambook (Grada publishing a.s.)
Počet stran: 127

„V České republice, v Prostějově, můžete najít nejstarší palírnu lihovin na světě.“

Znáte celou českou hymnu a kolik má slok? Víte, jaké jsou naše státní symboly a co znamenají? Kolik máme státních svátků a proč je slavíme? Nebo kteří Češi a jaké vynálezy se celosvětově proslavili? V této knížce se dozvíte odpověď nejen na tyto otázky, ale také spoustu dalších zajímavostí a střípků z naší historie. Máme právo být hrdi na to, co jsme v historii dokázali, kam jsme posunuli hranice vědy a techniky, hranice lidských možností ve sportu, co jsme dokázali v umění.
Tato kniha pro vás jistě bude inspirací a připomene vám, proč být hrdý na to, že jsem Čech, a jací Češi byli a jsou kabrňáci!

V dnešní recenzi bych vám ráda představila jednu skvěle zpracovanou, a hlavně zajímavou knihu. Ono se vlastně ani tak nejedná o knihu, spíše encyklopedii pro malé chytrolíny.
Je určena dětem od 11 let a dozví se z ní spoustu zajímavostí a informací, se kterými se můžou blýsknout nejen před rodinou, ale také ve škole a být za hvězdy. 🙂

Tato kniha obsahuje 108 zajímavostí, které jsou ve formě krátkých článků napsány poutavou a čtivou formou. Autor čtenáře zbytečně nezatěžuje věcmi kolem, ale popisuje přímé fakta.
Nejdříve se objeví nadpis. Poté přijde na řadu kratší věta, aby měl čtenář představu, o čem to bude. Následuje detailnější rozbor toho, proč to tak je nebo jak se k dané věci došlo.
Všechno je psáno, stručně, přehledně a jak jsem již zmínila, čtivě. Proto to neodradí nikoho, naopak si myslím, že děti budou více bažit po vědomostech.

„Doktor Jan Janský objevil rozdělení krve na čtyři skupiny. Díky tomu můžeme darovat krev i dostat transfuzi.“

Navíc se jedná o snadno zapamatovatelné věci, které mají děti na očích. Neříkám, že to jsou všechny, jako například Porsche Ferdinanda asi na očích pořád nemají, jestli se nejedná o hodně bohatou rodinu, ale tohle bude určitě zajímat kluky, zvlášť když zjistí, že tento pán se narodil u nás, v České republice.
Ale za to si určitě budou pamatovat a to i holky, špekáčka. I pro mě to byla nová informace, nad kterou jsem nevěřícně vrtěla hlavou. Věděli jste, že špekáček vymysleli čeští řezníci a to už v roce 1891? A dodnes se používá. 🙂 Je to sranda, taková zjištění, tohle mě bavilo!

Věřím, že tuto knihu si užijí nejen děti, ale také dospělí. Jsou tam informace, které zaskočí každého, bez rozdílu věku a pohlaví. Nad některými se zasmějete, nad některými nebudete věřit, že tohle je opravdu skutečnost.

Jedná se o naprosto okouzlující publikaci. Podtitulem této dětské encyklopedie je „Na koho a na co můžeme být hrdí“ a proto vám je určitě jasné, že tam bude zmínka i o Jaromíru Jágrovi, Karlově mostě a mnoho dalších.
Po přečtení jsem hrdá na to, že jsem Čech!
A dnešní speciální pokyn na závěr… známe to všichni… Kdo neskáče (nečte), není Čech! Hop, hop, hop! 🙂

Velmi děkuji nakladatelství Bambook za zaslání recenzního výtisku a pokud si jej chcete koupit, což vřele doporučuji, tak tady je odkaz.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Kdo je kdo ve světě stínů – Cassandra Clare

Autor: Cassandra Clare
Ilustrace: Cassandra Jean
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Slovart
Počet stran: 206

„Kostelník přišel na Manhattan ve společnosti čaroděje Magnuse Banea. Během plavby přes Atlantik sice Magnuse nepokousal, zato však trpěl mocnými záchvaty mořské nemoci. Kdyby uměl mluvit, pravděpodobně by čaroději za jeho lehkovážné rozhodnutí cestovat jako civil, „ať je nějaká zábava“, pořádně vyčinil.“


