Křik – Nicolas Beuglet

Autor: Nicolas Beuglet
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: XYZ
Počet stran: 432


„Život by nás pozabíjel všechny, kdybychom nedokázali zapomínat, paní Geringënová. Zapomnění způsobuje, že nemyslíme každou vteřinu na absurditu naší existence. Žijeme, aniž tušíme, odkud přicházíme, a umíráme, aniž víme, kam jdeme. Jak žít mezi těmito dvěma okamžiky? Jak nebýt paralyzovaný touto absencí smyslu? Logicky je to nemožné. A přesto většina z nás to dokáže a tváří se, jako by se nic nedělo.“

Výjimečný thriller inspirovaný skutečnými událostmi.
Uprostřed mrazivé noci jsou policisté povoláni k rutinnímu případu úmrtí v psychiatrické léčebně. Tělo pacienta, který uškrtil sám sebe, je nalezeno s ústy otevřenými v tichém výkřiku. Inspektorka Sarah Geringënová cítí, že tady něco nesedí. Co znamená jizva na čele oběti? Co představují kresby na stěně? Vyšetřování zločinu zavede čtenáře přes Londýn, Oslo a Minnesotu až k otázce, která fascinuje snad každého: existuje posmrtný život?

Nicolas Beuglet je uměleckým vedoucím a autorem významného televizního seriálu Le Premier Crane. Thriller Křik (Le Cri, 2016) je jeho druhým publikovaným románem.

Spojení, které je zde avizováno a to konkrétně – psychiatrická léčebna – thriller – skutečná událost – je maximálně poutavá a já se nemohla dočkat, až se ke čtení této knihy dostanu. A díky schopnosti autora čtivě popisovat události, které se v příběhu dějí, je čtení Křiku naprostá lahoda.

Pustila jsem se do čtení s obrovskou energií a hned od začátku se sympatiemi k inspektorce a hlavní postavě knihy, k Sarah Geringënové. Nejen, že musí vyřešit, co se stalo v oné psychiatrické léčebně, ale také řeší své vlastní problémy a děsy, které nejsou zrovna malé. Tudíž se toho na ni valí více než dost, ale ona se s tím snaží statečně prát. Proto mi byla velmi blízká, nenechá sama sebe spadnout do bláta a když uklouzne, balancuje, seč ji síly stačí.
Ve vyšetřování ji zdatně sekunduje Stefen Karlstrom, který je jí oporou a inspektor Norbert Gans. Toto jsou tři postavy, které mi nejvíce v paměti utkvěli, jelikož mi byly sympatické. Ti ostatní, no, na některé bych opravdu ráda zapomněla – třeba na Jangera…

Autor, Nicolas Beuglet si perfektně pohrál s charaktery jak vyšetřovatelů a jejich přístupu k práci a soukromému životu, tak psychicky labilních jedinců a jejich ošetřovatelů. Měla jsem chvílemi pocit, že i při dialozích cítím jednou zášť, poté zase šílenost v hlase.
Také mě překvapil svým umem psát velmi čtivě a napínavě. Je to přesně ten thriller, který vás u první stránky chytí a pustí až po dočtení. I když teda já si přestávku udělala, ale určitě víte, jak to myslím. Když jsem knihu zrovna nečetla, pořád jsem nad vším přemýšlela.

Zápletka jako taková je opravdu nečekaná a originální, navíc fakt, že je příběh založen na skutečné události, jakou bylo MK Ultra v období studené války tomu dává nádech dramatičnosti. Protože člověk si ani nechce představovat, co by… Kdyby… Jestli opravdu…
Dalším plusem se to, jakým způsobem autor poskládal celý děj. Na začátku nemá čtenář nic. Jen mrtvolu, oběť, která se sama uškrtila. A pak společně se Sarah se dostáváte do fázi, kdy získáváte jednu indicii za druhou a musíte si skládat dvě a dvě dohromady. A máte při čtení radost, jak vám to krásně jde. Hotový Colombo. 😀
Uhranulo mi, jak na mě celý příběh působil. Připadala jsem si opravdu jako člen týmu vyšetřovatelů a společně s hlavní hrdinkou jsem ty kousky skládala do kupy. Pořád mi to v hlavě šrotovalo a nedalo mi odpočinout.

Je to thriller, který opravdu stojí za přečtení. Napínavé, záživné, nenajdete tam nic nudného, nepodstatného, ale prostě vše je tak, jak má ve správném thrilleru být. Absurdnosti, nechutnosti, nepochopitelnosti…

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a koupit si jej můžete tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *