Autor: Penelope Ward
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2021
Počet stran: 312
„Ve spánku vypadal tak nevinně. Když měl zavřené ty svoje uhrančivé oči a na rtech mu nepohrával potutelný úšklebek, bylo snazší nahlédnout za fasádu jeho rádoby drsného zevnějšku a spatřit toho chlapce, který se ukrýval pod povrchem. Toho stejného chlapce, o němž jsem si teď uvědomila, že musel mít pošramocenou duši oním mužem, který si vzal mou matku.
Upravila jsem mu pokrývku, a než jsem vyšla z místnosti, po tváři se mi skutálela osamělá slza.
Zpátky ve své vlastní posteli jsem přemýšlela nad tím, jaká je to ironie, že kluk, který se mě neustále snažil odehnat a zastrašit, byl zároveň jediným člověkem na světě, jehož jsem toužila chránit.“
Člověk by neměl toužit po někom, kdo ho mučí.
Můj nevlastní bratr Elec se k nám přestěhoval, když jsem byla v posledním ročníku na střední, a já jsem absolutně nebyla připravená na to, co za pitomce se z něho vyklube.
Zuřila jsem, že si svoji zlost vybíjel na mně, protože tu s námi nechtěl být.
Zuřila jsem, že si do svého pokoje vodil holky ze střední.
Ale nejvíc jsem zuřila kvůli tomu, jak na něj reagovalo moje tělo, zcela proti mé vůli.
Zpočátku jsem si myslela, že za pozornost stojí jenom jeho zevnějšek: potetované břišáky a ostře řezané rysy v obličeji. Pak se to mezi námi začalo měnit a jedné noci to vyvrcholilo.
Stejně rychle, jako vstoupil do mého života, se však vrátil zpátky do Kalifornie.
Trvalo dalších několik let, než jsem Eleca znovu uviděla.
Když naši rodinu zasáhla tragédie, musela jsem se s ním znovu střetnout.
A z puberťáka, který mě tenkrát dokázal pobláznit, se teď stal chlap, který mě doháněl k šílenství.
Měla jsem strach, že mi znovu zlomí srdce.
Netrvalo dlouho a jak jsem čekala, dostala se mi do rukou další kniha Penelope Ward. Milovaný nevlastní bratr je krásný a velice emotivní příběh dvou mladých lidí, kteří se střetávají i v dospělosti. Nejde úplně o nevlastní sourozence, takže nemějte strach, pokud vás tato láska neláká. Každopádně se ale připravte na nějaké slzy, ani já se neubránila.
Greta je člověk, co má srdce na dlani a když ji intuice říká, že za to člověk stojí, tak se nechá i urážet a trápit. Kromě intuice se ale zapojí i její tělo, které jako by žilo vlastním životem a neposlouchalo mozek. Tohle se ji stane v den, kdy vstoupí do dveří syn jejího nevlastního otce, Elec.
Hned první větou ji srazí na kolena, ale ona přesto nasadí úsměv a snaží se být milá dál. Jeho poznámky a chování jsou bolestnější a bolestnější, ale její tělo je k němu přitahováno dál. Když zažije hádku mezi ním a jeho otcem, úplně ztratí myšlenky na to, že by Elec byl zlý člověka. Snaží se mu pomoct, jak nejvíc umí. Nakonec její city vyhrají nad rozumem a stejně tak jeho, přesto stejně rychle jako jejich láska vzplanula i zhasla, protože Elec se vrací zpátky do Kalifornie.
Následujících několik let ho neviděla naživo, ale v jejich myšlenkách žil každý den a jeho obraz viděla pokaždé, když zavřela oči. Když se stane tragická událost v rodině, Elec přijíždí se svou přítelkyni zpátky do Bostonu. Greta sice už žije v New Yorku a snaží se být šťastná, ale stačí jeden pohled na něj a ví, že nikdy šťastná nebyla, jen si na to hrála. Elec už není dospívající kluk, je z něj nádherný muž, který je ještě více sexy než předtím a její tělo to hned pozná a začne se k němu přitahovat jako magnet. Bohužel jim není přáno a Greta zatne zuby a modlí se, aby ji znova nezlomil srdce až odjede zpátky domů a vezme si svou přítelkyni. Přeci jen je to Milovaný nevlastní bratr.
Když celý váš dosavadní život stojí za hovno, tak se tak i chováte. Matka je psychicky labilní kvůli toho, že ji otec opustil a otec mě nenávidí od mého narození a šikanuje mě, jak může. Když odejde, já si oddechnu, ale má matka se zhroutí. Musí nastoupit léčbu a tak na rok odjíždím k otci a jeho nové rodině. Už teď je nenávidím a hodlám své nové nevlastní sestře pěkně znepříjemnit život. Bohužel stačí jeden pohled a vím, že tohle nebude vůbec lehký úkol.
Greta je nádherná a její šíje mě málem očarovala, přesto jsem rychle nasadil svou masku a hned ji urazil. Ona jako by byla masochistka a pořád mě otravuje, i když už nevím co horšího bych vymyslel.
Cítím, že kromě toho že je krásná, má i dobré srdce a chce vidět přímo mě, ne moji masku. Když se mě zastane pře otcem, tak mi málem vyskočí srdce z těla, tuhle dívku musím chránit před vším špatným a hlavně přede mnou, protože vztah mezi námi je zakázaný. Když zjistím, že ji zítra musím opustit a vrátit se dříve domů, sesype se mi všechno to dobré, co jsem si díky ní vybudoval.
Jsem hajzl, (Milovaný nevlastní bratr), který ji ukáže lásku, ale pak ji hned nechává uslzenou stát za oknem a odjíždí. Celou tu dobu bojuju s tím, aby se mi její obličej neukazoval, kdykoliv zavřu oči. Když přijíždím nečekaně domů s přítelkyní, kterou miluji. Tak stačí jeden pohled do zahrady a opět se mi bortí vše, co jsem si dokázal postavit, abych byl šťastný.
Kolik let bude muset ještě Elec bojovat se svými city? A přemůže je nebo ony přemůžou jeho?
„Podívat se z okna byla obrovská chyba.
Pěsti se mi sevřely v bojovné reakci na to, že moje srdce začalo bít jako splašené.
Už jsem ji nikdy neměl vidět. Jedna část mého já, která zemřela, se nyní znovu vracela k životu, ačkoliv jsem si to nepřál. Netušil jsem, jak se s tím mám vypořádat.
Greta se ke mně otočila zády. Dívala se do zahrady, protože si nejspíš právě uvědomila, že jsem tady. Zřejmě si zrovna plánovala únikovou cestu, aby se se mnou nemusela setkat. S největší pravděpodobností byla z celé situace rozhozená stejně jako já. Překvapilo mě, že je tam sama.
„Greto,“ zašeptal jsem si pro sebe.
Jako by mě slyšela, protože se zničehonic otočila. Náhle mě zaplavila přílivová vlna emocí, kterou jsem se od té noci v New Yorku snažil pohřbít. Nebyl jsem připravený stanout ji tváři v tvář.“
Když jsem dočetla první část, říkala jsem si, že to bude smutný romantický příběh s dobrým koncem, nic vyčnívajícího. Ale druhá část byla emoční ždímačka. Když už to vypadalo, že to dobře dopadne, přišel další zlom a vy začínáte věřit, že čtete první její knihu, která skončí jiným happyendem než jste chtěli. Že první lásku nahradí jiná, dospělá a rozumná. Co ale odhalí konec, asi nikdo nečeká. Rozlousknutí vztahu Eleca s otcem, odhalení jeho celého života do té chvíle a ukončení příběhu dává knize Milovaný nevlastní bratr punc výjimečnosti.
Nic bych neměnila, nic mi nechybělo, ani nepřebývalo. Někdy jsme žasla nad Gretinou trpělivostí a laskavostí, ale jsou lidi, co to mají v sobě. Ten ukazatel charakterů a ví, kdy je dobré jít přes překážky a kdy ustoupit. V tomhle Greta nakonec sice pomohla Elecovi, ale sobě nenávratně ublížila, protože její srdce od té chvíle, co odešel už nebylo celé.
Všechny postavy zapadly do příběhu a děj byl velmi čtivý. Věřím, že bude velmi těžké se od příběhu Milovaný nevlastní bratr odtrhnout.
Doporučení je velmi jednoduché. Mějte dobrou náladu, žádný splín, protože na tohle potřebujete pozitivní energii a krabici kapesníků. Jinak vás Milovaný nevlastní bratr udolá, i když na konci budete mít úsměv na rtech. Tenhle příběh ve vás minimálně nějakou chvilku zůstane. Je to ten druh, co se vám usadí v mysli a vy pořád nevěříte, že to mohlo být možné. Proto až budete mít veselý a příjemný den, otevřete knihu a nebojte se, náladu vám nezkazí.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Milovaný nevlastní bratr můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara