Město ztracených – Kelley Armstrong

Autor: Kelley Armstrong
Nakladatelství: Vyšehrad
Rok vydání: 2018
Počet stran: 406

„Začneme sestupovat a já Rockton konečně zahlédnu. V tu chvíli je mi jasné, že je tím, o co se Dawson jenom snaží: městečkem jako vystřiženým z Divokého západu. Nezpevněné silnice. Jednoduché dřevěné stavby. Jasně definovaný střed města. Domy několikanásobně menší než ty, co uvidíte v moderní civilizaci. Kurníky a malé loučky, kde se pasou kozy. Dokonce vidím i stáje a koně, které právě vyvedli na ranní pastvu.“

Casey Duncanová vyšetřuje vraždy, sama však bojuje s temnou minulostí. Aby před manželem ukryla svou přítelkyni, uprchnou do Rocktonu. Jenže město uprostřed kanadské divočiny je útočištěm i pro další ztracené existence. Místní šerif není z dalších uprchlic nadšený, ale potřebuje od Casey pomoc s vyšetřováním sériových vražd. Casey poznává místní obyvatele a zjišťuje, že ne všichni sem utekli před nebezpečím. Naopak. Sami představují větší hrozbu…

Kanadská autorka Kelley Armstrong si získala čtenáře především jako autorka žánru fantasy a krimi. Její zájem o fantasy začal už v dětství, kdy k její nejoblíbenější četbě patřily tajemné příběhy, v nichž nebyla nouze o paranormální jevy. S těmi ve své tvorbě později pracovala hned v prvních sériích fantasy románů pro mládež. Kelley Armstrongová je autorkou opravdu plodnou, kromě tvorby pro mladé čtenáře se věnuje románům pro dospělé – krimi i thrillerům s prvky science fiction, píše i povídky a novely. Narodila se 14. prosince 1968 v Sudbury, v Ontariu, v typické středostavovské rodině. Na University of Western Ontario vystudovala psychologii, ale pak se rozhodla ještě pro studium počítačového programování na Fanshawe College, a to především proto, aby měla více času na psaní. S manželem a dětmi žije v jihozápadním Ontariu v Kanadě.

Casey má problémy ve svém osobním a dá se říct i pracovním životě, sice nejsou nijak závratné, ale ten pocit, že se to může rozjet a stát se mnohem hlubším a horším, ji pomůže v rozhodování, aby se svou nejlepší kamarádkou opustila město a odstěhovala se do Rocktonu. To město, kam se chtějí nechat „odklidit“ je něco jiného, než normální civilizace. Obyvateli jsou bývalí zločinci, prostitutky, uprchlíci – prostě kdokoliv, kdo má problémy se zákonem a prošel výběrovým řízením. Ano, do tohoto města se dostanete jen na základě schválení jakési rady, která vás buď nechá přijet, nebo si zůstaňte tam, kde jste.
Casey se stane pravou rukou šerifa Daltona, který z toho není nadšený, navíc jako správný chlap nevěří tomu, že Casey v divokém městě vše zvládne. Má k ní jakýsi odpor, ale sám neví, proč. V Rocktonu se dějí divné věci a když začnou umírat lidé, Dalton s Casey se pustí do vyšetřování a začíná si k ní nacházet i jistou cestičku a tím pádem důvěru. Jenže, bude to stačit, aby se mezi nimi pročistil vzduch, aby našli vraha, aby dokázali udržet Rockton v bezpečí?

Casey, hlavní hrdinka příběhu Město ztracených mi byla sympatická od začátku. A to hlavně z toho důvodu, že věděla co chce a nenechala se jen tak od někoho zastrašit. Pokud ji někdo lezl na nervy nebo ji nevyhovoval, nebála se otevřít pusu a sjednat si pořádek, což mi velmi imponovalo. Za to Dalton, šerif městečka Rockton na mě působil jako, s prominutím, idiot. Hned na první pohled jsem nepoznala, že ta „nenávist“ vyrůstá z něčeho hlubšího, temného tajemství a tak jsem nejdříve měla pocit, jako by to byl fakt namachrovaný blb. Ale s postupem stránek jsem začínala chápat, že jsem si o něm udělala špatný obrázek a ke konci jsem si oblíbila i jej samotného.
Konec příběhu je pro mne velmi zvláštní, nevím, jestli z toho mám být happy nebo ne. Bylo to divné, ale do celkového kontextu to sedělo. Jen já osobně jsem si asi představovala něco jiného… Ale beru to jak to bylo a jo, líbilo. 🙂

„Dalton mě vytáhne na nohy a strčí mě ke dveřím. „Běž!“ Nejdu. Nemůžu, protože zahlédnu zbytky rozbité lucerny a je mi jasné, že oheň se nevznítil omylem. Někdo tu záměrně způsobil požár pomocí petroleje. Na stejném místě, kde naposledy viděli pohřešovanou osobu. „Tamhle!“ křiknu, když za hromadou dřeva spatřím nohu.“

Vzhledem k tomu, že Město ztracených je prvním dílem série o Rocktonu, uznávám, že autorka si dobře našlápla a pokud se něco nepokazí, bude to ještě hodně dobré a zajímavé. Její styl psaní je velmi čtivý a i když do děje vkládá trochu fantazijních prvků, protože ne všechno je úplně normální, tak nechybí ani pořádná dávka napětí a „hnusu“, jako třeba různých končetin na různých místech, kde byste je fakt neočekávali.

A přesto, že na konci se autorka nechala trochu unést a zasadila do děje, který byl docela napínavý a krvavý, trochu té romantiky, tak možná to některým čtenářům zklidní zjitřené nervy. Na mě to ovšem takový účinek nemělo, protože jsem nečekala nic podobného a osobně mi to nesedělo. Mám za to, že do děje ta romantika nepatřila, autorka měla zůstat jen u krváků a chybějících končetin, na druhou stranu je fajn, že „sladká“ linka je jen na posledních pár stránkách, takže neobtěžuje ve velkém a já si užila dobrý thriller.

Město ztracených je skvělá volba pro všechny čtenáře, kteří si chtějí přečíst dobrý thriller, ve kterém nebude chybět krev, mrtvá těla, tajemství, napětí, zločin a trocha té lásky. A samozřejmě pořádné pátrání po vrahovi, který by se mohl skrývat v okolních lesích – nebo jej mají přímo v městečku?

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Město ztracených můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *