Konečná stanice Osvětim – Eddy de Wind

Autor: Eddy de Wind
Nakladatelství: Leda
Rok vydání: 2020
Počet stran: 239

„Odebereme ženám malý kousek sliznice z dělohy a tento vzorek prozkoumáme pod mikroskopem. U určité části žen tak zjistíme určité odchylky tkáně a vidíme buňky, jejichž struktura se výrazně liší od normy. Myslím, že z těchto buněk později vzniká rakovina. Doufám, že se tak dostaneme na kloub tvorbě nádorů.“

Holandský lékař Eddy de Wind i jeho manželka Friedel byli odvlečeni do Osvětimi. Po příjezdu přežili krutou selekci a byli pracovně zařazeni na ošetřovny. Každý den a každou hodinu se v koncentračním táboře odehrával nelítostný boj o přežití – pro Eddyho to znamenalo přizpůsobit se nepředvídatelným reakcím dozorců, Friedel musela od sebe odvrátit hrozící osud oběti „lékařských“ experimentů Josepha Mengeleho. Sílu jim dodávala vzájemná láska: Friedel a Eddy si občas dokázali prostrčit přes plot lístek a výjimečně se dokonce odvážili kratičkého objetí.
Když na konci války uprchli poslední dozorci, Eddy se schoval v opuštěných barácích a začal se zuřivým úsilím zapisovat svoje zážitky. Vznikl zcela ojedinělý záznam vězeňského života ve vyhlazovacím táboře zachycující z bezprostřední blízkosti každodenní boj o život, ale i záblesky radosti, když se Eddymu a Friedel podařilo zahlédnout jeden druhého.

Nedávno jsem vám představovala první knihu z edice 75 let od ukončení války s názvem Hirošima a nyní, nakladatelství Leda, vydalo další příběh, tentokrát s názvem Konečná stanice Osvětim. Věřím, že teď mnoho čtenářů a knihomolů zbystří, protože knihy s tématem koncentračních táborů jsou v poslední době hojně vyhledávané a proto vězte, že tento příběh, který je plný naděje, smutku, ošklivých, ale i hezkých okamžiků, byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Nebudu popisovat příběh od začátku, od toho je výše uvedená anotace, ale začnu hned tím, jak na mě celé vyprávění působilo.
Budu lehce přeskakovat, protože některé informace jsem se dozvěděla na konci, jiné na začátku, ale nebojte, neprozradím nic důležitého. Jde mi spíše o to, aby moje slova dávaly větší smysl. Mám pocit, jako bych byla plná informací, které vám musím říct a proto se budu snažit, vám vše dávkovat jednoduše. 🙂 Ač víte, že někdy s tím mám docela problém. 🙂

Konečná stanice Osvětim popisuje život jednoho židovského, holandského lékaře, který se společně i se svou ženou ocitl v koncentračním táboře Osvětim. Jejich cesty sice byly rozděleny, ale ne hned od začátku, a proto se oběma žilo v úděsných podmínkách o něco lépe, protože věděli, že se mají navzájem a naděje v lepší zítřky, společně se silnou láskou z nich dělaly docela odolné obyvatele osvětimského lágru.
Nemyslím, že by byli „silní“ na těle, protože příjem 1500 kcal za den je pro všechny strašně málo, ale byli silnější na duchu, než mnozí jiní, které zlomil režim, jenž za ostnatým drátem panoval.

Příběh Konečná stanice Osvětim vznikl díky tomu, že si Eddy de Windy začal psát deník ihned, co měl možnost. Jeho vzpomínky, tak, jak je nyní vidíte v této knize, jsou neupravené a hlavně, nejsou ovlivněné tím, že by byly psány z toho, co si dotyčný pamatoval. Proto zde zažijete spoustu hrůzných okamžiků, které jsou popisovány tak reálně, až vám nebude dobře na těle. Například nakládání mrtvol na převážející auto byl opravdu „zážitek“, kterého bych chtěla být ušetřena, jelikož se mi to tom bude asi zdát. Ale bez toho by to nemělo žádnou autenticitu.
Líbí se mi, že autor se snažil psát věcně a bez zbytečných dlouhých popisů. Díky tomu si osvěžíte nejen spoustu informací, které už znáte z jiné literatury tohoto typu – jako například balíčky, o kterých jsem se poprvé dočetla v Tatérovi z Osvětimi (ač to není příběh od přeživšího), ale také se blíže seznámíte s tím, co se dělo s ženami v bloku 10 a co lékaři činili „pro dobro věci“.

„Sklon ke krutosti, který se v každém civilizovaném člověku od nejranějších dětských let systematicky potlačuje prostředím a výchovou, v německém lidu potlačován nebyl. Nacionálně socialistická morálka plus potřebný alkohol dělaly z člověka ďábla. Vlastně toto ďábla uráží, protože ďábel je spravedlivý mstitel. Dělá svou katovskou práci, teprve když je trest zasloužený, nebo když má na ni právo, jako v případě Fausta, na základě smlouvy o koupi a prodeji. Nacisté se však vrhali na bezbranné oběti bez jakéhokoliv oprávnění.“

Konečná stanice Osvětim není jen příběhem, vyprávěním jednoho muže. Je zde spousta dalších informací, které vám tohoto člověka přiblíží tak, abyste pochopili, že máte co do činění s někým, kdo si prošel peklem a přitom dokázal ještě po skončení války spoustu velkým věcí. Na konci knihy se dozvíte, jak Eddy pohlížel na svůj život, píšu v minulém čase, protože již není mezi námi, jak rozděloval svůj život na dobu před – v průběhu – po Osvětimi. Jak se dokázal socializovat a získal spoustu ocenění ve svém oboru a samozřejmě také nebudete ochuzeni o fotografie z „rodinného“ archivu.

Díky překladu je celý příběh čtivý, objevují se zde určité myšlenkové pochody, které na mě působily jako by text psal snílek, ale věřím, že mnoho lidí, kteří se ocitli za ostnatým drátem měli právě jen ty sny a proto se k nim upínaly.
Jediné, co mi trochu vadilo, jsou opět německé slova a věty, kterým jsem nerozuměla, krom těch všeobecně známých. Jenže tohle se nepřekládá, je to moje chyba, ale díky slovníčku na konci jsem si vždy zalistovala a zjistila, co přesně ty slova a věty znamenají. Kdybych německy uměla, vůbec nic by mne od čtení nezdržovalo. Takto jsem byla trochu limitována, ale určitě to neberte jako výtku.

Pokud právě vy, co čtete tuto recenzi, patříte mezi ty čtenáře, jež vyhledávají historickou literaturu z období druhé světové války, ba přímo konkrétně z Osvětimi, tak knihu Konečná stanice Osvětim vám rozhodně doporučím.
Jedná se, i přes otřesné téma, velmi čtivou knihu, která tvoří ucelený příběh jednoho zamilovaného páru, který už jako manželé vstoupil za bránu osvětimského vězení a dozvíte se, jak se oba s tím popasovali. Co jedli, jak spali, kde pracovali, koho museli snášet, s kým bojovali, s čím bojovali a pro co chtěli přežít…

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Leda, kde si knihu Konečná stanice Osvětim můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *