Knižní přírůstky z veletrhu, recenzní výtisk a výhra :)

Ahoj,
v sobotu nastal den D a já využila lístky, které jsem vyhrála u nakladatelství Domina a s Channach vyrazila na Černou louku na výstaviště.
Přišly jsme právě včas, protože nebylo moc lidí. Tudíž jsme vše mohly pořádně prozkoumat. Nejvíce jsme se zdržely u stánků Knižního vesmíru, Euromedii, Domina a Fantom Printu.
Za senzaci toho dne považujeme nahánění spisovatelky Jany Richterová, kdy jsme s jejím manželem hledaly menší ženu v šedo-červeném oblečení s brýlemi, aby nám mohla podepsat knihu 😀

Fotky celkově z veletrhu nemám, já byla konsternována čistě stánky, takže tady máte mé nové úlovky. 🙂

Nejdříve začnu fotkou, na které vidíte záložky, brožurky a hlavně 2 placky, které jsou naprosto dokonalé. 🙂 „Teď ne, čtu si“ a „My bookshelf is my boyfriend“. Tu první si asi přilepím doma na čelo 😀


A nyní už jdeme na knihy, které jsem ulovila na veletrhu.

Zahrada: Sféra
Autorka Jana Richterová – mimochodem, má bývalá sousedka, když jsem ještě bydlela s rodiči v Opavě. 🙂 Bydlela asi o 4 baráky dál na stejné ulici. :))
Anotace: Román Zahrada je svěží, čtivý příběh na pomezí fantasy a magického realismu, jenž především pobaví a potěší. Vizuálně bohatá kniha o skupině mladých městských lidí, v níž je jako v rozmarném koktejlu namícháno v tom správném poměru tajemno, téměř detektivní napětí, hororové obrazy, samozřejmě nezbytná ingredience romantických vztahů, vše navíc zakápnuté trochou osobitého humoru.

Sršen
Vita Jamborová a Dušan Mrekaj
Anotace: Ve slovenské vesničce Mlynky plyne život svým poklidným, ustáleným rytmem – až do chvíle, kdy po nečekaném útoku sršňů zemře mladý muž. Policie vede vyšetřování jako nešťastnou náhodu, jenže záhy se do případu vloží místní pošťák Peter, bývalý policista a přítel zemřelého. Začne vyšetřovat na vlastní pěst, a jak postupně rozmotává klubíčko zdánlivě nesouvisejících dohadů, uvědomí si, že ho stopy zavádějí hluboko do minulosti vesnice. A ta má i své temné stránky, o nichž zatím neměl ani tušení. Protože na vesnici sice mohou všichni vědět všechno, existují tu veřejná tajemství, ale i taková, která nesmějí překročit práh domu a ututlají se stůj co stůj. I do nich bude muset Peter nahlédnout – a dozvědět se mnohem víc, než by vědět chtěl… Čtivý detektivní příběh okořeněný věrohodnou psychologií postav i lehkým spisovatelským stylem. „Co když spletitá síť tajemství je tak velká a těžká, že přetrhnutí jednoho vlákna spustí řetězovou reakci a osvobozená pravda vyplave na povrch?“

Alice v říši divů (a taky před zrcadlem)
Sarai Walker
Anotace: Tento neobyčejný román vytváří nový subžánr: staví na hlavu Bridget Jonesovou, Sex ve městě i všechny ostatní podobné knihy.
Alice Bluma Kettleová je externí redaktorkou časopisu pro teenagery a šetří na operaci, po které konečně zhubne. Je tímto úkolem posedlá, v průběhu let se z jeho naplnění stala až chorobná posedlost. Bluma své otylé tělo nesnáší, viní ho ze všech proher, a s vidinou šťastných zítřků nakupuje šaty pro své budoucí, štíhlé a šťastné já.
Když už je vytoužený cíl na dosah, začnou se kolem Blumy dít podivné věci, které odvedou její pozornost docela jinam. Vírem událostí je vtažena do temného světa tajemné Jennifer, která se rafinovaně a dosti krutě mstí mužům za násilí či bezpráví, jehož se dopustili na ženách. Bluma je zpočátku neúčastným pozorovatelem, který pasivně, ač s lehkým úžasem, přijímá všechny podivnosti kolem sebe. Teprve když tento nový svět začne prorůstat do jejího soukromí a donutí ji hrábnout si až na dno sil, Bluma pochopí, že pokud chce být někdy šťastná, musí se přestat poměřovat podle pravidel, která jí celý život nastavovala pokřivené zrcadlo.
Alice v říši divů je přiznanou parafrází Alenky – i tato hrdinka užasle přichází do netušeného světa plného podivných postav. Rozdíl však spočívá v tom, že v této knize ten podivný svět poznáváme. Denně se v něm pohybujeme, a tak jsme ty podivnosti mnohdy přijali za samozřejmost. Blumina dramatická cesta ústí v závěr, který je naprostým protikladem obvyklých konců v tomto žánru. Bluma totiž zjišťuje, že člověk může být „celý“, i když nenašel (a nehledá!) svou druhou polovinu.


No a to je z veletrhu vše 😀 Říkáte si nic moc? Ono tam byla spousta knih, které bych chtěla, ale musel jsem hodně selektovat, jinak bych tam nechala balík.
Zpáteční cestou k autu jsme ovšem navštívily Levné knihy. 😀 Takže jsem si opět udělala radost. A to těmato:

Milujte se s otevřenýma očima
Jorge Bucay
Anotace: Román dvou španělských psychoterapeutů se zabývá láskou a partnerstvím, což autoři demonstrují na příběhu náhodného setkání muže a ženy v elektronické poště.

On, ona a počítač – to je ústřední trojice této knihy. K Robertovi, právě zápasícímu s nefungujícím vztahem, se omylem dostane email terapeutky Laury, rozebírající s kolegou psychologii lásky. Jelikož v jejích zprávách nachází Robert odpověď na své otázky, rozhodne se pod falešnou identitou udržovat s pisatelkou písemný a později i osobní kontakt, vedoucí až k zajímavému rozuzlení. Partnerská terapie v románovém provedení.


Posedlost
Katherine Howeová
Anotace: V posledním ročníku Akademie svaté Jany v Danversu v Massachusetts to pořádně vře. Studentky se připravují na pohovory na vysoké školy, soupeří o to, která z nich skončí jako nejlepší absolventka ročníku, prožívají první lásky. Všichni očekávají, že dívky velký tlak zvládnou. Jenže se mýlí.

Nekorunovaná školní královna se uprostřed hodiny zhroutí s podivnými křečemi a tikem. Lékařská záhada. Nemoc se ale vzápětí rozšíří a brzy už začíná stejnými symptomy trpět stále víc studentek exkluzivní dívčí střední školy. Mají křeče, ztrácejí vlasy, dostávají prudké záchvaty kašle. Školu svaté Anny zachvátí panika, šíří se klepy a dohady, propuká hysterie.
Případu se brzy chytnou média a vypuká horečnatá snaha odhalit příčinu potíží studentek. Může za to očkování? Znečištění životního prostředí? Stres? Nebo to snad dívky jen předstírají? Jedině Colleen, která pracuje na zvláštním projektu o čarodějnických procesech v Salemu, si uvědomuje zvláštní shodu okolností. Jejich město se kdysi dávno jmenovalo Salem, a už před třemi sty lety tu skupina děvčat trpěla podobnými příznaky..


Pátrání
Monica Kristensen
Anotace: V hlavním městě Špicberků panuje v období polární noci zdánlivý klid. Pod rouškou tmy se tu však dějí mnohé nepravosti: pašování alkoholu, vybíjení sobích stád, manželské hádky a nevěra… Dokonce i v místní školce se dějí podivné věci. Děti se ztrácejí a zase objevují a personál školky marně pátrá, kam mizejí. Jednoho dne dojde k tomu, čeho se všichni obávali – pětiletá holčička Ella zmizí, ale zpět už se nevrátí. Začíná zoufalé hledání – v mrazu a tmě polární noci nemá Ella velkou šanci na přežití. Její stopy vedou do hlubin uzavřených a velmi nebezpečných důlních šachet. Knut Fjeld a jeho kolegové z hejtmanství nasadí všechny síly, aby holčičku našli, než bude pozdě.

Tak a protože bych si nerada zahlcovala blog více články s přírůstky, tak sem přidám i jednu výhru a recenzní výtisk.
Tou výhrou je kniha Petra Prouzy – Život střídá smrt z nakladatelství Šulc-Švar
Anotace: Psychologický román o mladém manželském páru nemilosrdně postiženém smrtelnou nemocí ženy. 

Zápas o prodloužení ženina normálního, či ještě snesitelného života, svádějí oba manželé společně. Autor se však soustřeďuje především na trýznivou situaci muže, na jeho praktické starosti a vyčerpávající boj s pocity beznaděje. Psychologii umírající ženy, matky dvou dětí, se autor záměrně vyhýbá.


A pod recenzním výtiskem se skrývá kniha od nakladatelství Baronet.
Amanda Quick
Tajné sestry
Anotace: Madeline a Daphne si byly kdysi blízké jako sestry – dokud je nerozdělilo tajemství, které by je teď mohlo přivést do hrobu…

Znaly jeho jméno, jméno muže, který brutálně napadl dvanáctiletou Madeline v hotelu její babičky. Myslely si, že znají i jeho osud. Že už jim nikdy nebude moci ublížit… Přesto už jejich životy nikdy nebudou stejné…
Madeline se vrací do Washingtonu po záhadné smrti své babičky. A ve starém, opuštěném hotelu – v místě, jež už nikdy nechtěla spatřit – obsahují poslední slova umírajícího muže varování: tajemství, o němž se s Daphne domnívaly, že je pohřbené navěky, bylo odhaleno. Nyní, po téměř dvaceti letech, musí Madeline a Daphne opět spojit své síly. Madeline nedůvěřuje policii, a tak zavolá Jacka Raynera, odborníka na bezpečnost. Navzdory tajemstvím a záhadám, jež ho obklopují, je Jack jediný, komu může věřit.
Spolu s Jackovým bratrem Abem uzavřou čtyři mladí lidé spojenectví proti vrahovi, který se nezastaví před ničím, aby skryl pravdu… 


A to je pro dnešní den vše. Když to shrnu, tak knih je požehnaně, času málo, ale mám velkou „výhodu“. Angína na mne zaútočila plnou silou, jen ležím a čtu. Aspoň mne nic neruší. Celé dny v pyžamu. 😀

Tak co říkáte na mé úlovky? Upoutala Vás nějaká? Budu se těšit na komentáře. 🙂

Daramegan

Neviditelná zranění – Věra Fojtová

Autor: Věra Fojtová
Nakladatelství: MOBA
Rok vydání: 2016
Počet stran: 248

Neviditelná zranění jsou příběhem dvou mladých lidí, do jejichž osudu krutě zasáhla válka. Rút je šestnáctiletá dívka, která je společně se svojí matkou zařazena do transportu a místo toho, aby chodila do tanečních a prožívala své první lásky, prožije rok života v Terezíně, kde se setkává s Ervínem, dvaadvacetiletým mladíkem a milovníkem žen. Zde se jejich osudy rozdělí a Rút prožívá další válečné útrapy. 

Tato kniha je silný, dech beroucí příběh, který je založen na skutečnosti. Autorka čerpala jak z odborných knih, tak z deníků „Rút“ a z výpovědi „potomka“ po Ervínovi.
Rút a Ervín jsou hlavními hrdiny. I když se jejich příběhy proplétají minimálně, zasáhne nás to na začátku a na konci příběhu. Rút si prochází, což můžu prozradit, mnohem větším peklem. Její vyprávění bych řadila mezi brutální, syrové a neuvěřitelné. Nejednou mi tekly slzy, které jsem prolévala nad krutostí a přístupem „správné“ rasy k ostatním lidem.

„V hlavě jsem měla jenom jedinou otázku. Co nás asi čeká tam, kam dojdeme? I přestože si ji patrně kladli všichni, odpověď nepřicházela. Ten kdo ji znal, nepovažoval za nutné odpovídat.“

Na jednu stranu nechápu, proč se do těchto knih pouštím dobrovolně, A konkrétně u této knihy se mi stalo, že po dočtení jsem nemohla popadnout dech dalších pár dní a nedokázala přemýšlet ani nad něčím jiným. A nemyslitelné bylo se začíst do jiné. I když vím, že bychom neměli před tímto zavírat oči, protože je to naše minulost, tak jsem nejednou měla chuť knihu odhodit do kouta a už na ni nesáhnout.

                                                                   zdroj obrázku

Knihu doporučuji všem. Bez výjimky. Všichni bychom měli vědět, co se v té době dělo, jak to probíhalo a i když samostatný příběh Rút a Ervína je smyšlený, vše ostatní se zakládá na skutečnosti. O to víc je to kniha, která Vás bude bavit. Dozvíte se, co jste už možná věděli, ale stále je to pro vás neskutečné.
Opravdu doporučuji.

Smekám před autorkou, paní Fojtovou, že dokázala dát těm nesmyslným hrůzám smysl a poskytla nám pohled na tu špatnou stranu. Že se dokázala probírat minulostí, i když to muselo být hrozné, zjišťovat všechny ty nechutné věci. Obdivuji ji za to, že se dokázala do té hrůzy ponořit, postavit se k ní čelem a napsat pro nás, čtenáře, příběh, který je drsný, nepěkný, smutný, tragický, ale přitom nám tak blízký a nádherný.

Mé hodnocení této knihy je 100%. 

Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a knihu si můžete pořídit přímo zde, za sníženou cenu. 🙂

Daramegan

Mládí imrvére v hajzlu aneb Geny nezapřeš – C. D. Payne

Autor: C. D. Payne
Rok vydání: 216
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 328

Nick je znovu na scéně a tentokrát kráčí přímo po červeném koberci k nám. Dočkali jsme se osmého dílu této brilantní série, kde nechybí humor. Kniha je, tak jak jsme zvyklí z předešlých dílů, prošpikována fórky, úsměvnými historkami a neuvěřitelnými událostmi, které mají, jak jinak, než srandovní vyústění. 

Oficiální anotace: Nickie Davidson si žil svůj obyčejný poklidný život v zapadlém koutě Indiany. A nejspíš by se na tom nic nezměnilo nebýt objevu krevních skupin. Jeho (evidentně na tak docela vlastní) otec totiž na internetu zjistil, že jeho krevní skupina + krevní skupina jeho manželky dohromady v žádném případě nedávají malého Nickieho. Následuje drsný rozchod, po kterém posadí máma Nicka do auta a frčí s ním směr Las Vegas, kde hodlá obnovit kariéru tanečnice nahoře bez. Svého synka ovšem vysadí v zanedbané čtvrti na okraji Los Angeles před domem obývaným výrazně větším množstvím švábů než lidí. Dveře bytu 22B mu otevře mrzoutský ošuntělý chlápek. A k Nickovu zděšení se z tohohle údajně „nejlepšího žongléra za posledních pět set let“ vyklube jeho pravý otec. Už je to tak, není žádný Davidson, ale Twisp. Nick Twisp.
Tímto okamžikem se pro něj roztáčí kolotoč klasických twispovských dobrodružství plných průšvihů, milostných vzplanutí, rodinných intrik a nečekaných zvratů. Zatímco se Nick postupně seznamuje s příslušníky rozsáhlého rodinného klanu, manželství se hroutí, osnují se vražedné plány a na světlo vycházejí temná tajemství.

„Probudil sem se uprostřed noci s pocitem, že se mi něco hejbe v uchu. Byl to zkurvenej šváb! Nejspíš sem musel dost hlasitě zařvat, protože novej papá okamžitě naběh, aby to prošetřil. Jeho jedinej komentář. „Takhle se švábi obvykle nechovají.“ Tak na co sem to kurnik natrefil? Na švábího Marca Pola?“

Čtení ve mne vyvolalo vzpomínky. Protože Nick byl můj první. Já ho četla na tajňačku,to si moc dobře pamatuju, protože můj taťka nechtěl, abych Nicka poznala. A já ho poznala a stala se závislou. A rodiče mi, na mou žádost a prosby, už pomáhali shánět další a další díl, když zjistili, že mě před Twispem neuchránili. 🙂
Mládí imrvére v hajzlu ani nic jiného, než vzpomínky vyvolat nemůže. Ano, nové zážitky máte taky, díky Nicka Twispa 2, ale je tam spousta postav, které se vracejí, Millie, Sheeni, Trent, je tam zmíněná Apurva (já bych na tu holku málem zapomněla) a  Levák. Ano, ten slavný a nezapomenutelný Levák, je tam! 🙂 Moc se mi líbilo, že byly opravdu zahrnuty, více méně, všechny postavy od začátku série. Proto při čtení jen sedíte a usmíváte se, protože i když je to třeba spousta let, co jste to četli, tak při zmínění jakéhokoliv jména Vám náhle vyběhnou vzpomínky, co udělala ta daná postava v jedničce a culíte se jak měsíček na… a culíte se…. a culíte se….. 🙂

V tomto díle jde vidět, jak s postupem času, kdy se mění rok vydání knihy, se mění okolí  příběhu. Už běháme a sháníme SD karty do našich nejnovějších mobilních chytrých telefonů, máme nejlepší a přitom nejmenší foťák s perfektním rozlišením, naši příbuzní vyměnili staré poctivé lincolny za nové SUV nebo dokonce za soukromé tryskáče a tak dále.

Ocitáme se v LA, v kolébce filmového průmyslu a náš Nickie D. pochopí, co je potřeba udělat, aby si zajistil skvělou budoucnost. Ano, plnou krásných žen, drahých aut a hromady peněz – tohle tedy zůstává stejné v každém díle. 🙂
Myslím si, že to, jak ho matka nechá na prahu bytu (jak se píše v anotaci), tak je asi jedna z těch dobrých věcí v jeho dosavadním životě.
Osudy Nickieho se hodně podobají otci, Nickovi Twispovi, ale přeci jen Nickie je takový „opatrnější“. Nemá totiž v sobě druhou půlku, francouze, aby se do všeho vrhal po hlavě. Ale i přesto jsem se skvěle pobavila. Jen mne mrzí, že jsem knihu měla dočtenou druhý den, protože C. D. Payne je zárukou kvality a zase čekat na nějaký jeho nový počin… Bůh ví jak dlouho, jestli vůbec… No, co už.. Dám si re-reading celé série. 🙂

Když jsem jeden večer zavřela knihu, tak jsem před usnutím vzala do ruky mobil a koukala, co je nového na známé sociální síti. Podotýkám, že to bylo po rozhovoru doma s chlapem, kdy jsem řešila, jestli už nejsem na některé věci dost stará. A Terka z Knižního deníčku tam měla status: „Řekni mi jakou knihu teď čteš a já ti povím, co to o tobě vypovídá.“
Dobře, když si řeknete Mládí imrvére v hajzlu…. Opravdu jsem usínala hooodně dlouho, s hodně ovečkama. A nepotřebovala jsem ani její výpověď, co to o mě vypovídá 🙂

Je jasný, že tuto knihu doporučuji. Ale komu? Všem, co mají rádi Nicka. Nebo jakoukoliv postavu z předchozích dílů. Všem žabožroutům. :o)) Všem, kteří se chtějí u čtení dobře bavit, smát se a užívat si laskavý humor skvělého autora.
Všem, kteří ještě nikdy nečetli Mládí v hajzlu, protože osmička Vás jednoznačně nakopne k přečtení celé série. A tohle je kultovní záležitost, měli byste ji mít přečtenou, věřte mi. 🙂

Děkuji nakladatelství Jota za poskytnutí recenzního výtisku a Vy ostatní, nezapomeňte, kniha vychází již příští týden a vy si ji můžete koupit v předprodeji za levnější peníz 🙂

Přeji všem příjemnou zábavu při čtení a až přečtete, dejte mi vědět, jak jste se bavili. 🙂

Daramegan

Záhady Udolfa – Ann Radcliff

Autor: Ann Radcliffová
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Leda
Počet stran: 984

Anotace: Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764-1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly – ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy.

… že se blíží k nějakému mocnému hradu, o jehož slávě se psalo v dávných příbězích, kde rytíři shlížejí z cimbuří na statečného reka, který přioděn v černé brnění přijíždí se svými druhy vysvobodit krásnou paní svého srdce z područí svého soka….

Začala jsem číst jednoho večera, říkala jsem si, jak to bude fajn, dát si čaj a číst dlouho do noci.. Skončila jsem asi po hodině a šla spát. Ptáte se, kde je mé odhodlání nocovat? Ztratilo se. Nejdříve jsem si totiž musela zvyknout na přechodníky a vůbec, takovou tu dávnou mluvu. To nebyl až tak veliký problém, po pár stránkách už to šlo, ale jediný můj problém je, že prvních cca 300 stran se v knize nic moc neděje. Já se těšila na gotický román, kde budou záhady denním chlebem každé stránky a pořád nic. OVŠEM pozor. Po osudných 300 stranách nastal neskutečný zvrat a já se i bála. Když se Emilia ocitne v chodbě na hradě, v křídle, které nikdo nevyužívá, v ruce má světlo (pro představu jen nějaký slabý paprsek kahanu) a utíká před zvuky a šouravými kroky.. Nebo když jde k loži, ve kterém před 20ti lety někdo umřel a zničeho nic se začne zvedat přehoz – no, potěš koště. Málem jsem se cvrnkla do gatí. 🙂

“ Na těchto temných baštách osud sedí,
a jak se pro mne otvírají brány,
po nádvořích zní jeho chmurný hlas
a o neznámých činech vypráví.“

Hlavní hrdinka Emilie je velmi chytrá, dost citlivá, podle všeho i krásná dívka. Čím vším si musí projít, to bych asi nepřála ani svému největšímu nepříteli. No, i když možná jo! Ale každopádně její trápení a chvíle, kdy se ocitá na konci propasti a jen skočit jsou časté a divím se, že nikdy neskočila. Protože kdyby Emilie žila v dnešních young adult knihách, tak je skokan roku.
Vím, že tehdy, když paní Radcliff tento příběh psala, panovaly jiné mravy a zvyklosti, ale já si tím i uvědomila, že my, v dnešní době, bychom mnoho toho, co museli oni, nezvládli. Měli všeho méně, neměli komfort jako máme my, ale evidentně měli sílu žít a těšilo je to, co my bereme jako samozřejmost. Ať už se jedná o přízeň lidí a rodiny, ať se jedná o přírodu, pohodlí, možnosti volby. A to mě na takových to knihách baví ze všeho nejvíc. Možnost porovnat, představovat si, a když jsem vyrazila mimo realitu s Emilií, tak jsem se opravdu vzdálila někde moc daleko.

„Ať kdekoliv jsem,
v kterékoliv době,
mé srdce stále upíná se k tobě.“

I když je v knize vícero hlavních hrdinů, tak Emilie nás provází od začátku až do konce. Což je moc příjemné a i přes různé kapitoly, kde autorka přímo zmiňuje, že se na chvilku podíváme zpátky do Francie za Valancourtem nebo na hrad Udolf za Montonim, tak pokaždé se vrátíme se do děje k Emilii, na což jsem se po každé kapitole těšila víc a víc.
Celkově tuto knihu hodnotím kladně a to hlavně z důvodu obsahu. Protože je to krásná četba, překlad, kterého se zhostili Jaroslav a Eliška Hornátovi je perfektní a velmi kvalitní.
I když si můžete říct, že je tam mnoho zbytečných „kudrlinek“ a já si to také sem tam řekla, tak po dočtení si řeknete, že bez toho by to nebylo ono. Patří to tam. Tak jak slunce na oblohu, tak kudrlinky do této knihy.

Knihu Vám určitě doporučím, protože v sobě skrývá mnohé. Láska, oddanost a důvěra je samozřejmostí a jako bonus Vás čeká tajemno, duchové, zvláštní hudba, která je slyšet jen okolo půlnoci a po čase sama zmizí. A nevyluzuje ji žádný člověk. Přímo nadpozemská hudba pro Váš sluch. Osudy všech lidí v knize jsou vykresleny precizně, tak stejně jako popis krajiny, kde se hrdinové nachází. Někdy to opravdu byla úžasná pastva pro oči. Například háje plné pomerančů a citronů, jen utrhnout… 🙂

Děkuji nakladatelství LEDA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si budete chtít Záhady Udolfa pořídit, tak můžete třeba tady.

Tak co, vrhnete se na ni? 🙂 Těším se na vaše komentáře. 🙂

Daramegan

Poslední modlitba – Veronika Černucká

Autor: Veronika Černucká
Nakladatelství: MOBA
Rok vydání: 2016
Počet stran: 328
Edice: Původní česká detektivka

Pro mne existují dva druhy detektivek. Ty první jsou takové, kdy knihu čtu a čtu a čtu až ji dočtu celou, vyřeší se případ a potom začnu teprve uvažovat, zda-li jsem měla nebo neměla tušení, kdo je viník. A pak jsou ty druhé detektivky, kdy v průběhu čtení mě to baví hádat, přemýšlet, chovat se jako vyšetřovatel a snažit se dokázat vinu tomu nebo tamté osobě. A ty jsou více záživnější, protože máte pocit, že jste přímo na místě činu. A tato kniha je přesně ona. Byla jsem v Třenově a řešila jsem s kámoškou Tarou vraždy! 🙂

„PROTOŽE ON JE JAKO PITBUL. ZAVĚTŘÍ, ZAKOUSNE SE A NEPUSTÍ.“

Tara je svérázná ženská, která se s ničím nepárá, správná ranařka, trochu drzá, trochu surová, ale dobrá. Takový ten typ baby, která přitahuje chlapy jako vosy sladké, ale přitom se přiblížíte a dostane 220V. 🙂 Má ten správný náboj v sobě. No a je povolána do Třenova, kde došlo k úmrtí jednoho investigativního novináře Vrány. Byl ubodán v pronajatém pokoji, když přijel na oslavy Třenovského kláštera. A co čert nechtěl, asi někdy před 20ti lety došlo k vraždám mladých dívek a celý Třenov volá na poplach, že vrah se vrátil.
Tara se svým důvtipem, inteligencí a mozkovými závity se zakousne jako pitbul do tohoto případu a snaží se dopadnout vraha Vrány. Ale těžko říct, jestli se ji to podaří. Zůstane jen u jedné vraždy? Nebylo by lepší vyřešit vraždy dívek, které se odehrály dříve a tím dát klid a pokoj celému Třenovu?
Na všechny tyhle otázky dostanete odpověď v knize Poslední modlitba, kterou napsala autorka Veronika Černucká.

I když bych mohla napsat, že tato kniha pro mne byla jednohubkou, protože jsem ji měla přečtenou za den a kousek, tak rozhodně musím zmínit, že měla pořádně tvrdou kůrku. A to konkrétně v případě vyřešení zločinu. Přestože se kniha velmi lehce četla, tak jsem neustále měla myšlenky jinde a přemýšlela, kdo kruci tohle udělal a kdo udělal tamto a co ten dotyčný s tím má společného a pořád dokola. Kniha mi nedala spát. Před usnutím jsem se točila v posteli jak na obrtlíku a pořád si snažila dát dohromady souvislosti. Přiznám se, na něco málo jsem přišla, i když musím chtě nechtě přiznat, že jsem pořád byla na vážkách a celé bych to nevyřešila.

Mi se tato detektivka líbila tak, že dávám plný počet bodů a neváhám. A to hned ze dvou důvodů. Za prvé, případ je složitý, nevyřešila jsem, překvapení se konalo a celé se mi to líbilo. A druhým důvodem je, že se jedná o autorku naši, domácí a já jsem ráda, když můžu vychválit českého autora! 🙂

Tak teď doporučení a poděkování. Doporučuji knihu těm, kteří mají rádi detektivky (to je jasné), může se to líbit i těm, kteří mají rádi svérázné hlavní hrdiny (Tara fakt stojí za to) a já bych i řekla, že je to pro všechny od 15ti let 😀
A poděkování směřuje nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku.
Vám, kteří si chcete knížku pořídit, přikládám odkaz na eshop, kde vás to vyjde finančně nejlépe. 🙂

Pěkný den,
Daramegan