Lalečka – Amira Keidarová

Autor: Amira Keidarová
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2020
Počet stran: 287

„V prosinci, právě když začalo být hodně chladno, Němci obyvatelům ghetta nařídili, aby jim pro jejich vlastní potřebu neprodleně odevzdali teplé kabáty a kožichy. Většina z nás neměla žádné cennosti stranou a odevzdat kožichy pro nás bylo, jako by nás znovu a znovu bodali do prázdných žaludků.“

Píše se rok 1941, druhá světová válka je v plném proudu a v židovském ghettu se narodí malá holčička Ráchel. Její rodiče Jacob a Zippa ji přezdívají Lalečka a udělali by cokoli, aby ji zachránili.
Těsně před jejími prvními narozeninami začnou nacisté ghetto likvidovat a Židy systematicky vyvraždovat. Zippa se s dcerkou schová v podkroví, kde se tísní asi sto dalších lidí. Jacobovi, který slouží jako židovský policista, je jasné, že zůstat znamená pro obě jistou smrt, a rozhodne se proto dceru zachránit za jakoukoli, i tu nejvyšší cenu. Podaří se mu ji i s manželkou propašovat za hranice ghetta, kde Zippa vyhledá své kamarádky z dětství Irenu a Sofii. Předá jim milovanou Lalečku a nakonec se vrací zpátky, aby zjistila, jaký osud potkal jejího muže a rodiče.
Irena a Sofia se navzdory nesmírnému riziku o Lalečku starají po celý zbytek války a nehledí přitom 
na nebezpečí vyzrazení, které by přineslo krutou smrt nejen jim, ale i všem jejich blízkým…

Lalečka je skutečným příběhem o židovské holčičce, kterou zachránily dvě statečné ženy za druhé světové války. Ale není to jen o ní, je to vyprávěním o mladých ženách, jejich dětství, o jejich přátelství a jejich láskách, až po rodičovské vztahy a o tom, jak druhá světová válka dokázala všechno lidem zničit. Nejen víru, ale hlavně plnohodnotný život.

Irena, Zippa, Sofia, toto jsou tři hlavní vypravěčky, které se střídají v popisů jejich životů v malé polské vesničce Siedlc, cca 90 kilometrů od Varšavy.
Jejich vyprávění začíná ve chvíli, kdy byly malé holky, které sice měly rozdílné náboženské vyznání, ale pojilo je „dětské“ přátelství, které přešlo do dospělosti a dokázalo zakrýt rozdílné společenské názory na Židy a „ty ostatní“.
Ve vyprávění se dívky střídají, a proto se čtenáři dozví opravdu spoustu informací, nejen, co se týče studia, ale také třeba pracovních činností mladých žen, jejich práce v domácnosti nebo seznamování.

Jednoho dne, kdy je polské ghetto už oficiální, právě jedna z kamarádek, Zippa, vyhledá své přítelkyně, aby jim předala své dítě, proč? Právě proto, aby se vyhnulo ghettu a židovskému osudu. Ženy nejen že přijmou dítě, ale také se o něj starají po celou dobu války, ač jim hrozí vyzrazení i postih, nehledí na to a dělají to, co považují za důležité a správné. Líbilo se mi, jak bylo v knize Lalečka ukázána pravá síla přátelství a důvěry, protože když si představíte, že máte dát někomu cizímu své miminko, rozhodně vám to nebude dělat dobře na srdci ani na duši, takže musíte tušit, že ta důvěra musí být opravdu bezbřehá.

„Tisíce Židů shromážděných o šabatu na náměstí tam byly nuceny sedět mnoho dlouhých hodin a uklánět se. Byl horký den a slunce jim nad hlavami žhnulo. Člen Judenratu mluvící dobře německy se vydal směrem k německému důstojníkovi, který stál ve vchodu na náměstí a celou Akci sledoval. Doufal, že u něj pro ty lidi vyprosí trochu vody, ale nepodařilo se mu dojít až k němu, protože prasklo několik výstřelů a on padl mrtev k zemi. V ten okamžik začaly pálit kulomety a Němci zastřelili každého, kdo se opovážil vstát, anebo se jen napřímil. Lidé padali na chodníky jako mouchy.“

Lalečka je skutečným příběhem, který autorka napsala podle deníků, a dokonce navštívila téměř všechny místa, která se v ději objevují, aby byla hlavním hrdinkám mnohem blíže.
Jen je „trochu na škodu“, že se snažila do vyprávění dát absolutně všechno, o čem se dozvěděla a dočetla, takže se zde objevuje docela dost jmen, některá jsou, dle mého názoru, opravdu nedůležitá a zbytečně mě mátly.

Přemýšlela jsem, pro koho je kniha ideální. A přišla jsem na to. Znám spoustu čtenářů, kteří mají rádi příběhy z druhé světové války, ale „nezvládají“ popis násilí a přístupu nacistů k vězňům v koncentračních táborech a právě pro ně je Lalečka ideálním čtením. Tady totiž nejsou žádné koncentráky, žádné popisy toho, co se tam dělo, ale setkáte se s běžným životem polských občanů v době druhé světové války, kdy je Německo napadlo a kdy je okupovalo.

Na jedno se připravte, při čtení příběhu Lalečka se dozvíte opravdu hodně věcí okolo, spoustu informací z obyčejného života, a na některé to může působit jako zbytečná omáčka okolo. Ale musíme brát v potaz, že autorka tuto knihu psala podle někoho, takže musela dodat na atraktivnosti, jenže místy je to díky tomu trochu zdlouhavé. Když se od toho oprostíte a budete se soustředit pouze na životy hlavních hrdinek, dostanete skvělý obraz o tom, co všechno přátelství může vydržet, co je vlastně v našich životech důležité a v těžkých chvílích nás dokáže udržet v naději.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Lalečka můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.