Elita – Kiera Cass

Autor: Kiera Cass
Orig. název: The Elite
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 280
Překlad: Jana Doležalová-Montorio

Oficiální anotaceTřicet pět dívek přišlo do paláce soutěžit v Selekci. Všechny až na šest byly poslány domů. A jen jedna se provdá za prince Maxona a bude korunována princeznou Illey.
America si pořád není jistá, kde leží její srdce. Když je s Maxonem, nechává se unášet jejich novou dechberoucí reakcí a nesní o ničem jiném, než být s ním. Ale kdykoliv vidí Aspena vykonávajícího práci strážce v paláci, je strhávána vzpomínkami na společný život, který si plánovali. Jak se skupinka zmenšila na Elitu, jsou ostatní dívky ještě odhodlanější získat Maxona – a Americe běží čas na rozhodnutí.
Právě když si je America jistá, že se rozhodla, zničující ztráta ji donutí znovu o všem začít pochybovat. A zatímco se snaží představit si budoucnost, agresivní rebelové odhodlaní svrhnout monarchii nabývají na síle a jejich plány by mohly zničit její šanci na jakýkoliv šťastný konec.

Můj názor:
Přemýšlím, jak mám začít. Protože po přečtení tohoto dílu jsou ve mě neskutečné rozporuplné pocity. První pocit o nesnášenlivosti, druhý pocit o zábavnosti.
Trošku Vám to vysvětlím. Když jsem začala číst jedničku, přišlo mi to zvláštní, ale ne ve špatném slova smyslu. Byl to nový, neotřelý nápad a hlavně kniha byla napsána čtivě, svižně a vcelku jste neměli čas se nudit. Ovšem, některé věci byly trochu přitažené za vlasy, ale proč ne, že?
Ve dvojce se vše znovu opakuje, jen s tím rozdílem, že America mi neskutečně lezla na nervy, snad ještě více než v prvním díle (a to jsem si říkala, že už to více nejde), Maxon mi ani tak nevadil, prostě typický puberťák a Aspena mám od druhého dílu za „magora“. Promiňte mi ten výraz, ale ono se to ani jinak napsat nedá.
Kamarádka mi řekla, opakuj si, je ji stále 17, je jí 17 let, ale ono to nějak nezabírá, protože jestli v 17ti je taková, bože, nechci vědět, jaká bude ve 20, posléze ve 25 atd.
To, co se dělo ve dvojce, bylo spíše než o intrikách a soutěži, o pocitech mezi Americou a „jejími chlapci“, což opravdu leze na nervy. 
Nejvíc mě vytáčí, že jsem naštvaná na ni, na to, jak se chová, ale přitom je ta kniha napsaná tak dobře, čtivě, že se těším na třetí díl.
A v tuto chvíli musím smeknout pomyslný klobouk před autorkou, jak dokáže z naprosto „idiotských“ lidí udělat takové hrdiny, že knihu prostě chcete číst, přečíst do konce a přejete si, aby už vyšel další díl.
Tudíž, kniha je moc fajn, oddychovka, která trochu pocuchá nervy, přitom se výborně bavíte, protože styl psaní autorky je bezvadný. Ale přísahám, jestli bude America naivní a „dajná“ i v trojce, tak za svou další recenzi neručím. 🙂
Pěkný den,
DaraMegan
Můj blog můžete sledovat i zde.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *