Autor: Mary Ellen Taylor
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2021
Počet stran: 368
„Paní Buchananová se na obraz dívat nepotřebuje. Je na něm ona, oblečená do bílých saténových šatů s živůtkem vyšívaným perličkami s krajkovým bolerkem. V zrzavých loknách má zapletené šňůrky perel a na nich kaskádu tylu, která dopadá na podlahu za ni. Portrét namalovali tady, přímo v téhle místnosti.
„Vzpomínáte si na den, kdy ten portrét vznikl?“ zeptá se Beth.
Zdrženlivě koketní úsměv staré dámy patří muži, kterého milovala. „Ano, všechno si to pamatuju.“
Lucy plní poslední přání své matky a vrací se do rodného města ve Virginii. Cesta přes celé Státy pro ni znamená šanci na nový, lepší život. Získala totiž nečekané dědictví v podobě nemovitosti jménem Zimní vilka. Není to polorozpadlý domek, jak očekávala, ale velký dům, na němž se podepsal zub času. Sídlo s mnoha zákoutími, která skrývají tajemství, vášně a zrady několika generací. A Lucy doufá, že právě tady by mohla najít odpověď na otázku, kterou matka nikdy nezodpověděla. Kdo je její otec?
Dědictví dostane, jen když splní několik podmínek, jinak přijde na řadu další z řady dědiců, charismatický Hank. Je proto odhodlaná udělat cokoliv, aby si dům udržela. Pomáhá jí v tom celé městečko, které si ji rychle oblíbí. Lucy postupem času zjišťuje víc o historii své rodiny, ale hlavně o sobě samé. Během pátrání po svých předcích totiž najde něco, co dosud neměla; domov, rodinu a lásku.
Dům v zátoce je přesně tou knihou, která mne navnadila na další čtenářský rok. Jak už mnozí z vás ví, miluju příběhy, kde se přítomnost prolíná s minulostí. Kde jsou velké rodinné vztahy prodchnuté tajemstvím, jenž zasahuje až do přítomnosti, ovlivňuje mnoho dalších generací. A právě tohle splňuje toto vyprávění.
Jak už jsem napsala v prvním odstavci, můžete očekávat dvě dějové linie.
Tu první ovládá Lucy, žena, které umře matka a její přání bylo, aby byla pochována tam, kde byla doma. Jenže je to místo, o kterém její dcera nikdy neslyšela. Co všechno o matce ještě nevěděla? A když už se vydá „domů“, najde tam odpověď na to, kdo je její otec?
Druhá dějová linka je o paní B., o Claire, která se nenarodila jako urozená žena, ale „pouhá“ krejčová. Její dětství až do dvanácti let bylo v pořádku, ale poté se něco změnilo a její život se ubíral úplně jiným směrem, ač to nebylo příliš šťastné. A samozřejmě je to také o Beth, která je… Ale ne, to už si přečtěte sami v knize Dům v zátoce.
„Rozhlížela se po lidech kolem a pokoušela se poznat někoho, koho tu znávala jako malá. Prožila tady prvních dvanáct let svého života, ale stejně se chovala, jako by tu byla cizí, na rozdíl od Victorie, která se smála a povídala si s lidmi kolem, jakoby se znali odjakživa.“
Tento příběh není jen odhalováním rodinných tajemství, ale také pátráním – přímo detektivním. Nejednou půjdu Lucy a jedné její chráněnce o zdraví, dokonce se ve studni objeví kosti a je už na šerifovi, jestli určí, zda jde o lidské nebo ne.
No a také nesmím zapomenout na to, že Dům v zátoce v sobě ukrývá i romantickou linku, a to nejen v přítomnosti, ale také v minulosti, která vás rozněžní a řeknete si, jak je ten život nespravedlivý a že štěstí je jen pro ty vyvolené.
Před čtením jsem vůbec netušila, co mám od autorky očekávat, protože to je první její kniha, která se mi dostala do rukou, ale musím říct, že jsem opravdu velmi spokojená. Už na Instragramu jsem k příspěvku vzpomínala, ke kterým autorkám bych Mary Ellen přirovnala. A pokud máte rádi třeba Barbaru Hannay nebo Teresu Simons, určitě se po tomto čtení poohlédněte. Věřím, že budete spokojeni tak jako jsem já.
Takže závěrem, Dům v zátoce bylo opravdu velmi dobré čtení a já už rozečetla autorčinu druhou knihu, Staré sídlo a recenzi můžete očekávat do pár dní. 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Dům v zátoce můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara