Autor: Zuzana Pospíšilová
Ilustrace: Lucie Velíšková
Nakladatelství: Bambook
Rok vydání: 2019
Počet stran: 80
„Tam kámen sundala a omotala ho jedním koncem dlouhého stonku pampelišky. Stéblo trávy ostřice si jako dýku opatrně zastrčila za pásek a s druhým koncem pampelišky v ruce opatrně šplhala po stonku jahody.Kámen byl tak těžký, že stále ležel na zemi, zato jahodový stonek se začal ohýbat.“
Kolik toho musí takový šnek překonat a poznat, aby našel domov!? Vydejte se s Palmácem na dlouhou cestu za novým domečkem. Potkáte na ní žabku, berušku, špačka, veverku nebo krtka a mnoho dalších zvířátek. Ti všichni mají nějaké řešení Palmácova trápení. Jaké ale bude to pravé? Ve velkoformátové barevné knize se potkává příběh úspěšné autorky Zuzany Pospíšilové s podmanivými ilustracemi debutující Lucie Velíškové. Bohatě ilustrované pohádkové vyprávění doplňují otázky podporující porozumění textu, jazykové myšlení a rozvoj empatie a emoční inteligence.
U nás doma jsme na porovnávání knihy dva. Já jsem ta, která ohodnotí pohádkový příběh, můj syn je ten, který zase zhodnotí ilustrace. Domeček pro šneka Palmáce z toho vyšel průměrně, protože za mě je to velmi milý, jemný příběh, ale ilustrace se u nás nesetkaly se zaujetím.
Příběh o šnekovi Palmácovi začíná tím, že jednoho horkého dne se rozhodne jít vykoupat do vody. Odloží si tedy ulitu a zapluje do vody. Jenže najednou uslyší zvláštní zvuk a když se vrátí ke svému domečku, zjistí, že je rozbitý. A tak se toulá širým světem a hledá nový domeček, takový, který by splňoval všechny jeho požadavky.
Při svých toulkách potká berušku, housenku, krtka a další zvířátka, které mu dají vždy nějakou radu ohledně jeho domečku. Ale žádný není ten pravý, až pak potká straku Klárku…
Musím uznat, že příběh je moc hezký. Takový, řekla bych, skoro až jemný a dojímavý. Všechny zvířátka se snaží pomoct Palmácovi, aby již nemusel zpívat smutné písničky. Udělají vše pro to, aby v jeho očích viděli radost. Snaží se a ač jejich snaha někdy není příliš vydařená, přesto ten pocit za to stojí.
Ale bojovala jsem trochu s ilustracemi. Ty mi přijdou už pro větší děti, které tolik na obrázky nedají. Ono totiž u nás doma platí pravidlo, a nedávno jsem o tom měla „debatu“ s jedním autorem dětských knih, že ilustrace jsou půlkou knihy a pohádky jako takové. V knize Domeček pro šneka Palmáce jsem i já těžko šneka hledala, někdy mi to přišlo jako prostě šmouha, docela divný, a když jsem dala nahlédnout kamarádovi, který byl náhodou na návštěvě, taky nebyl nijak nadšený…
„Já jsem hlemýžď zahradní,
trmácím se spoustu dní.
Ulitu jsem krásnou měl,
tak moc bych ji zpátky chtěl!
Nemám střechu nad hlavou,
mám jen tuhle píseň svou.“
Ale věřím, že díky příběhu si tato pohádka najde místo v srdci čtenářů, protože to, čím si šnek prochází a jak mu ostatní zvířátka se snaží pomoct, je krásná ukázka vzájemné podpory a pomoci.
Co se mi také velmi líbilo, tak byly otázky na konci každé kapitoly. Díky těmto otázkám, které svým dětem přečtete a oni na ně odpoví, nejen uvidíte (uslyšíte), jak porozuměly textu, ale také co si z toho zapamatovaly a jak všechno pochopily. Díky správně položeným dotazům se děti také něčemu poučí a zabaví.
Domeček pro šneka Palmáce doporučím jak k předčítání, tak (a to hlavně) pro větší děti, cca od věku 6 ti let. Kdy už dokážou přemýšlet nad činy jiných, kdy si dokážou odůvodnit některé věci a kdy vnímají i drobné nuance, které bychom u nich nečekali. Nejen, že jim tento příběh může rozšířit obzory, ale také je mnohému naučí. Ať už správně pochopit text, nebo jak se dívat na svět kolem sebe a mít v sobě empatii.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Domeček pro šneka Palmáce můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan