Autor: Robert Bryndza
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2022
Počet stran: 360
„Byla jsem jediná, kdo vystoupil na stanici v Cambria Sands. Zastávka byla ponořená do husté mlhy a bylo dost chladno. Vítr kvílel na pobřeží porostlém nízkou trávou. Zastávka sestávala vlastně jen ze dvou tyčí s názvem města a malého přístřešku.
Když si to vlak odrachotil pryč, vytáhla jsem telefon a vyťukala číslo na taxi, které bylo uvedeno na rezaté reklamní tabuli. za deset minut – tehdy už totálně promrzlá – jsem konečně uviděla taxi, jak se řítí mým směrem. Vlezla jsem dovnitř. Řidič se mě vesele zeptal: „Tak kam to bude, madam?“ Bez mrknutí oka jsem ho instruovala: „Rovnou do basy.“
Coco Pinchardová má za sebou dost nepříjemných, ale pro pozorovatele zvnějšku vtipných kotrmelců. Teď to vypadá, že se její život konečně vrací do normálu: Po bouřlivém rozvodu a kariérní krizi má nádherného, o čtyři roky mladšího přítele Adama, její spisovatelská kariéra se rozjíždí, a učí se dokonce vycházet se svojí příšernou bývalou tchyní Ethel.
Nebo je to zas jenom na chvíli a osud jí připraví do cesty překážky, na kterými si bude zoufat, ale její okolí se nad nimi bude bavit?
Coco má naštěstí pořád své přátele Chrise a Mariku a už dospělého syna Rosencrantze, na které se může spolehnout. A také na to, že se ze všeho může vypsat v e-mailech…
První díl s Coco s názvem Ne tak úplně soukromé emaily Coco Pinchardové bylo fajn čtení, ale místy jsem měla pocit, že autor tlačí na pilu, aby jeho kniha byla vtipná, plná humoru. Druhý díl, Moje tlustá opilá svatba, je mnohem lepší, protože díky tomu, že už Coco znáte, působí i situace, do kterých se dostane, přirozeně, lehce, berete je s nadsázkou a ta humorná stránka se dostaví automaticky.
Nejdříve tedy předejdu všem spekulacím a napíšu, že je určitě vhodné si přečíst první díl a až poté se vrhnout na druhý. V prvním díle se seznámíte s partou lidí okolo Coco Pinchardové i s její životní situací, která je ve druhém díle, Moje tlustá opilá svatba, dále rozvíjena.
Coco se v tomto vyprávění hned několikrát ocitne na okraji propasti, kde ji stačí jen krůček k tomu, aby spadla a byla navěky ztracená. Její Adam provede něco, co se Coco vůbec nelíbí a hlavně tomu nerozumí, proč udělal, co udělal, je nucena opustit svůj domov, její syn se od ní odstěhuje, musí svou ex-tchyni vzít k sobě na vánoce, i když měla jiný plán, její nová kniha – respektive její vydání, bude posunuto na neurčito a mohla bych pokračovat dále. Samozřejmě se objeví i příjemné okamžiky, které budou mít podobu Rocca nebo Xaviéra, ale těch životních, nepříjemných kotrmelců je více, což dodává knize na čtivosti.
„Ráno mě probudil zvuk vrzající dřevěné podlahy a závan ledového vzduchu. Otevřela jsem oči, Adam byl kolem mě ovinutý svým nahým tělem. V noci nám musela spadnout přikrývka a paprsky světla tak dokonale osvětlovaly jeho neméně dokonalé pozadí. Podívala jsem se vzhůru a skrz dokořán otevřené dveře se dovnitř valilo denní světlo. Ve dveřích se tyčila prezidentka Zahrádkářské asociace Agatha Balfourová, vedle ní stál mladý pár se dvěma malými dětmi. Zírala na nás s otevřenými ústy. Vtom se Adam pohnul ve spánku, ještě víc rozevřel nohy, a poskytl jim tak pohled na svůj penis s veškerým příslušenstvím klouzající po mé noze a pohupující se v chladivém vánku. Jedno z dětí zaječelo.“
Kniha Moje tlustá opilá svatba je dobrá i v tom, že vás nečeká jen romantika, ale také trochu detektivního pátrání, protože jak už jsem naznačila něco málo na začátku, Adamovi se tak nějak nebude dařit. A Coco se bude snažit, aby to bylo naopak.
Dalším plusem je to, že je opět příběh napsán formou emailů, které Coco píše svým kamarádům, což je Chris a Marika, své agentce Angie a svému synovi. Díky tomu mi vyprávění opravdu odsýpalo, nestačila jsem se divit, že jsem po několika hodinkách už na konci.
V závěru vás samozřejmě čeká ta správná červená knihovna, která nesmí chybět, ale také rozuzlení detektivní linky, která je díky Coco a jejímu synovi velmi nevšední, neotřelá a naprosto odpovídá vtipným a „divným“ okamžikům, které Coco zažívá po celou dobu vyprávění.
Celkově hodnotím knihu Moje tlustá opilá svatba jako vtipný, humorný příběh, který je o něco lepší, než první díl a pokud hledáte tu správnou oddechovku, třeba v duchu Bridget Jonesové, tak se podívejte na knihu, kde se hlavní hrdinka jmenuje Coco, je jí 40 let a je úspěšnou spisovatelkou… 🙂
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Coco Pinchardová: Moje tlustá opilá svatba můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara