McAlistairovo štěstí – Alissa Johnson

Autor: Alissa Johnson
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2020
Počet stran: 360

„Za celou dobu co ho znala, viděla Evie McAlisteira překvapeného. Sice jen trochu vykulil oči, ale všimla si toho, stejně jako si všimla, že o maličký kousek svraštil obočí.
„Vy nekoktáte.“
Jak pozorné, že to připomenul. „Koktám, když jsem nervózní, a teď nervózní nejsem. Jsem rozzlobená. Nechci se sebou nechat jednat jako s bezmocným idiotem, kterému můžete poroučet a vláčet ho za sebou.“
„Nejste idiot.“
„Tak proč…“
„Ale mýlíte se.“

Slečna Evie Coleová výhružné dopisy nebere vážně. Mnohem víc se bojí, že ztratí srdce kvůli bývalému vrahovi, který ji má chránit. Jako bojovnice za práva žen se už dávno rozhodla, že se nikdy nevdá, ale čím víc McAlistaira poznává, tím víc se její přesvědčení otřásá v základech. I v tomto románu Alissy Johnson najdeme dobrodružství, pravý britský humor a jiskřivou konverzaci. Znovu se také setkáme s oblíbenými postavami starých známých: s intrikáři panem Fletcherem a paní Summersovou, se Sophií a vévodou z Rockeforte či s Melanií a Whitem, kteří už své štěstí v předchozích dvou dílech našli. Čeká šťastný konec i na Evie a McAlistaira?

McAlistairovo štěstí je třetí v pořadí z trilogie Providence. Na řadu přichází další dítě. Dnes už je z Evie dospělá žena, která bojuje za práva žen. Najde se v ní i touha po lásce nebo jen rovnosti a spravedlnosti? Touto knihou končí má řada recenzí na stejnou sérii. Musím říct, že jsem si tenhle malý výlet Alissou Johnson užila a doufám, že vy také.

Slečna Evie Coleová žije na stejném panství jako Mirabelle z minulého dílu. Je sestřenicí Whita a Kate. Po smrti rodičů při nehodě kočáru, kdy přežila jen ona, si ji teta vzala pod svá křídla. Evie má poraněnou nohu a jizvu přes celý obličej. Nechce chodit na veřejnost a tak za to, že stráví jednu společenskou sezónu v Londýně, dostala svůj klid a věnuje se podstatnějším věcem. Bojuje za ženská práva a tajně pomáhá utlačovaným ženám. Muž, láska či manželství pro ni není, je soběstačná a nepotřebuje nikoho, kdo by se o ni postaral, dokáže to sama. Hrozbu, která udeří v podobě dopisu nebere vážně, má proto své důvody, proto když musí odcestovat z panství do úkrytu jen se třemi hlídajícími muži a guvernantkou, začíná šílet.
Jeden z těch mužů je McAlistair, poustevník z jejich lesů. Muž, který tam žije už několik let a nikdo ho neviděl, nezná a neví jak se jmenuje. Evie ráda brouzdá těmito lesy, takže ho už spatřila, ví, že existuje, že není vymyšlený pro strašení dětí. Při druhém setkání ji políbí a pak už oněm neslyší až do cesty do úkrytu. Čím více je v jeho blízkosti, tím více začíná přemýšlet o svých prioritách. Kdo nakonec zvítězí? Srdce nebo mozek? Bude to opravdu McAlistairovo štěstí?

Ukrývá se v těchto lesích už hodně dlouho. Byl zde odklizen, aby na něj část světa zapomněla. Je to voják, ale ne ledajaký voják. Jeho nadřízený je William Fletcher a ten právě uznal za vhodné, aby se vrátil zpět. Whittakar Cole ho nechává žít v jeho lese, ale jinak je soběstačný, on za oplátku dává pozor na jeho lidi a majetek. Když zaslechl její smích, tak ho to poznamenalo. Byl jako balzám na duši, který on potřeboval. Věděl, že se své minulosti už nikdy nezbaví a tak nemá šanci na normální život. Je ale muž a nedokáže se udržet pořád, a tak Evie políbí, ví že už se to nebude nikdy opakovat, ale prostě musel. Když dostane za úkol, aby ji ochránil před hrozbou, tak nasedá na koně a jede vstříc nebezpečí, protože ona je jeho a nikdo ji neublíží. 

„Bylo vidět, jak sebou přitom trhl, a na okamžik se zdálo, že by mohl ustoupit. Pak ale zakroutil hlavou, jako by se snažil ze sebe setřást její slova. „Chováš se hloupě…“
„Mlč! Neopovažuj se mi říkat, jak se chovám. Co jsem. 
Kdo jsem. Už jsem toho od tebe slyšela dost. A mám toho víc než dost.“
   „Evie…“
Nečekala až dokončí větu, nenapadal ji jediný důvod, proč by to měla dělat. Se slzami vzteku, pálícími ji v očích, vyběhla ze salonu. Chtěla se bezpečně dostat do svého pokoje, kde se bude moct zhroutit v soukromí.
Zavolal na ni znovu dole pod schodištěm právě ve chvíli, kdy doběhla nahoru. Ale vůbec se neotočila.
A on za ní nešel.“

Nedokážu říct, který díl se mi líbil nejvíc. Každý z nich byl něčím výjimečný a velmi čtivý. Společnou měli ale jednu důležitou věc, a to neohrožené ženy, díky kterým byly příběhy osvěžující a zábavné. Evie v knize McAlistairovo štěstí byla nejvíc radikální a tak potřebuje vedle sebe neohroženého muže. Myslím, že McAlistair je dobrá možnost, ale rozhodnutí je na Evie, jeho temná minulost je velmi nebezpečná.

Intriky pana Fletchera se zatím dotkly čtyř dětí ze seznamu, takže doufám, že se z dosavadní trilogie stane série o čtyřech knihách a dozvíme se, zda si lásku zaslouží i Kate. McAlistairovo štěstí i zbytek knih je totiž velmi čtivým společníkem pro nás čtenáře. Styl psaní je ukázkou jednoduchosti a nekomplikovanosti. kapitoly na sebe navazují a není možné se ztratit, i když se pořád střetáváte s hrdiny z minulých knih. 

Pokud jste došli až sem a čtete o těchto knihách poprvé a recenze vás zaujala, tak jsem moc ráda, ale musím upozornit, že je třeba číst od prvního dílu. Jen tak dostanete ten pravý zážitek z odhalování tajemství a intrik. McAlistairovo štěstí je třetí kniha, takže než se dostanete k této romanci, užijete si ještě dva skvělé zážitky před Evie a McAlistairem. Přeji hezké čtení.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu McAlistairovo štěstí můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *