Muž, který už nikdy nebude spát vedle mě – Silvia Araziová

Autor: Silvia Araziová
Nakladatelství: Metafora/edice 7lásky
Rok vydání: 2019
Počet stran: 171

„Už několik měsíců, nebo možná i let, jsem na tenhle den čekala. O rozchodu jsme se bavili tisíckrát. Moc jsme si jej oba přáli. A stejně tak jsme se ho oba báli. Náš konec je očekávaný, milionkrát prodiskutovaný a do detailu naplánovaný. O tom není pochyb. Jenže člověk se stejně nedokáže připravit na bolest, kterou taková ztráta představuje. Jak může člověk aspoň částečně dokázat pochopit, že někdo opravdu odešel?“

„Dívám se na muže spícího vedle mě, který od zítřka navždycky bude mým bývalým manželem a pravděpodobně už nikdy nebude usínat po mém boku…” Příběh začíná během poslední noci společného života po jedenácti letech manželství, které pomalu dozrálo k rozchodu. Lucie posléze prochází situacemi, bolestnými a někdy až komickými, které jí tato změna přináší do života. Niterné vyprávění plné osobních vzpomínek na dětství a drobných příhod všedního života postupně vykresluje celý Luciin příběh a ukazuje ji jako dceru, matku, sestru, kamarádku i ženu. V dětství neustále zastíněnou starší sestrou, s otcem skrývajícím zásadní tajemství a chladnou, sebestřednou matkou, jejíž život nabere ke konci dramatický obrat. Lucie je silná, upřímná hrdinka s realistickým pohledem na svět. Prochází všemi nejistotami a naprostou destabilizací, které rozvod přináší dospělé ženě, matce dítěte, a celé její rodině. Někdy si je úplně jistá svým rozhodnutím i tím, že svého bývalého muže už nemiluje, jindy má pochybnosti… Výborně napsaný román úspěšné argentinské spisovatelky s lehce nostalgickým nádechem přiměje čtenářky k novému pohledu na vlastní citový život. „Muž, který už nikdy nebude spát vedle mě” je zamyšlením nad láskou, manželstvím a osamělostí.

Silvia Araziová (1953, Buenos Aires) je argentinská prozaička, básnířka, herečka a zpěvačka, jejíž romány a povídky jsou vysoce ceněny literárními kritiky. Za sbírku povídek Que temprano anochece získala cenu Julia Cortázara. Její román La maestra de canto byl přeložen do němčiny a dánštiny a v roce 2013 se dočkal zfilmování. Araziová vydala i dvě sbírky básní, z níž jedna obdržela prestižní cenu argentinského Fondu národního umění.
Žije v argentinském Buenos Aires a v Colonia del Sacramento v Uruguayi.

Muž, který už nikdy nebude spát vedle mě je kniha, která klame tělem. Na první pohled nenápadná, ale obsahuje příběh, který zaujme každou čtenářku. A já konečně můžu říct, že vím, co znamená, když někdo o něčem řekne, že je to hořkosladké. Přesně tohle bych řekla o tomto příběhu.

Autorka citlivě, s humorem, někdy i nadsázkou, ale také se smutkem a trápením popisuje život hlavní hrdinky Lucie. První kapitola je o tom, jak se rozejde s manželem. Poté pro ni nastává období, kdy jí je smutno, pak dojde i k tomu, že se upne na lepší a zábavnější budoucnost.

„V týdnu chlapi doma jenom překážejí, Lucie. Není to místo pro ně. