Anna ze Zeleného domu – Lucy Maud Montgomery

Autor: Lucy Maud Montgomery
Nakladatelství: Leda
Rok vydání: 2021
Počet stran: 320

„Jenže mně nevadí, když je Diana lepší než já. I když se teď potkáváme jako cizí, pořád ji miluju neutuchající láskou. Často si na ni vzpomenu a pokaždý mi je smutno. Ale vážně, Marilo, člověk se nemůže utápět ve smutku moc dlouho, když všechno kolem je tak zajímavý, viďte?“

Farmář Matěj Cuthbert a jeho poněkud strohá sestra Marila se rozhodli, že k sobě vezmou dítě ze sirotčince – chlapce, aby jim později byl oporou v hospodářství. To ovšem netušili, že Matěj od vlaku přiveze upovídanou rusovlasou holčičku – drobnou, hubenou a bledou Annu, radostnou, upřímnou, prostořekou, temperamentní a nápaditou. Anna má za sebou bezútěšné putování od jedněch pěstounů k druhým i pobyt v sirotčinci. Je jí vlastní vyvinutý smysl pro všechno krásné, pulzuje v ní život naplněný fantazijními představami. Ocitla se u Cuthbertových sice omylem, ale přece ji nepošlou zpátky!
Marila se rychle vžije do role vychovatelky a snaží se spoutat Anninu divokou fantazii i její bezelstnou touhu po všem krásném. Annin vnitřní svět a její touha po sblížení, harmonii a kráse však nezadržitelně probleskují navenek a proměňují Marilu i další románové postavy a samozřejmě i čtenáře.
Autorka líčí Anniny sny a dobrodružství v lesích a na loukách kolem Zeleného domu, její přátelství i spory s místními dívkami a chlapci – to vše v mnoha zábavných i dojemných příhodách. Bezvýhradné přátelství s opatrnější a konvenčnější Dianou, která přidává (tedy aspoň většinou) k Anniným ztřeštěnostem trochu rozumu, tu má své opodstatnění. Na druhé straně střetnutí dvou výrazných povah představuje vztah Anny se zprvu nenáviděným Gilbertem.
Rozesmějí nás Anniny ztřeštěnosti a pohromy, jež se jí doslova sypou na hlavu, rozlítostní odpor, který Anna kvůli své upřímnosti občas vyvolá, a jistě nás strhne volný tok krásných obrazů, osvěžující humor i dramatický spád děje. Anna je od prvního okamžiku skvělý společník čtenářské představivosti – dětské nebo dospělé (pokud si ji dospělý dokázal uchovat).
Kdyby se Jane Austenová narodila o sto let později, jistě by se spřátelila se stejně skvělou autorkou Lucy Maud Montgomeryovou. Obě totiž dokáží i dnes nabídnout čistou radost ze čtení!

Kdo nezná nebo přímo nečetl knihu Anna ze Zeleného domu ať zvedne ruku. Hm, jeden, dva… Víc nikdo? Je mi to jasné… Tento příběh už je řazen mezi klasické romány, který si vydobyl své místo ve čtenářské komunitě. Někdo se k němu dostal dříve, někdo (já) později, ale přece. Díky reedici z roku 2021 vám nyní můžu i já zprostředkovat pár informací ohledně toho, jak mi Anna sedla nebo ne.

V oficiální anotaci ke knize je opravdu shrnuto všechno důležité. Anna přišla do Zeleného domu jako sirotek, navíc jako nevítaná pomoc, protože majitelé domu, sourozenci Matěj a Marila, si přáli kluka. Jenže na Matěje na nádraží čekala Anna a už u nich zůstala, protože si oba získala svou bezprostředností, upovídaností, ale také oddaností.
Anna ze Zeleného domu si postupem času získávala všechny sousedy, ačkoliv na začátku bylo odsuzována. Jednou si je získala svou upřímností, jindy svou upovídaností, někdy svou obětavostí. Ale všichni, do jednoho, věděli, že ona je ta, která dokáže mluvit o všem a jakkoliv dlouho a nechá se unášet na obláčku fantazie, což poznají i čtenáři, kteří se pustí do čtení.

„Objevné výpravy uchvacovaly Anninu mysl, podnikala je ve volných půlhodinkách, kdy si směla hrát. Matěj a Marila pak pokaždé málem ohluchli, když jim o svých objevech vyprávěla. Matěj si samozřejmě nestěžoval, naslouchal jí beze slova a s úsměvem na spokojené tváři. Marila snesla Annino štěbetání jen do chvíle, kdy se přistihla, že se jím sama nechává unášet, a tak ji vždy odměřeně utnula rozkazem, aby už byla zticha.“

Vydání knihy Anna ze Zeleného domu z tohoto roku od nakladatelství Leda je pastvou pro oči, nejen pro čtenářskou duši. V knize najdete pár ilustrací, není jich mnoho, ale i ta trocha stačí, a potěší vás.
Já osobně ty ilustrace potřebovala, protože Anna je neskutečně upovídaná a přemýšlivá, téměř až melodramatická, a místy jsem měla pocit, že musím knihu odložit, jinak mi vymluví díru do hlavy.
Ovšem to je právě to úžasné na tomto příběhu. pohltil mě, bavil mě a já si čtení užila, ač to už není přímo pro mou věkovou kategorii. Mám pocit, že na toto vyprávění nebude nikdo nikdy starý.

Anna ze Zeleného domu se právem stala démantem literatury. Když si vezmete, že poprvé byla kniha vydána roku 1908, jde opravdu o nadčasové dílo, které díky úžasným překladům a hlavně, různě vyšperkovaným vydáním, se stává poutavým čtením i v dnešní době. Kdyby nebylo tohoto vydání, minula by mne, ale můžu jen děkovat za to, že jsem si ji mohla přečíst a užít si Annin příběh od začátku, až do konce.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Leda, kde si knihu Anna ze Zeleného domu můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.