Jak jsi mohla – Heidi Perksová

Autor: Heidi Perksová
Nakladatelství: Ikar CZ
Rok vydání: 2019
Počet stran: 336

„Oba se s Brianem pohybovali po domě jako duchové trápící se nyní osamělostí. Často se jí dotkl a pošeptal jí něco do ucha, ale ta slova jí útěchu nepřinášela. Každý její krok na dřevěném schodišti se k ní vracel jako strašidelná ozvěna. Lampa z Ikey v předsíni už nevrhala žádné teplé světlo, ale jen dlouhý hrozivý stín na prkennou podlahu.“

Všechno začalo na školní slavnosti. Charlotta měla dohlédnout na děti a přísahá, že na ně taky dohlížela a pustila je z očí jen na vteřinu. Když se však její tři děti vrátí z „cesty džunglí“ v naprostém pořádku a Alice, čtyřletá dcerka její nejlepší přítelkyně Harriety, není k nalezení, zmocní se jí panika. Horečně holčičku hledá, ale už je jasné, že musí sebrat odvahu a Harrietě oznámit, že se její jediné dítě pohřešuje. Musí také připustit, že vinu může dávat jen a jen sobě. Harrieta, zničená touto nesnesitelnou ztrátou, se už nedokáže přimět, aby s Charlottou promluvila, natož aby jí věřila. Jenže nyní to potřebuje, protože dva týdny po školní slavnosti vyslýchá Harrietu i Charlottu policie, každou zvlášť. A začnou se vynořovat tajemství. Pravdu o tom, co se Alici skutečně přihodilo, někdo skrývá…

Psychologický román Jak jsi mohla je dílo, které se zabývá přátelstvím, důvěrou a psychickým týráním. Jako první, čeho jsem si na knize všimla, tak byla obálka, po přečtení pár slov, které na vás z obálky „přímo křičí“, dostanete tušení, že se bude jednat o silný příběh. A nebudete se mýlit. Příběh se mi líbil, i přes nějaké to zaškobrtnutí jej řadím mezi ty zdařilé kousky, které se mi dostaly do rukou.

Kniha je rozdělena do dvou částí na Charlottin příběh a pak ten Harrietin. Z této věty můžete tedy odvodit, že hlavní hrdinky, ty nejdůležitější jsou Charlotte a Harriet, ale v průběhu děje se zde objeví pár dalších postav, které pořádně zamíchají celým dějem. Harriet je matka čtyřleté dívky jménem Alice, která se ztratí ze školní slavnosti, když ji hlídá Harrietina nejlepší kamarádka Charlotte.
Už samotné zmizení takto malé holčičky je hrozné, ale nervy jsem měla i z jiných důvodů, třeba když se manžel Harriety snažil dosáhnout svého – to byl chlap, kterého bych opravdu zakopala někde na Aljašce, brada mi spadla, když jsem pochopila, o co Harrietě šlo, co smýšlela po celou dobu příběhu a také mi bylo líto, velmi líto Charlotty, která byla zodpovědná za ztrátu Alice.
Jak se všichni k ní začali obracet zády, začali ji pomlouvat za jejími zády, jak se „trollové“ na internetu vyjadřovali k případu a odsuzovali ji, aniž by věděli, co se stalo, jak se stalo… Za klávesnicí je každý odvážný… A na Charlottu se to bohužel sypalo.

Výše jsem psala o zaškobrtnutí, tím jsem myslela samotný začátek příběhu. Měla jsem problém se začíst a hlavně si uvědomit, v jakém časovém období se nacházím. I když tam byly nadpisy „nyní“ a „předtím“, neuměla jsem se hned zorientovat. Posléze mi všechno začalo docházet, hlavně ve chvílích, kdy se příběh posouval díky různým indíciím dopředu, a pak jsem si jen užívala děj.
Hlavní postavy byly skvěle vykreslené. Od Charlotty, která se zdála být silná a téměř dokonalá, až po Harriet, která byla naopak ztvárněna jako šedá myška. Jejich charaktery ovšem do sebe skvěle pasovaly, a když se k nim přidali ostatní hrdinové, byla to doslova nádhera.

„Prostě táhněte odtud!“ zaječela jsem. „Nechte mě na pokoji!“ Zhroutila jsem se zády na domovní dveře, pak jsem sjela dolů a zabořila jsem hlavu do dlaní. Hala se kolem mě točila a s tím se dostavily vlny nevolnosti. Proč se o mě každý tak zajímá? Měli by se zaměřit na toho netvora, který unesl Alici, ale jejich pozornost se upírá na mě. Proč se všichni tak horlivě ujišťují, že jsem to zavinila já?“

Velkým plusem je autorčin um klamat své čtenáře a hlavně mlžit. Když jsem se dozvěděla nějakou informaci, ale jen z části, díky vyprávění ať už Charlotty nebo Harriety, myslela jsem si, že vím, o čem mluví. Ale opak byl pravdou. Pořád se objevovaly další věci, až jsem zjistila, že vůbec nevím, kam to všechno míří.

Jak jsi mohla je dle mého skvělý psychologický román, který více řekne čtenářkám – dámskému publiku. Právě ženy se dokážou více vžít do hlavních hrdinek a představit si jejich trápení, pochopí, proč některé věci nenávidí, budou obdivovat Harriet za její odvahu, ale budou i smutnit nad osudem úplně každého hrdiny.
Musím říct, že já osobně jsem se vcítila do všech hrdinů, a proto mne taky dostalo, jak všechno skončilo. I když se může zdát, že ty nejhorší věci se vyřešily, tak na konci si vlastně uvědomíte, že tohle nikdy skončit nemůže

Pokud máte rádi romány, které jsou postaveny na velkých emočních zvratech, příběhy, u kterých nebudete vědět ani čí jste, vyprávění, které se čte dobře a takříkajíc samo, tak si rozhodněte přečtěte tento kousek. Věřím, že zklamáni nebudete a také věřím tomu, že místy budete velmi překvapeni.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní knihu děkuji portálu Palmknihy.cz, kde si Jak jsi mohla můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *