Madony z Leningradu – Debra Dean

Autor: Debra Dean
Nakladatelství: Beta
Rok vydání: 2019
Počet stran: 232

„Pětasedmdesát gramů chleba, který je upečený napůl z pilin a tvrdý jako cihla. Má velikost lístku na tramvaj a váží tolik co uschlé listí. Mnoho večerů je to jejich jediné jídlo a musejí jíst hodně pomalu, aby jim těch pár černých soust vydrželo tak dlouho, jako trvá normální večeře.“

Marina ztrácí kontakt s realitou. Zapomíná, nepoznává tváře svých blízkých, bloudí ve vlastním domě. V osmdesáti letech jí zkrátka paměť už příliš neslouží. Nedokáže v ní udržet nové informace, kupodivu však dovede promítat vzpomínky ze vzdálené minulosti tak živě, jako by se staly teprve nedávno. Jako kdyby stále ještě žila v Leningradě a ukrývala vzácná umělecká díla z Ermitáže, když na město začaly padat bomby, aby je zachránila před zdánlivě nevyhnutelnou invazí…
Smutný pohled na prázdné rámy na stěnách galerie Marinu přiměl, aby si v duchu vytvořila svou vlastní Ermitáž, „palác myšlenek“, do něhož se uchylovala před všudypřítomnými válečnými hrůzami, hladem a smrtí.
Hluboce lidský román Debry Dean odkrývá nepříliš známou kapitolu z dob leningradské blokády a zároveň citlivě zpracovává nelehkou cestu rodiny k přijetí skutečnosti, že jeden z jejích členů nezadržitelně uniká mimo realitu.

Debra Dean se narodila a vyrostla v Seattlu ve státě Washington. Jako divadelní herečka se snažila uplatnit v New Yorku, kde se seznámila se svým manželem. V současnosti žije v Miami a vyučuje tvůrčí psaní.

Srdceryvný, dojemný, citlivý příběh, to je kniha Madony z Leningradu. Pokud hledáte čtení, které se bude věnovat umění, druhé světové válce, lidským duším a odehrávat se v ruském prostředí, nemůžete udělat nic lepšího, než si vzít do rukou právě tuto krásku.

Hlavní postavou celého příběhu je Marina. Děj se odehrává ve dvou rovinách, v minulosti a přítomnosti. Ale pokaždé hraje právě Marina prim. V minulosti se s ní dostáváme do Leningradu, kde pracuje v Ermitráži, což je velký, honosný palác (galerie) plný nádherných pláten, jež hrdinka popisuje, ale také soch, stříbrných svícnů, bust a podobně. Autorka si dala tu práci a vymyslela přesně takové popisy, aby i umělecký analfabet (jako jsem já), si dokázal představit i sebemenší detail.
Marina se bohužel narodí v době, kdy dochází k hrůzám války, a proto ji jako dospívající dívku postihne blokáda Leningradu německým vojskem. Nejednou vidí padat bomby, vidí následky, které má hlad na lidech a přijde o nejednoho blízkého člověka.
V přítomnosti je Marina již starou dámou, která ztrácí spojení s realitou a zapomíná. Každý den je to horší a horší, ale jsou dny, kdy má i dobré chvilky. Jenže těch horších je víc, a ona se v tu chvíli, kdy je ztracená, ocitá ve svém vlastním paláci, přesně tak, jak ji to ještě v Leningradu naučila jedna její kolegyně, a to ji pomáhá nějakým způsobem přežít další, těžký den.

Tento román je přesně pro ty čtenáře, kteří si potřebují nebo chtějí všechno představovat a nechat svou fantazii pracovat na plné obrátky. A to nejen ve chvíli, kdy se budou procházet výstavními síněmi, ale také když budou padat bomby, když uvidí ohořelé a rozbořené domy nebo když se ocitnou na svatbě a touží po tom vidět nevěstu v jejích šatech.
Můžu říct, že autorka má dar popsat sebemenší detail tak, aby si jej každý dostal představit. A on to je opravdu dar, protože není mnoho autorů, kteří by tohle dokázali.

„Už ji vyčerpávalo snášet tetin zatvrzelý žal a unavovalo ji každý den vylézat schody z opuštěného krytu. Chtěla se přestěhovat do školní třídy, kde jedním nezabedněným oknem prosvítalo dovnitř trochu světla. Hlavně toužila osvobodit se od přízraků mrtvých a od své jediné povinnosti k živým.“

Madony z Leningradu je příběh, který plyne pomalu, v klidu, spíše vším proplouváte a čekáte, jak dopadne Marinin život.
Na konci možná přijde trochu vzrušení, ale díky tempu, které je nasazené od začátku, budete i to prožívat s jistým odstupem.
To, co je nejkrásnějším z celého čtení, aspoň pro mě, je fakt jakým způsobem autorka dokázala skloubit hrůzu s krásou. Na jedné straně padající bomby, na druhé překrásné plátna od těch největších umělců. Na jedné straně hladovějící a umírající lidé, na druhé čistá radost z nového života…

Madony z Leningradu se bude líbit určitě těm, kteří vyhledávají příběhy z druhé světové války. V dnešní době je toto čtení velmi populární, a pokud k tomu přidáte i slova jako silný, poutavý, smutný, a třeba také hluboký, můžete si být jisti, že tohle čtení vás nenechá chladnými.
Pokud se nebojíte nakouknout do myšlenek ženy, která toho spoustu zažila a bohužel, pomalu a jistě přestává vnímat svou vlastní realitu, protože stáří není příliš hezká věc, pusťte se do čtení.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta Dobrovský, kde si knihu Madony z Leningradu můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.