Čtenářský klub slečny Lucie – Emma Daviesová

Autor: Emma Daviesová
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2019
Počet stran: 299

„…žádné rozhodnutí není konečné, víš? Život se skládá z nekonečného množství možností.“

Někdy člověk musí utéct, aby našel sám sebe.
Čtyřiadvacetiletá Lucie potřebuje začít znovu. Je nezadaná a právě skončila vysokou školu. Protože ráda čte, nechce se jí jít učit děti, ale najde si práci v knihovně. Chtěla by také psát příběhy, zatím ale pozoruje ostatní a snaží se pochopit jejich povahu a čerpá inspiraci. Tak vznikl její čtenářský klub. Nemá zatím mnoho členů, pro každého z nich je však setkání nad romány doslova svátkem. Díky mladé knihovnici se z nich stanou opravdoví přátelé.
Jeden z nich je i Callum. Mnoho toho nenamluví, druzí si dokonce myslí, že je nejspíš podivín, Lucie však brzy rozpozná jeho kladné stránky. Společně s ním začne postrkovat jednoho po druhém k jeho vlastním vysněným cílům. A Lucie sama? Ta se rozhodne, že má být autorkou, a tak napíše román, jehož základ tvoří osudy členů čtenářského klubu.

Emma Daviesová pracovala v designerské firmě. Požádali ji, aby napsala něco vtipného o sobě na webovou stránku. Napsala toto: „Je mi třicet, jsem jedna z nejprodávanějších autorek v zemi, ale momentálně to maskuji výchovou svých třech dětí.“ Tím to začalo! Dnes jí je čtyřicet, tři děti má stále, je členkou Romantic Novelists´ Association (Asociace autorů milostných románů) a s manželem, dětmi, tchyní a dvěma morčaty žije v Shropshiru.

Na tuto knihu jsem se vrhla, s rychlostí geparda honící kořist, kvůli jejího názvu. Doufala jsem, že se mi dostane příběhu, který bude o mé největší vášni, o knížkách. Sice vás nejdříve zklamu, protože prvotní informace je, že se o knihách nedočtete vůbec nic, ale na druhou vás potěším, protože Čtenářský klub slečny Lucie je velmi milý příběh, plný naděje a plnících se přání.

Hlavní hrdinka, jak už název knihy napovídá, se jmenuje Lucie. Má čerstvě po vysoké škole a rozhodne se jít pracovat jako knihovnice, protože miluje knihy. Mezi námi – tohle povolání je můj tajný sen. 🙂
Zpátky k příběhu… protože se jedná o ženu (myslím tím Lucii), která je velmi aktivní a společenská, založí čtenářský klub, jenž má sice jen pět členů, ale za to jsou to osoby, které mají co říct. Každý z těch pěti hrdinů má jiné charakterové vlastnosti a jiné životní osudy, každý je jiný a díky jejich různorodosti se při čtení nebudete nudit. Nejen, že každý z nich skrývá určité své temné tajemství, ale také mají všichni své tajné přání, které se jim může s pomocí Lucie splnit. Ale je to život, kdo jim hází klacky pod nohy a oni musí jít svému štěstí naproti…

„Zvládl jste techniku tance, ale necítíte hudbu – nenecháte se jí pohltit, nepojmete ji do svého nitra tak, aby se stala vaší nedílnou součástí, a spolu s tancem vytvářela celek. Lidé chtějí vidět hudbu, Jaspere, nikoliv ruce a nohy v akci. Musíte cítit rytmus v těle a stát se jeho součástí. Tělo v podstatě musí být hudba.“

Ač je Lucie hlavní hrdinkou, úplně nebyla můj šálek kávy. Sice bylo na ní krásně ukázáno, jak by měla vypadat správná empatie a zájem o lidí v okolí, ale mi osobně se více líbila Hattie. Tahle žena, která je samoživitelkou malé, šestileté holčičky Poppy, byla hotový uragán, ale měla jasně dané své priority. Líbila se mi její síla a její myšlenky, jak přemýšlela nad rodinou, jak myslela na to, co vůbec rodina znamená.
Dalšími hrdiny jsou Callum, Oskar, Lia. Každý z těchto tří lidí je svým způsobem zajímavý, jejich životy byly těžké, některé osudy byly smutné, v některých chvílích jsem dokonce měla slzy v očích, ale on se život s nikým nemazlí. Co bylo ovšem nejkrásnější, tak bylo, jak autorka dala všem naději. Každému z nich dala možnost znovu žít na maximum. A já jim to všem sakra přála!

Co se autorce perfektně vydařilo, tak je, že v knize Čtenářský klub slečny Lucie potkáte různé osudy, různě starých (nebo mladých – záleží z jakého úhlu se na to díváte) lidí, které svede dohromady láska ke knihám a dokáže z nich vytřískat to nejlepší, aby byli spokojeni sami se sebou.

„Neplač, protože to skončilo, raduj se, že se to stalo.“

Od začátku této recenze se vám určitě zdá, že jsem naprosto nadšená ze čtení a odpouštím autorce, že se o knihách v příběhu přímo nepsalo. To samozřejmě odpouštím. Příběh jako takový mi všechno vynahradil. Věřím, že čtenářky, kterým se líbí různé životní osudy, které si rády přečtou o jiných neštěstích a milují všechny cesty za sluncem, kdy cesty jsou plné nadějí, tak si přijdou na své.

Jediné, co mne trochu brzdí v maximálním hodnocení, tak je docela dost chyb a překlepů v textu, což mi lehce kazilo krasojízdu. Ale o tom psát nechci, jen jsem nějak chtěla ospravedlnit mé hodnocení.
Ale i tak je Čtenářský klub slečny Lucie úžasně citlivá, chytlavá kniha, kdy obsahuje příběh, který se může dotknout citů mnohých čtenářek. Pokud se do čtení ponoříte, můžete plakat, můžete se smát, radovat se.
Velmi ráda doporučuji. Krásné, čtivé, lehounce napínavé, zábavné čtení.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, kde si knihu Čtenářský klub slečny Lucie můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *