Lucy Diamond – Kavárna na pláži

Evie Flynn je černá ovce rodiny. Je jí 32 let, má sice chlapa, ale její život, jednoduše řečeno, nestojí za nic. Nemá pořádnou práci, stále pobíhá po brigádách, které ji shání pracovní agentura, nemá vysokou školu a navíc, má dvě sestry, které jsou v tomto směru dokonalé. Manžel, děti, škola a pořádné zaměstnání.
Evie to trápí, má pocit, že její život ji prokluzuje mezi prsty… Všechno změní smrt její tety Jo, která ji přenechá na starost kavárnu na pláži, 4 hodiny od Oxfordu, kde žije se svým přítelem v jeho bytě. Smrt Jo ji velmi zasáhne, a když se rozhoduje, co s dědictvím udělá, začíná ten správný děj knihy.
Má kavárnu prodat? Má zklamat Jo, která v ní vidí její novou majitelku? Nebo má kavárnu převzít, ale tím pádem se odstěhovat od přítele a žít vztah na dálku? Zvládne vůbec takovou zodpovědnost?
Tato kniha je velmi milá, hlavně je to kniha, ve které se uvidí každá žena, která neví, jestli to, co dělá, je to pravé ořechové. Je psána jednoduše, a právě tím způsobem, že Vám přiroste k srdci. Autorka Lucy Diamond je pro mě opravdu diamant.
Nezklamala mě, co se týče děje, a i když je chvilkami děj předvídatelný, je to napsáno tak, že v tu chvíli jsem přemýšlela, jestli opravdu to tak bude, jak si myslím. Chytla mne za srdce. Je tam romantika, které není nikdy dost, ale přitom to není ta přeslazená kniha. Je tam akce, kdy jsem se chytala za hlavu a říkala si, to snad néééé. A právě v těchto chvílích, které mne takhle překvapily, jsem byla ráda, že tuto knihu čtu.
Vám, kteří ji ještě nečetli ji doporučuju, je to příjemná oddychovka, kterou máte přečtenou za den, ale věřím, že nebudete litovat času stráveného v kavárně, na pláži, s hrnkem kávy a musím se přiznat. Kdykoliv tam byla zmíněna káva, tak já si ji šla udělat doopravdy. Nakažlivá knížka.
Samotná autorka mě tak překvapila, že na podzim si hodlám přečíst její další knihu, která bude vycházet: Já a pan Jones. A upřímně, už teď se těším na ni.
Děkuji za pozornost

Vaše DaraMegan

Alice Clayton – Nabíječ – série Coctail = 1 =

Tak toto je oddechovka, která nemá konkurenci.. Je to vtipná kniha, kdy se dá říct, že co věta, to perla.

„Simon je filet mignon a my dva, přiznej si to, lásko, jsme spíš buřty s cibulí“

 Caroline je holka, která má dokonalou práci, co ji baví, má dvě dokonalé kamarádky, které vždy stojí při ní, má věrného domácího mazlíčka, kocoura Clivea a má dokonalý byt. Jediné, co ji chybí k totální dokonalosti je chlap, ale ona vlastně ani žádného chlapa nechce a nepotřebuje.
Na druhé straně zdi bydlí Simon, soused, spolubydlící, který má dokonalé tělo, partnerek dostatek, dva dokonalé kamarády, dokonalou práci, která je i jeho koníček, dokonalý byt a taky mu vlastně vůbec nic nechybí.

„No jo, chlapi. Do něhu se dokážou podepsat oba dva. Otázkou ovšem zůstává, kdo by zvládl větší písmena.“

A jak to tak bývá, těch dvou se cesty zkříží… Začne to nenávistí, pokračuje příměřím… A tím to začíná, je to knížka, kdy se smějete od ucha k uchu, lidi kole Vás na se tupě po Vás otáčejí a přemýšlejí, co je tady k smíchu.  Několikrát jsem se přistihla, jak se směju, pusa od ucha k uchu a taky, což bylo ještě vtipnější, já se smála nahlas!! Ano, tak nahlas, jak kdyby mi někdo, sedící naproti mně vyprávěl vtip, a já bych se tomu smála, některé fráze byly tak vtipné, že jsem nevěřila, že to opravdu je tam napsané.
Co děj? Děj byl takový hezký, milý, myslím si, že nikoho nepohorší, ale na druhou stranu nikoho neoslní. Je to klasická romantická „pohádka“, ale s vtipným komentářem, vtipnou pointou a hlavně, děj se netáhne, jako by autorka měla pořád o čem psát, chtěla rok nacpat do týdne v knížce a přitom se ji to náramně podařilo.

„To je jak líbat vyřezanou dýni. Co se tak culíš?“

Jen, abych byla upřímná, přeskakovala jsem některé fáze knihy a to ty, kde byl detailně popsán sex.. Jsem z toho už docela naštvaná, jak to v každé knize musí být, vypsáno, kdo komu co kde.. Nejsem ten typ, který si potřebuje pročítat, jak někdo někoho dělá jazykem, nebo ho má až v krku, ale na druhou stranu, docela chápu, proč to v těch knihách je, protože většina dnešních dívek a žen právě po tomto touží. Jak říkám, já ty stránky přeskakovala, ale jsem spokojená s tím, že takovýchto stránek tam bylo cca 20, za což autorce děkuji, nestačily mi ty stránky zkazit perfektní dojem o vtipné, komické, milé knížce.
Příjemná oddechovka, kterou jsem měla přečtenou za den a myslím, že i když teď ji mám v e-book formě, nesmí mi chybět v tištěné a hned objednávám, bude mít místo v knihovně, hlavně kvůli těm vtípkům, kterých tam je opravdu dost.
A taková malá perlička, těšte se úplně na poslední odstavec. Ten mě totálně dostal do kolen a to v dobrém.

Doporučuju! Vřele doporučuju!

Cassandra Clare – Město nebeského ohně – ze série Nástroje smrti = 6 =

Wow…. Já věděla, že to je poslední díl této, pro mě veleúspěšné série, ale pořád se s tím nemůžu srovnat, nechci, aby tento dokonalý příběh skončil a jediné, co je pro mě útěchou je to, že se k těm knížkám můžu kdykoliv vrátit.
Ale popořadě…. V šestém díle se ocitá Clary a Jace, Simon a Izzy, Alek a Magnus, ve spárech Sebastiána, který útočí na Alicante, na Idris, na všechno, co jim poskytuje ochranu, nejen jim, ale všem nefilim. Sebastián se spřáhl s démony, je to pán zla a smrti, společně s Ašmodajem a Lilith je největší zlo, které se mohlo Clary a Jaceovi postavit do cesty…
Pokud nezvládnou porazit peklo, pokud vyhrají démoni, svět, takový, jak ho znají a jak ho chtějí, skončí..

“ V černé se na lovu proháněj, v bílé zas hold mrtvým lovcům vzdej. Nevěsta zlatem je oděná, rudá pak pro svátek určená. Šat bílý u hranic pohřebních, modrý při návratu ztracených. Oheň nechť uvítá zrození a spálí hřích, jenž nás pošpiní. Šedý šat k tajemství ochraně, kdo háv jak kosti má, nestárne. Na vlajce vítězů šafrán plá, zelená srdce bol uspává. Stříbrná démoních věží žár, bronzem hned síly zlé přivoláš.“

Nejdřív k obálce, protože tohle musím zmínit… Obálky jsou u všech dílů krásné, peckovní, ale tato obálka, asi to je i tím, že je poslední ze série, je naprosto dokonalá, když se na ni podívám, už na mě působí tím, že je poslední, vyzařuje to z ní a myslím si, že ten, kdo nezná tuto sérii, minimálně po knížce sáhne z toho důvodu, jak právě zmíněná obálka vypadá.
V knize mne nejvíce bavila ta část, kdy se mí hrdinové potýkají se samotným Sebastiánem, kdy se protíná peklo s nebem, andělé s démony, kdy se rozhoduje o tom, jak to bude vypadat. Tato část knihy je naprosto napínavá a troufám si říct, že dokonalá, protože jak autorka skloubila popis místa s postavami, naskakovala mi husí kůže, a když jsem musela knížku odložit, stále jsem byla v duchu s nima na tom místě, kde byli oni. A kde že byli? To si musíte přečíst, nebudu Vám prozrazovat, co se dělo, jak se dělo, ale stojí to opravdu za to.
Jediné, co mi vadilo, ale nedá se říci, že by vadilo moc, ale i tak, autorka zamotala vztahy moc do sebe, dozvídáme se, že ten a ten, kdysi a kdesi a s tím, k tomu i ta a ta a ten, ti zase s nima, takže po přečtení knihy mám trochu pocit, že každý s každým, ale né tím způsobem, kterým teď určitě myslíte vy.. 🙂 každopádně, až si to přečtete, tak pochopíte, jak to myslím ..
Doporučuju Vám si přečíst celou sérii, nikdy nebudu litovat toho, že jsem pár dní u ní strávila a vím, že to jsou knížky, ke kterým se zase vrátím, zase začnu číst od prvního dílu a tak nějak předpokládám, že není člověka, který, i když by to nebyl jeho žánr a sáhnul po něm, by to shodil. 
Když se na to podívám nezaujatě, i když to u mě nejde, ale i tak, tak musím uznat, že tato série je ta nejlepší, kterou jsem za celý svůj život četla. A to teď nepřeháním, to mi věřte.
Nástroje smrti byly i zfilmovány a co říct? – Fůj! Zklamali mě herci v hlavních rolích, film jsem viděla do poloviny a okamžitě vypnula pc, protože takto si kazit celý dojem z knih opravdu nebudu. Tudíž tady doporučuju, přečíst a nekoukat na film! 🙂 a Hlavně, Clary je zrzka nejzrzkovatější 🙂
Za mě knížka, 10* z 10, naprostý top ze všech topů 🙂

Díky za pozornost, DaraMegan

Abbi Glines – Fallen too far – série Rosemary beach = 1 =


… Nějak jednoznačně napsat ve zkratce, o čem je kniha, na co se těšit a vyjádřit to slovy tak, aby to bylo jasné a srozumitelné a bez spoilerů je pro mne asi v tuto chvíli nadlidský úkol, ale zkusím se s tím nějak popasovat…



Hlavní hrdinka je Blaire Wynn, dívka z Alabamy, která se stará o svou matku, trpící rakovinou. Je na to sama, jelikož otec od nich odešel poté, co zavinil smrt její sestry, dvojčete.
Poté, co Blaiřina matka umírá, je nucena opustit rodnou Alabamu, prodat dům, aby zaplatila účty za léčbu a odjet s prosíkem za otcem, aby měla střechu nad hlavou a nebyla sama na světě…. Až po sem, je to sice smutné, ale nevypadá to zajímavě, zdá se, že se příběh bude vyvíjet klasicky romanticky… Blaire přijede k otci, ten ji uvítá s otevřenou náručí a vše je ok…..

Blbost! J

Blaire přijede, otec ji nevítá, její nevlastní matka Georgianna ji nevítá už vůbec, její nevlastní sestra Nannette na ni zírá, jako by byla z jiného světa a hází jí špínu pod nohy, její nevlastní bratr Rush Finlay, syn macechy, je zlý, ale přitom je tak úžasný, krásný, sexy… No, já nevím, můžu jen soudit podle toho, jak byl popsán, ale jestli je to aspoň z části pravda, tak dámy, ten chlap musí být totálně k nakousnutí .. J
No a jak, v každé správné knížce tohoto žánru, to chodí, tak Blaire se do Rushe zamiluje… Je zde plno věcí, které jdou proti ní, jsou s ní ruku v ruce, dohání ji k hysterii i ke klidu..


Já vlastně ani nevím, jak jsem se k té knize dostala, doporučení žádné neproběhlo, prostě jsem ji otevřela, ani obálka mne až tak nezaujala… Ani recenze jsem nečetla…Prostě jsem ji jen zatrhla na Goodreads.com, že si ji chci přečíst a začala jsem…. Otevřela ji a můžu Vám říct, že jsem happy, že to otevření přišlo.

Líbila se mi, sice jsem stará na tyto knihy, ale já se jich nikdy nenabažím, kniha má spád, děj probíhá tak rychle a tak Vás to vtáhne, že si člověk neuvědomí, že je vlastně konec.. A mezi námi, ten konec? …. Nebudu tu psát spoilery, takže se ho nedozvíte, ale určitě budete sedět s otevřenou pusou tak jako já a říkát si: „Bože, to jako fakt?“ A smát se u toho, protože jak tato kniha skončila……. Nezapomenutelná část 😀

A díky tomu jsem okamžitě otevřela druhý a třetí díl, na ty psát recenzi nebudu, protože je to o stejných lidech, ale jen příběh pokračuje, ale můžu Vám za sebe říct, že opravdu tyhle knihy stojí za to J Je to dětinské, ale nepředvídatelné, je to ubohé, ale je to naplňující, je to přeslazené, ale jsou tam sprosté výrazy, je to pro mládež a já i ve svých letech se k mládeži řadím. A stále mám v sobě takovou tu dušičku, která si říká: „Ach jo, kéž by se mi to stalo taky“ 😀

Prostě knížku doporučuji a vůbec se za to nestydím 🙂

DaraMegan


Amanda Stevens – Prorok

Amelie Grayová je zpátky v Charlestonu, kde je i její milovaný Devlin a s ním ale i duch jeho mrtvé ženy Marianny a dcera Shani.
Poté, co se vrátila z Asher Falls, dala si na chvilku pohov od restaurování hřbitovů a začala „žít“ vlastní život, ale trvalo to opravdu chvíli, protože se ji zjevil duch zavraždého policajta Roberta Fremonta, který po ní chtěl, ať vypátrá jeho vraha, jinak nenajde klid…

A vlastně malá Shani po ni chtěla taky pomoc, toužila jít dál a stále se ji zjevovala a prosila ji o pomoc a Amelie? Chtěla pomoct… Chce pomoct, když může a ví, že to bude pro dobro všech.

„ Hvězdy se konečně seřadily do správných konstelací“

Při její cestě za hledáním vraha Roberta zjišťuje další a další informace, které ji vedou na stopu vraha, ale opravdu chce, aby to byl ten, na kterého to poukazuje? Dokázala by to zvládnout dokázat a rozřešit?

„Budeme se držet stop bez ohledu na to, kam nás povedou, jasný?“

Krom starého známeho Johna Devlina, doktora Shawa a jeho syna Ethana se zde objevuje nová významná postava Dariuse Goodwine, afrického šamana, shodou okolností bratrance mrtvé Marianny, chlapa, který má opravdu, ale opravdu zlé zkušenosti s černou magií a hlavně s šedivým prachem…
Amelie se vrací do restaurování Dubového Háje, do toho se snaží vyřešit jak vraždu Roberta, tak se snaží pomoct malé Shani a dokazuje, že tato hrdinka je silnější, než si o ni myslíme my, než si o sobě myslí ona sama…
Najde nakonec vraha? Pomůže Shani? Zbaví se stínů Marianny? A co vlastně s ní má společného Darius? Jak to dopadne s Ethanem a bude s Johnem Devlinem??
Autorka napsala tento díl neskutečně dobře, je poutavý, dramatický a čte se rychle, jsou zde trochu náznaky čtvrtého dílu, na kterém by v tuto chvíli měla pracovat, takže doufám, že to tak bude…

„ Tím, čím jsi, jsem kdysi bývala i já. A ty se jednoho dne staneš tím, čím jsem teď.“

I když tato kniha už byla více detektivka s příměsí thrilleru, nebyla to až taková duchařina, jak jsem byla zvyklá z předchozích dvou dílů, i tak mě opět mile překvapila a nezklamala.
A co mě nejvíc překvapilo? Nová odvaha hrdinky, to co se ji honí hlavou, jak autorka dokázala krásně přirovnávat a popisovat věci, vůně, neměla jsem problém se cítit tak, jako bych na tom místě byla i já. Dokázala zakomponovat i trochu té historie a originálně popsala africké rituální šamanské praktiky a „babské“ čarodějnické koření. Díky tomu má člověk pocit, že je vše možné.