V tomto nádherném albu portrétů, inspirovaných viktoriánskou květomluvou, najdete všechny své oblíbené postavy ze sérií Cassandry Clareové Nástroje smrti, Pekelné stroje, Akademie lovců stínů, Temné lsti a dalších. Jednotlivé portréty z pera ilustrátorky Cassandry Jeanové, autorky veškerých oficiálních ilustrací k ságám o lovcích stínů, doprovázejí poznámky o postavách, včetně dosud neznámých podrobností.
Nepostradatelná součást knihovny každého fanouška příběhů ze světa stínů!

Když jsem tuto knihu vzala poprvé do ruky, měla jsem pocit, jako bych držela kodex lovců stínů. Tak na mě působila. Když jsem se podívala na písmo, jenž je na deskách knihy, vyvedené ve zlaté barvě, opravdu jsem měla pocit, že tohle je něco, co každý fanoušek Nástrojů smrti, Lovců stínů či Pekelných nástrojů mít musí. Ten pocit ani nedokážu popsat, na chvíli jsem se cítila, jako bych do světa stínů patřila.
Byla a vlastně pořád jsem okouzlena tím, jak si autorky vyhrály s jednotlivými postavami, jak je ilustrátorka ztvárnila a jak je spisovatelka popsala.

Rozhodla jsem se, že vám tady vyfotím dvě ukázky ilustrací, ale nenapíšu vám, kdo se na daném obrázku nachází. Jsem totiž zvědavá, jestli někoho z vás napadne, kdo by to mohl být a pokud ano, tak mi to napište do komentářů. 🙂

Další věc, která se mi líbí je, jak autorka přiřadila ke každé postavě květinu. Je pravdou, že k některým mi to sedělo, k některým méně, ale dodává to takovou nějakou správnou atmosféru celému čtení. 🙂
Kdo je kdo ve světě stínů je publikace, kterou přečtete a přelouskáte během chvilky, ale také je to poklad, který nesmí žádnému správnému fanouškovi Cassandry Clare chybět v knihovně. I když ji otevřete třeba jen jednou, měla by mít v knihovně své místo – hned vedle všech sérií, které vlastníte. 🙂

„Hodge byl často odkázán sám na sebe a celé hodiny se toulal po polích a lesích. Velice se zajímalo o rostliny i zvířata a již v dětství se z něj stal zkušený bylinkář.“

Jedna z mála knih, kde jsem přeskakovala stránky, z dvacáté na třicátou a pak na desátou, zpátky na stodruhou a pořád dokola. Sama jsem si totiž v hlavě vzpomínala na postavy a hledala je v knize postupně, tak jak jsem si vzpomněla. Mělo to pro mě jisté kouzlo a když už jsem o nikom nevěděla, tak jsem projela knížku od začátku, stránku po stránce a byla překvapená, na kolik postav jsem ještě zapomněla. 🙂 Asi si budu muset dát re-reading. 🙂

Ještě jedna, poslední informace, kterou bych vám prostřednictvím této recenze chtěla předat je, že byste si měli udělat pořádný čas, jakmile se do této publikace pustíte. Protože po prolistování a přečtení všech informací o hrdinech se dostane do bodu, kdy budete chtít všechno odložit a znovu se začíst do Nástrojů smrti, všechno odsunout na vedlejší kolej a dál si repete Pekelných strojů. Takže pozor na to. Tato kniha způsobuje další, následnou závislost. 🙂

Určitě doporučuji všem, kteří jako já, mají rádi Cassandru Clare a její knihy, všem, kteří se někdy setkali s Lovci stínů a rádi by si informace doplnili nebo třeba ucelili. Za mě je to kodex všech hrdinů, který určitě otevřu před další četbou, abych si postavy osvěžila. Navíc jsou rozděleny podle toho, do které série patřily a já momentálně nedočkavě čekám na další díl Temných lstí, takže je jasné, kde ji otevřu, až se dočkám. 🙂

Děkuji nakladatelství Slovart za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, tak můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan