Miluju tě… i s natáčkama – Alena Jakoubková

Autor: Alena Jakoubková
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 190

„Ani jsem si nevšimla, že si na talíř nakládám další porci tataráku, tři topinky a pak, s pocitem ponížení, ale nemohla jsem odolat, i pořádnou porci čokoládového dortu, kterým přispěla ke zdaru společného stolování Pavoučnice.“

Chiara je půvabná mladá žena se zajímavým zaměstnáním – pracuje jako letuška. A právě v letadle se seznámí s budoucím manželem Radimem. Počáteční idylka však netrvá dlouho a než se Chiara z manželovy proměny vzpamatuje, má na krku péči o dům i zahradu a několik kilo navíc. Když zjistí, že je jí manžel nevěrný, uvědomí si, že takhle to přece nemůže nechat…

Dokážu si představit, že budou čtenáři rozděleni na dva tábory – jedni budou knihu milovat a druhé bude vytáčet do vývrtky. Já se řadím ovšem mezi ty, které hlavní hrdinka vytáčí, ale přitom se při čtení náramně baví. Tudíž jsem takový ten zlatý střed.

Nejdříve se o příběhu zmíním jako vývrtka. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, ať se snažím sebevíce, nedokážu pochopit uvažování hlavní hrdinky Chiary. Já chápu, že možná mezi námi existují ženy, se kterými můžou muži manipulovat, ale už tak nedokážu pojmout to, že ony to nevidí a navíc, neposlouchají ani své okolí. Tvrdí, jak jsou šťastné, ale strojené úsměvy nic nezachrání. Vadila mi ta její naivita, jak sebou nechala zametat, lítala jako hadr na holi, nikdy nebyla dost dobrá. Tohle jako vážně?!
A teď napíšu dojem jako čtenář, který knihu miluje. Ačkoliv mi byla Chiara svým chováním velmi nepříjemná, tak svým způsobem jsem ji zbožňovala. Vtipné a úsměvné historky, které se odehrávají na stránkách, byly vždy suprově vyřešeny. Její kamarádky ovšem byly nejvíc. Mít kolem sebe takhle báječné lidi, tak si nikdo na nic nemůže stěžovat. 🙂

„Otevřela jsem okno, abych vyvětrala, a z lednice vytáhla čokoládový polárkový dort. Než skončily televizní zprávy, byl ten tam.“

Ač mi příběh přišel docela smutný, protože mi stále nejde do hlavy to, jak se Chiara nechala shazovat, tak je také velmi milý a radostný a troufám si říct, že i zajímavý. Minimálně pro ženy. Pro mě bylo třeba fajn si přečíst tuto knihu a utvrdit se v tom, že jsem spokojená s tím, jaká jsem, Chvílemi velmi hlučná, někdy hádavá, jindy pokorná, ale jsem svá. A to chvílemi Chiara nebyla, i když to vše podstupovala ze zištných důvodů, i tak to nebylo správné. Však až si to přečtete, tak věřím, že se mnou budete souhlasit.

Nejhlavnější ale je, že jsem se při čtení bavila. A když myslím, že jsem se bavila, tak opravdu jsem hltala stránky. Buď jsem kroutila hlavou a nechápala a nebo jsem se usmívala a pokyvovala hlavou, jako že je to v pořádku. Střídaly se ve mě emoce, které byly sem tam tak silné, že jsem musela na pár minut odložit knihu a jít třeba… Umýt nádobí… Dát prát prádlo… Vyvenčit psa… Uvařit… Nakoupit… :)))

Ženy, přečtěte si to, bude se vám to líbit, budete po tom nabité energií a budete rády za to, jaké jste a co máte. 🙂

Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí této knihy a zajištění mi tohoto emotivního zážitku a pokud si budete chtít knihu koupit, tak můžete využít přímo tento odkaz, kde to budete mít finančně nejlepší. 🙂

Mějte se krásně!

Daramegan

Will Grayson, Will Grayson – John Green, David Levithan

Autor: John Green, David Levithan
Rok vydání: 2016
Počet stran: 280
Nakladatelství: Yoli, Knižní klub

„abych já radil mámě v milostným životě, to je něco, jako kdyby zlatá rybička radila šnekovi, jak má lítat, mohl bych ji připomenout, že ne všichni chlapi jsou debilové jako můj táta, jenže ona kupodivu nesnáší, když o něm mluvím špatně.“

Will Grayson a Will Grayson jsou dva naprosto rozdílní kluci, kteří spolu (kromě jména) nemají vůbec nic společného. Dokonce se ani neznají. Pak se jednoho dne náhodou setkají…

Chicago je dost velké město a dva středoškoláky z jeho opačných konců může dohromady svést leda náhoda. A aby se navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být hodně veliká. Jenže opravdový spád věci naberou teprve tehdy, když se do všeho vloží ještě někdo třetí – kamarád jednoho z Willů zvaný Drobek, tornádo v lidské podobě. Drobek je střední útočník školního týmu amerického fotbalu, autor, skladatel, producent, režisér a hlavní hvězda nejlepšího muzikálu všech dob, a především věčně zamilovaný gay. A když ten se do něčeho pustí, můžete si být jistí, že při zdi se držet nebude… Oba Willy čeká řada příjemných i méně příjemných překvapení a postupně si budou muset znovu přebrat všechno, co si mysleli o sobě, o lásce i o přátelství.

Přátelství, opravdové přátelství je někdy víc než láska. A k tomuto přesvědčení dojdete při čtení této kniha. Respektive já k tomu takto došla. Pomalým krokem jsem se blížila k poslední stránce a měla jsem pocit, že sedím na nadýchaném obláčku někde v nebi, kolem mě je klid a všechno mě uklidňuje… Nedělám si srandu, mě tato kniha opravdu svým způsobem hypnotizovala, uklidňovala a místy i rozesmála.

Celý příběh se odehrává kolem 4-5 hlavních postav. Will Grayson, t.d.w.g. (čti ten druhý Will Grayson), Drobek, Jane a Maura. Všechny postavy byly podle mého názoru přesně takové, jaké by měly být. Nerozhodné, upřímné, postavy, které dokáží ublížit nebo také mít rád a pomoct.
Je pravda, že asi ve dvou chvílích jsem se divila, co autoři vymysleli, jak mohli něco tak „zlého“ vymyslet, ale když jsem si to představila v dnešní střední škole, klidně u nás ve městě, tak mi došlo, že i to je ze života. V tomto měli naprostou pravdu a nebrali si chvílemi servítky, což bylo správné ochucovadlo příběhu.

“ Když jednou v Miláně posnídáš,
kafe si ve Starbucks těžko dáš.
Po týdnu stráveném v Napoli
nákupy v K-martu zabolí.“

Drobek je po celou dobu příběhu hnán dopředu myšlenkou na vlastní muzikál a přitom se stává spousta komických událostí – vlastně se stíhá i zamilovávat a odmilovávat. A oba Willové mu zdatně sekundují. Líbí se mi ten nápad autorů, kdy klasický děj prolíná místy elektronická komunikace, kdy vidíme, jak mladí kluci dokáží uvažovat nad svým životem a nad tím, co udělat jinak, aby byli spokojeni nejen oni, ale i ostatní.

Celkově se mi kniha líbila. Byla odlehčena také texty písní, které se mají objevit v muzikálu Drobka, sem tam narazíte na vulgární slovo, ale to k dnešní mládeži patří, myslím, že to v žádném případě nikoho nemůže pohoršit.
Je to příběh o dnešních mladých lidech, kteří mají problémy a nebojí se o nich mluvit nebo když už mají strach, tak kolem nich jsou lidé a přátelé a kamarádi, kteří jim pomůžou v tom, aby je ten strach přešel a dokázali si v klidu vydechnout. Je to o přátelství, o lásce, o touze něčeho dosáhnout, o tom chtít pro ostatní jen to dobré.

Skvělý příběh, u kterého se nudit nebudete a právě přemýšlím, komu to doporučit. A když se nad tím zamyslím, tak dojdu k závěru že všem. Bez rozdílu pohlaví nebo věku. Bude vás to bavit. Nečekejte zázraky a ony se dostaví! 🙂

Děkuji portálu Martinus.cz za poskytnutí recenzního výtisku a vy, kteří vám ještě tato kniha chybí v poličce v knihovně, tak si ji můžete koupit přímo tady!

Daramegan

Vyhlášení FB soutěže

Ahojte,

na mé FB stránce nedávno proběhla taková menší rychlá soutěž. Jelikož jsem překročila 250 liků, což je pro mne neskutečný úspěch, tak jsem se rozhodla to pořádně oslavit. 🙂
A jak jinak, než potěšit ty, kteří mi k tomuto dopomohli.

Úkol byl jasný. Vyfotit knihu, která je nejvíce zaujala, která je neoblíbenější, prostě nějaký příběh, který jim zůstal v hlavě.

I když musím říct, že jsem účastí byla trochu zklamána, protože když po lidech chcete, aby trochu zapojily fantazii, museli udělat něco navíc, tak už to nebylo takové horké, jako když minulá soutěž probíhala formou odpovídání do komentářů a tam byla účast obrovská. Proto to zklamání.

Ovšem, sešlo se mi pár fotek, které tedy opravdu byly báječné a určitě stojí za zmínku. A jelikož jsme nad tím doma opravdu dlouze uvažovali, rozhodla jsem se odměnit ne jednoho, ale hned tři soutěžící. Oceňuji, že se zúčastnili, že si dali tu snahu potěšit mě fotkou a „nevykašlali“ se na mě.

Takže vám představuji tyto tři vítězné fotky.

Na třetím místě se umístila Eva Supová, která připsala komentář, že posílá fotku „nejen“ milované knížky. 🙂

 Evi, gratulace, záložky putují k tobě 🙂

Na druhém místě je Jarmila Hašková s fotkou:

Jarmilo, můžeš se těšit jak na záložky, tak na nějakou knížku, kterou ti vyberu. 🙂

A vítězem se stává……………………. PETRA LIGAČOVÁ

Než byla tato fotka vyfocena, tak kniha utrpěla pár odřenin, dvakrát byla shozena a jednou dokonce sfouknuta touto klisnou 🙂 A Peťka si může vybrat knihu, jakoukoliv z mé knihovny.

Všem Vám holky gratuluji, vážím si toho, že jste si daly takovou práci a mě jste udělaly obrovskou radost. Věřím, že i ostatním se tyto fotky líbí tak, jako mě. 🙂

Přeji krásný prvomájový večer, vítězky budou kontaktovány přímo z FB stránek. 🙂

Daramegan

Všude kolem černý les – Ruth Ware

Autor: Ruth Ware
Nakladatelství: LEDA
Rok vydání: 2016
Počet stran: 350
Překlad: Vlasta Hesounová

ROZLUČKU PŘED SVATBOU……….
Leonoře je šestadvacet a píše docela úspěšné detektivky. I když žije osaměle, je se svým způsobem života spokojená – až do dne, kdy dostane nečekaně pozvání na předsvatební rozlučkový víkend své bývalé přítelkyně Clare, kterou deset let neviděla. Leonora po dlouhém váhání pozvání přijme a ocitá se s hrstkou dalších lidí v extravagantním skleněném domě kdesi na anglickém venkově. A zanedlouho se začnou dít podivné věci. V Leonoře vzrůstá napětí, až se druhého večera rozhodne, že se hned ráno vrátí do Londýna. Jenže v noci dojde k osudné události…
…..NAVŠTÍVÍ SMRT
Leonora se probudí s těžkým zraněním v nemocnici – a dozvídá se o vraždě. Její pokoj hlídá policie: chrání ji před někým nebo ji hlídají jako vězně? Aby mohla odpovědět, musí si vzpomenout, co se vlastně během víkendu přihodilo. Dokáže se oprostit od pocitu viny a odhalit skutečné motivy a skutečného vraha? Najde odvahu, aby se svěřila s tajemstvím, které dosud nechala pohřbeno v minulosti?

„Byl jednou jeden černočerný les
a v tom černém lese černočerný dům
a v tom černém domě černočerná světnice
a v té černé světnici černočerná truhlice
a v té černé truhlici měli…měli…kostlivce.“

Já si myslím, že autorka nám lže! Protože jestli je tohle prvotina, tak já jsem svatý někdo (kdokoliv). Příběh je napsaný tak dobře, že vás opravdu nenechá ani chvilku vydechnout, hltáte stránky jen pro to, abyste se dozvěděli, co se vlastně stalo?!
Paní Ruth Ware se přímo dokonale povedla jedna věcjá měla strach! Když jsem knihu četla v posteli večer, tak jsem si musela svítit nejen lampičkou, ale i všechna ostatní světla, která jsou po cestě na záchod. Protože její stopy ve sněhu ve mě zanechaly ten pocit, kdy jsem najisto věděla, že na mě někdo za rohem číhá! A to podotýkám, že mám doma jak psa, tak chlapa, kteří oba spali a já pořád pokukovala do chodby, odkud na mě vykoukne nějaká temná postava s kapucí na hlavě. Fuj, jen když to teď popisuji, tak se bojím a to píšu recenzi v poledne. Moc ráda se u knih bojím a za tohle dávám autorce veliké, obrovské plus!

Celý příběh je postaven na dvou věcech. A to jak na prolínání dvou dějových liniích, konkrétně minulosti a přítomnosti, tak také na povahách hlavních postav. Osobně si myslím, že autorka musí mít co do činění s takovými lidmi, protože jinak by to nedokázala tak skvěle zachytit na papír. Opravdu některé postavy byly milé a příjemné, jiné mi lezly na nervy (Samo, Oukej…) a jiné byly tak flegmatické, až mi to vrtalo hlavou, jestli nejsou jen loutky.
Pokud se do knihy začtete, stoprocentně musíte mít rádi Ninu. Tahle postava byla dokonalá a i když se nejedná o hlavní postavu, tak pro mě byla nejvíc. Dokázala být jak nad věcí, tak i velmi empatická a byla s ní sranda. Takovou Amazonku bych opravdu brala mezi přátele. 🙂

„V románu vyniká tajuplná atmosféra osudného víkendu – velmi uvěřitelná a velmi zlověstná: ve skleněném domě, který je „temný a tichý a mezi stromy téměř neviditelný“, jsou hosté chyceni jako v pasti.“ USA TODAY

O tom domu bych se ještě taky ráda zmínila. I když nejde o dům jako takový, ale o to, jak dokázala autorka popsat nejen jeho stavbu, ale také okolí a vnitřní vybavení. Dokázala jsem si to živě představit, nejen skleněný dům, ale všechno okolo. Přišlo mi to velmi věrohodné a to je to, co mám ráda na knížkách a na příbězích v nich ukrytých… Když se dokážu vžít mimo realitu a představuji si, že jsem někde jinde… Já byla celých 350 stránek ve skleněném pekle. A ač to zní bláznivě, užila jsem si to na plné kule!

Rozhodně doporučuji. Všem. Bez výjimky. Kdo si chce přečíst dobrý thriller, tak má jedinečnou možnost. Kniha vychází oficiálně 30.4.2016 (ha! Což je zítra, takže žádné dlouhé čekání) a koupit si ji můžete přímo tady.

Děkuji nakladatelství LEDA za recenzní výtisk a s ním spojený perfektní pobyt mimo realitu.
Užila jsem si to a užijete si to i vy. Věřte mi. Tohle ještě bude trhák! :))

Mějte krásný den!

Daramegan

Knižní přírůstky :)

Ahooooj,

dnes se hlásím se skromnou dávkou dvou recenzních výtisků, které mi přišly.
Půjdem hned na ně.
Prvním je kniha od českého autora Jana Vavříka s názvem Návrat z Pekla.
Kniha bude recenzována pro nakladatelství Bránu, kde se jedná o horkou novinku a její anotace je pro mne naprosto úžasná, protože knihy v tomto duchu mám moc ráda.
Anotace: Karlu Millerovi, nadějnému studentovi medicíny, převrátí život naruby nejen krásná židovská dívka Marie, ale také nadcházející druhá světová válka. Společně se stará se svým otcem o pekárnu v přízemí pavlačového domu, v němž místní obyvatele terorizují kolaboranti a donašeči. Karel se neskutečně trápí výčitkami, že nedokázal zabránit transportu své ženy a dětí do Terezína. Díky podrazu se dostane do koncentračního tábora, kde se stane osobním kuchařem velitele. Záhy zjišťuje, že se jeho děti a žena v tomto táboře objevily také. Setká se znovu se svou rodinou? Pomstí se za veškerá příkoří, která mu život do cesty přinesl?
A jako druhou vám představím knihu z nakladatelství Leda, jež vyjde 30.4.2016. Jedná se o thriller Všude kolem černý les od Ruth Ware.
Knihy z Ledy mám moc ráda, ale vždy jsem měla spíše romantické či psychologické romány, takže jsem zvědavá, jaké bude mé poprvé s thrillerem od nich. 🙂
Anotace: ROZLUČKU PŘED SVATBOU…
Leonoře je šestadvacet a píše docela úspěšné detektivky. I když žije osaměle, je se svým způsobem života spokojená – až do dne, kdy dostane nečekané pozvání na předsvatební rozlučkový víkend své bývalé přítelkyně Clare, kterou deset let neviděla. Leonora po dlouhém váhání pozvání přijme a ocitá se s hrstkou dalších lidí – s nimiž má společné hlavně to, že se všichni znají s Clare – v extravagantním skleněném domě kdesi na anglickém venkově. A zanedlouho se začnou dít podivné věci. V Leonoře vzrůstá napětí, až se druhého večera rozhodne, že se hned ráno vrátí do Londýna. Jenže v noci dojde k osudné události…
…. NAVŠTÍVÍ SMRT
Leonora se probudí s těžkým zraněním v nemocnici – a dozvídá se o vraždě. Její pokoj hlídá policie: chrání ji před někým, nebo ji hlídají jako vězně? Aby mohla odpovědět, musí si vzpomenout, co se vlastně během víkendu přihodilo. Dokáže se oprostit od pocitu viny a odhalit skutečné motivy a skutečného vraha? Najde odvahu, aby se svěřila s tajemstvím, které dosud nechala pohřbeno v minulosti?
No, a to je pro dnešek vše. Co na to říkáte? 🙂 Zaujala vás některá? 🙂
Mějte se pohodově!
Daramegan