Dívky z Roanoke – Amy Engel

Autor: Amy Engel
Nakladatelství: Beta
Rok vydání: 2019
Počet stran: 325

„…někdy, abyste se ujistili, že jste stále naživu, musíte druhé zraňovat.“

Patnáctiletá Lane má za sebou smutné dospívání s matkou, která spáchala sebevraždu, a poprvé v životě se vydává mimo New York, do odlehlých oblastí venkovského Kansasu – odjíždí do Roanoke House, kde na ni čeká chladná babička Lilian a charismatický dědeček Yates, ale také stejně stará sestřenice Allegra. Pozná tak nejen svou širší rodinu ale také její tajemnou a konečně i děsivou minulost. Všechny dívky z Roanoke jsou krásné a zdá se, že mají všechno. Ale spojuje je temné tajemství, o kterém se nesmí mluvit. Když ho poznají, utečou – nebo zemřou.

Dívky z Roanoke je knihou, která může spoustu čtenářů zvednout ze židle. Tajemství, které zde vypluje na povrch, je velmi neobvyklé, dá se říct, že přímo zvrhlé a rozhodně velmi kontroverzní. Autorka má můj obdiv za to, že se do tohoto tématu pustila. Nejednou mi nebylo dobře, když jsem se příběhem pročítala a nechci si ani představovat, co musela mít v hlavě samotná autorka, když se do psaní pouštěla…

Dlouhou dobu mi trvalo, než jsem si udělala nějaké pouto s hlavní postavou – Lane. Příběh je vyprávěn z jejího pohledu a přesto, že jsem si díky tomu prožila s ní její dětství a dospívání, zůstávala pro mne neotevřenou knihou, kterou jsem neměla chuť číst. Je pravdou, že postupem času jsem si ji oblíbila, ale i tak bych s ní nešla na kafe, protože ve spoustě různých událostí bych se já zachovala jinak a neschvalovala jsem, co dělala.
To stejné Allegra, její sestřenice, ke které se na Roanoke přistěhovala. Zhýčkaný, rozmazlený fracek. Hrála si na něco, co nebyla a přitom za tou maskou vězela citlivá, mladá žena. Jenže… To vše člověk pochopí, až když je pozdě… třeba konec příběhu… nebo ne?!

„Nenáviděla jsem ji každou vteřinu svého života.“ Zavřela jsem na chvíli oči.
„Proč?“
Pokrčila jsem rameny. „Protože mi nedala možnost, abych ji mohla milovat.“

Dívky z Ronaoke je kniha, kterou autorka psala ve dvou dějstvích. Tehdy a teď. Takže se postupně dostáváme k informacím, které se děly předtím, než na scénu vstoupila Lane, a než ji Ronaoke změnilo život a pohled na svět. Ale nemusíte se bát přeskakování z minulosti do přítomnosti a naopak. Je to psáno s citem a jednoduše, takže vždy pochopíte, ve které době se nacházíte.

Dalším plusem, který kvituji, tak jsou různé zvraty a události, které se odehrály a jako čtenář jsem se je dozvídala později. Potom mi začala spousta věcí dávat smysl, a hlavně si mi líbilo, jaké emoce to ve mě vzbuzovalo. V hlavě jsem měla myšlenky typu: „ty bláho, to jako fakt?!“ nebo „to si dělá pr…srandu!“ 🙂

Musím to napsat, ale ač se mi hnusilo to tajemství, bylo pro mě zvrhlé, odporné a nepředstavitelné, na druhou stranu to bylo skvělé! Je to vůbec první kniha, kde jsem se s „tímto“ setkala a hned v takové míře, aby na tom byl vystavěn celý příběh.

„Řekla bych, že Bůh s oblibou dávkuje své tresty po troškách, čím pomaleji, tím bolestivěji.“

Celkově Dívky z Roanoke hodnotím velmi kladně. Téma skvělé, velmi neotřelé, a také perfektně zpracováno. V tomto příběhu se neobjeví žádná nudná, hluchá místa. Navíc autorka má dar popisovat prostředí tak úžasně, že se ocitnete na farmě v Kansasu, pocítíte horké paprsky slunce na své kůži a i přesto, že vám do oken bude bušit déšť, pocit z horka na umření se dostaví. Chvílemi jsem se přistihla, že jsem se v příběhu úplně ztratila a absolutně nevnímám realitu.

Nemám nic, co bych této knize vytkla. Ať nad tím přemýšlím, jak chci, tento příběh je díky spoustě věcí nezapomenutelný a věřím tomu, že i když se mě (třeba) za dva roky zeptáte, jak se jmenovala kniha, kde … ehm ehm, tak vám ihned vysypu z rukávu Dívky z Roanoke.
Věřím, že tato kniha si své fanoušky najde a já ji vřele doporučuji.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si knihu Dívky z Roanoke můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

2 odpovědi na “Dívky z Roanoke – Amy Engel”

  1. Souhlasím! Atmosféra dívek byla naprosto úžasná a to téma je prostě děsivé, nechutné, ale svým způsobem neskutečně neotřelé a člověka, co hodně čte to prostě láká, protože nic takového nečetl.
    Kniha se mi taky krásně četla…no řekla bych, že jsme ji hodnotily opravdu hodně podobně. 🙂
    A taky se mi teda moc líbila obálka, ta mě zaujala na první pohled.

    1. My dvě máme vůbec podobný vkus, co tak sleduji, takže si myslím, že se musíme v recenzích doplňovat. 🙂 A ano, téma je děsivé, to jsi napsala dobře, ale přitom zvrhle dokonalé 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *