Autor: Stephen King
Nakladatelství: Beta
Rok vydání: 2020
Počet stran: 392
„Po několika dalších kilometrech se močál vlevo rozlil do mělkého jezírka. Sheridan zahnul na tvrdou polní cestu, která ohraničovala severní stranu jezírka. Po necelých deseti kilometrech se dostane na jednačtyřicítku a odtud už pojede přímo do Taluda Heights. Podíval se k jezírku, které se stříbřitě lesklo v měsíčním světle… a pak ztemnělo. Zmizelo. Shora k němu doléhalo plácání podobné třepotání látky.“
Noční můry a snové výjevy
Z odpadu umyvadla v koupelně vykoukne prst a zaútočí. Zuby na klíček z obchodu se suvenýry se promění v krvežíznivého dravce. Dálnice v Nevadské poušti pohřbí luxusní cadillac i s jeho majitelem. Americká letiště terorizuje upír s pilotním průkazem a špičky tenisek vykukující zpod dveří kabinky na toaletě neznamenají, že nohy v nich patří živému člověku. A Janis Joplin by na vás už dávno neměla promlouvat z reálu, tím méně vám proslulým chraplákem nabízet účast na koncertě pekelně dobré kapely…
Povídky uveřejněné v této knize jsou první polovinou rozsáhlého povídkového souboru, který na začátku devadesátých let v USA vyšel pod názvem Nightmares & Dreamscapes. Reedici druhé poloviny, pod názvem Pátá čtvrtina, připravujeme na září 2020 – toto vydání bude rozšířeno o nově přeloženou povídku.
Dolanův cadillac je soubor několika povídek. Vrhla jsem se do čtení s chutí, protože jak už jsem se zvládla přesvědčit, Stephen King umí psát pěkně rozsáhlé příběhy, které mne doslova přikovají k místu, kde sedím s tou „bichlí“, ale na jeho povídky jsem ještě nenarazila a zajímalo mne, jestli budu zase konsternována či nikoliv.
Jak už to tak často bývá, u různých autorů povídkových souborů, některé vás baví více, jiné méně. Tady tomu nebylo jinak. I přesto, že jsem u dvou povídek lehce trpěla, a myslela si, že to prostě přeskočím (ano, byla jsem silná a neudělala to, i když někdy to nutkání bylo fakt „výživné“), tak jsem si čtení užila skvěle.
Protože povídky, jako například Nechte dítek jíti ke mě, Prst nebo Tenisky mi perfektně vynahradily to mé trápení u slabších. Ale víte co se říká. Sto lidí, sto chutí. Možná zrovna vy budete patřit mezi ty čtenáře, kterým se nebudou líbit mé vyjmenované, a budete naopak nadšeni třeba z povídky Konec celé patálie nebo Taťka.
Líbí se mi, že autor si i v povídkách zachovává svou tvář a zůstává tím spisovatelem, jakým pro mne je. Jeho příběhy pro mne byly neočekávané, nepůsobily prvoplánově a ač některé byly mírně táhlé a zčásti i nudné, konečný výsledek mi stejně vykouzlil úsměv na rtech a spokojené odfuknutí. 🙂
„Když se vrátil do svého bytu, prošel obývacím pokojem přímo na záchod. Potřeba ulevit si se mu vrátila – ve skutečnosti v dost nutkavé podobě -, ale to bylo v pořádku, to znamenalo, že je naživu. „V pravidelnosti je štěstí,“ poučil bílé kachlíky na stěně.“
U knihy Dolanův cadillac chci zmínit i poznámky, které na vás čekají na samotném konci. Tam se autor věnuje všem povídkám, přiblíží je ze svého hlediska, něco vysvětlí, něco propojí s něčím jiným, ale celkově to na mne působilo fakt skvěle, jako kdyby samotný King seděl naproti mě a my dva spolu vedli rozhovor v podobě rozboru této povídkové knihy.
Až mám pocit, že se mi chce napsat, jak to byl naprosto úžasný zážitek. 🙂
Povídky v knize Dolanův cadillac bych zařadila mezi lehce hororové nebo psychologické, protože u různých hrdinů se střídají různé fáze nepříčetnosti, některé jdou až za hranici normálního lidského chování, jindy se zase děje něco, co je tak trochu mezi nebem a zemí. Co se mi fakt líbilo, tak to bylo to, že každá povídka na mne zapůsobila úplně jinak, že jsem si v každé našla něco, co mne drželo u toho, abych ji nejen přečetla na jeden zátah, ale také si ji dokázala představit v živých barvách, jako bych se dívala na film v televizi.
Myslím si, že Dolanův cadillac bude ideálním čtivem pro ty, kteří od autora ještě nic nečetli. Pokud se bojíte jít do všech těch tlustých, krásných a hororových příběhů, které už v nakladatelství vyšly, zkuste se podívat nejdříve po tomto povídkovém souboru. Nebudu vám lhát, nejsou všechny povídky úžasné, ale určitě z nich vycítíte , zda vám autorův styl psaní sedne nebo ne. A pokud jo, tak pozor, třeba takové To nebo Svědectví nejde pod 1000 stránek a pekelně se pronesou. 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si knihu Dolanův cadillac můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan