Autor: Jill Johnsonová
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2021
Počet stran: 320
„Nejasně si uvědomovala, jak se její nohy odlepují od země, jak jí nůž vyklouzává z rukávu a s řinčením dopadá na podlahu. Zarývala mu nehty do krku, do tváře, do očí, ale jeho sevření nepovolovalo.“
Pronikavý výkřik v poklidné londýnské ulici naruší tiché sobotní odpoledne a spustí sérii událostí, které hluboce ovlivní život jedné náhodné přihlížející.
Eustacia Roseová je profesorkou botanické toxikologie. Doma se s úzkostlivou pečlivostí stará o rozsáhlou soukromou sbírku jedovatých rostlin. Každý den se řídí přísnou a neměnnou rutinou, kdy pečuje o své rostliny, protože v případě sebemenší neopatrnosti jí hrozí reálné riziko smrti.
Eustacia žije sama a každý den připomíná ten minulý. Až do chvíle, kdy z protějšího domu uslyší výkřik a neodolá pokušení zjistit, co se stalo.
Prostřednictvím svého dalekohledu je vtažena do života mimořádně krásné ženy. Brzy zjistí, že se okolo ní pravidelně objevuje několik mužů a postupem času začne tyto muže studovat a vést si záznamy o jejich návštěvách. Počíná si přitom s vědeckou přesností. Každému z nich přidělí přezdívku podle rostliny, jejíž jed má stejný toxický účinek, jaký mají oni na mladou ženu. A postupně si začíná uvědomovat, že je její povinností ji před těmito muži chránit – stejně jako by chránila vzácnou rostlinu ve své sbírce.
Když ale posléze dojde k vraždě, jež má se životem mladé ženy přímou spojitost, a navíc se ukáže, že vražednou zbraní byl jed exotické rostliny, Eustacia se stává podezřelou ze zločinu, který nespáchala.
Aby však dokázala svou nevinu, musí se nejprve vypořádat s démony své vlastní minulosti.
Květy smrti jsou knihou, která nemá zrovna to nejlepší hodnocení, ale upřímně, trochu se divím. Sice začátek celého příběhu je krkolomný, ale jakmile se dostanete do zlomového bodu (nevím, kdy přišel, ale příšel!), tak potom všechno nabralo skvělý spád a otáčela jsem stránku za stránkou, abych se dozvěděla, jak to všechno je a bylo…
S hlavní hrdinkou, Profesorkou, jsem měla nejdříve problém. A to fakt velký, protože to byla ženská, která mi vůbec neseděla. Divná, nedbala o sebe, nestarala se o své okolí a bylo ji jedno, jak vypadá, byla samotářská a prostě úplně jiná, než bych si představovala univerzitní profesorku, ale na druhou stranu, až ji trochu poznáte, její život a její úděl, možná pochopíte, proč je taková jaká je a začnete ji mít rádi – tak jako já.
Květy smrti je knihou, která není zvláštní jen díky hlavní hrdince samotné, ale také kvůli tomu, čemu se věnuje. téměř celý její život. A to je botanika – konkrétně toxikologie jedovatých rostlin.
V knize se to sice míhá latinskými názvy, ale ty v klidu můžete vypouštět, protože všechno důležité je řečeno jinak a představeno čtenářům tak, aby i bez znalosti těchto názvů jednoduše pochopili co je co.
A teď ještě něco k ději. Jak jsme psala již na začátku, Květy smrti měly pomalý rozjezd, a to hlavně díky Profesorce, které jsem nemohla přijít na chuť. Ovšem v nějakém bodě, fakt si nevybavím kdy, došlo ke zlomu a od té doby byl příběh nejen že poutavý, ale také napínavý. Na konci se mi líbilo, jak do sebe zapadl každý dílek, jak jsem si začala skládat dohromady puzzle, kdo byl kdo tehdy a kdo je kdo teď.
„Nebyla vyslovena žádná slova. Jen se jí tiše podívali do očí, jemně jí stiskli ruku a pak bez ohlédnutí zamířili na parkoviště. A pokud je inspektor skutečně sledoval, neviděla v jejich chování nic, co by mohlo budit podezření.“
Jde totiž o to, že Profesorka má ve svém bytě vlastní zahradu, kde pěstuje jedovaté rostliny – které ovšem nejsou jen tak nějaké, ale fakt mají fatální následky.
Jelikož měla ve své minulosti docela velký průšvih, tak už nepracuje a může se své vášni věnovat naplno, ovšem jen do chvíle, než zaslechne výkřik, použije dalekohled a zahlédne Psyché. S ní se její život otočí o 180 stupňů a dokonce ji půjde nejednou o život a také o svobodu.
Květy smrti na prvním stránkách nepůsobí, že budou takové, jako jsou na konci. Pokud do příběhu půjdete s otevřenou myslí, bez očekávání a bez čtení všech negativních nebo průměrných komentářů a recenzí ke knize, věřte mi, že dostanete příběh, který je nevšední, neobyčejný a ovládaný hrdinkou, která je divná, nevšední a neobyčejná. A co z toho na konci vyplyne se vám určitě líbit bude.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, kde si knihu Květy smrti můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara