Autor: Petra Hammesfahr
Nakladatelství: Knihy Dobrovský/edice Omega
Rok vydání: 2019
Počet stran: 459
„Celé minuty bylo v místnosti ticho. Muž ve sportovním obleku s pochybovačným výrazem pozoroval nahrávací přístroj. Šéf ji vyzývavě hleděl do tváře. Musí mu něco napovídat, cokoli. I kdyby nechtěl uvěřit pravdě! Teď, když měla mysl zpola svobodnou a opět dokázala do jisté míry rozumně uvažovat…“
Klidné slunečné odpoledne u jezera naruší hrůzný čin. Cora Benerová zničehonic ubodala muže. Proč? Co by mohlo přimět tu tichou, laskavou mladou maminku, aby opakovaně bodla naprosto neznámého člověka do hrdla před zraky své rodiny a přátel?
Pro místní policii je to jasný případ. Cora se okamžitě přizná a o svědky není nouze; některé otázky však zůstávají nezodpovězeny. Policejní komisař, pronásledován tímto případem, jej odmítá uzavřít a zahájí vlastní vyšetřování. Cořina minulost a její soukromé peklo začíná pomalu vyplouvat na povrch.
Hříšnice je temný, strhující román, ve kterém je potřeba zpochybňovat pravdu na každém kroku. Není divu, že se stal světovým bestsellerem a předlohou pro úspěšný seriál.
Petra Hammesfahr napsala svou první knihu v sedmnácti letech. Poté, co se z jejího Tichého pana Genardyho stal bestseller, následovala jedna úspěšná kniha za druhou, a dnes je z ní jedna z nejznámějších německých spisovatelek krimi románů. Žije poblíž Kolína nad Rýnem.
Od knihy Hříšnice jsem nevěděla, co čekat. Seriál neznám, neviděla jsem, ale kniha mne svou anotací přesvědčila, že bych se do ní měla pustit. Před čtením jsem se podívala na hodnocení a viděla, že není v žádných závratných číslech, takže jsem nic neočekávala a tím pádem jsem velmi mile překvapena, co jsem od příběhu dostala.
Cora, hlavní hrdinka a taky ta, která může za to, že se jedno slunečné odpoledne zahalilo „krvavými“ mraky, na mne od začátku působila divně. Pořád jsem nevěděla, jestli to má nebo nemá v hlavě v pořádku. Ale s přibývajícím počtem stran jsem začala přicházet na to, proč je taková zvláštní. Její „existenční“ problémy totiž začaly už v dětství a musím vám říct, že její matka mě vytáčela k nepříčetnosti.
Cořin manžel, Gereon, byl zase týpek, který si nechal pomalu všechno líbit a než by něco řešil, strkal hlavu do písku. Ač se může zdát, že je to důležitá postava, protože měl ke Coře nejblíže, řekla bych o něm, že je to vedlejší loutka, která za své nitky rozhodně netahala, protože tuhle práci nechával ochotně na všech ostatních.
Když se Cora vydala s manželem a svým dvouletým synem k vodě, vše nejdříve probíhalo tak nějak v poklidu, až tedy na myšlenky Cory a na to, co chtěla udělat. To, že by po pár chvílích u vody, doslova ubodala neznámého muže, si ale rozhodně nepředstavovala. Ovšem ten muž a rádio můžou za vše, co se v tu chvíli stalo a Cora důstojně přijímá svůj osud vražedkyně. Ovšem ona není šílená, ona ví, proč to udělala! Chcete to vědět taky? Tak vám nezbývá nic jiného, než si přečíst tuto knihu.
Prvních několik kapitol jsem měla problém uvěřit, co je přítomnost, co minulost, co je pravda a co lež. A i když autorka určitě takto zamýšlela si pohrát s mým vědomím a při čtení mi přivodit pár nechápavých výrazů, tak začátek byl zmatený. Ale zhruba v polovině knihy se to otočilo a já se začala orientovat. Nakonec jsem si knihu užila a ač se to zdá nemožné, přečetla jsem ji doslova na jeden zátah.
To, co se mi nejvíce líbilo, tak byl právě um autorky svést čtenáře z cesty. Když například Cora vyprávěla svůj životní příběh, věřila jsem ji každé slovo a pak přišel dovětek, který tu mou důvěru strhl jako domeček z karet silný vítr. A já zase začínala od začátku. U čtení Hříšnice jsem se musela na čtení soustředit a uchovávat si v hlavě ty informace, které mi přišly důležité a pravdivé, abych si pak celý příběh poskládala tak, jak měl být pravdivý.
„Neodpověděla okamžitě. Až po několika vteřinách a hlubokém podrážděném povzdechu lakonicky usoudila: „Pokud se chcete bezpodmínečně držet téhle historky, zjistěte si to teda sám. Zeptejte se prostě ještě pár lidí. Ptáte se přece tak rád. Proč vám mám kazit zábavu?“
Přiznám se, že závěr knihy mne překvapil. Bylo to docela nečekané a měla jsem z toho husí kůži. A i když můžu říct, že Hříšnice je dobrý thriller, rozhodně chci říci, že je to také psychologický román, kdy nám autorka u hlavní postavy skvěle předvede, jak může naše minulost postihnout celou naši existenci. Některé thrillery se stočí k tomu, že působí jen jako psychologická sonda do duše hlavního hrdiny a thrillerové prvky knihu postupně opouštějí. Tady to tak není. Je to ponuré, zlé, temné čtení, v závislosti právě na té psychice.
Dalším plusem je fakt, že autorka umí psát tak, aby vás příběh nejen bavil, ale také nutil k dalšímu čtení. Nenašla jsem žádná hluchá místa, aspoň ne taková, která by mne nudila nebo mě zpomalovala ve čtení.
Hříšnice bylo mé první setkání s autorkou a já po jejím přečtení vím, proč patří mezi ty nejlepší. Celý příběh má svou vlastní atmosféru, která vás pohltí. Pokud této knize dáte šanci, věřím, že nebudete zklamáni. Nedejte na první dojem či některé recenze a hodnocení, jestli vás osloví obálka a anotace, pusťte se do čtení.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji Knihy Dobrovský, kde si knihu Hříšnice můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan