Autor: Stephen King
Nakladatelství: Beta
Rok vydání: 2021
Počet stran: 352
„Malá ošklivá chudinka, nejvýš pětatřicet let, ale už začíná šedivět. Ani se to nesnaží obarvit, a pokud tohle není mávání bílou vlajkou, pak už nevím. Posíláte na Valentýna přání svému robertkovi?“
Čtyři dosud nepublikované novely Stephena Kinga nabízejí kromě tradičně očekávaných nadpřirozených hororových témat i zcela nové pohledy na povahu zla. Příběhy jsou ovšem podtrženy veskrze pozemskými strachy, jako jsou obavy z blížící se smrti. Autor se v nich také vrací ke svým oblíbeným hrdinům. Fanoušci předchozí „kingovky“ Outsider budou potěšeni návratem Holly Gibneyové v titulní povídce.
Doposud byly u mne povídkové knihy Stephena Kinga vyvážené, pokud bych je dala na misku vah. Nalevo dobré, napravo horší, a bylo vše v rovnováze. Jenže knihou Když teče krev se misky vah převážily na stranu dobrého čtení, ale co víc, tyto povídky byly pro mne (jako fanynku Outsidera) fantastické!
V knize Když teče krev jsou čtyři povídky. Čtyři příběhy, kde Stephen King ukáže svým čtenářům, že má stále co nabídnout. Že má neustále plno námětů na vyprávění, u kterých se nám, běžným smrtelníkům, bude tajit dech, budeme si je užívat, budeme hltat každé slovo až do samotného konce.
První povídkou je Telefon pana Harrigana, ve které se můžete těšit na trochu duchařiny. Druhá je Chuckův život. Tady, jak už je z názvu patrné, jde o Chucka. V této povídce se podíváte na jeho život ze tří různých pohledů, ale přiznám se, že v závislosti na tom, jaké příběhy v knize jsou, přišla mi „upjatější“.
„Položil to legrační staromódní sluchátko zase do vidlice a pronesl do prázdného srubu: „Jo, počkat, ještě něco, miláčku. Starý Bill si přímo před našimi dveřmi ustřelil hlavu.“
A lekl se, když se rozesmál.“
Třetí povídkou je má nejoblíbenější. Když teče krev. Ptáte se proč? Protože mi se Outsider líbil (fakt že hodně moc) a v tomto vyprávění je hlavní postavou Holly Gibneyová a můžu vám slíbit, že jde o detektivku, u které budete přemýšlet nad tím, zda patříte k praseti nebo lišce.
No a čtvrtá povídka Krysa. Jak už známe z jiných knih, autor vzal kus sám sebe a přenesl se na papír. Je to o jednom spisovateli, který potřebuje psát a tak odjede na venkov, do chaty, kde není ani signál, ani pořádné topení a jednou v noci…
Ráda napíšu, že sbírku Když teče krev jsem si opravdu hodně užila, baštila jsem každé slovo. Myslela jsem si, že si dám každý den před spaním jednu povídku a pche! Já to přečetla za jednu noc, nekecám, tak dobré to bylo.
Jsem ráda, že autor je stále „výkonný“ a má nápady, které nám, fanouškům, opět pomůžou oprostit se od reality a užít si nejen absurdity, ale také zlo či smrt jeho očima. Ovšem stejně nikdy nepochopím – i když bych fakt moc chtěla, kam na všechny ty věci chodí, některé jsou doslova šílenosti (v dobrém slova smyslu).
Pokud jste od Kinga ještě nic nečetli, vřele doporučuji začít knihou Když teče krev, ovšem asi přeskočte titulní povídku, na tu si nechte čas až po Outsiderovi.
I z těch ostatních tří poznáte, jak dobrý autor je, že umí psát, že jeho příběhy (ač jsou to krátké povídky) se drží svého standardu. Pomaloučku to rozjedeme, chvilku to budeme udržovat v tempomatu na hranici „čitelnosti a snesitelnosti“ a na konci to totálně vytočíme do vysokých obrátek! 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si knihu Když teče krev si můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara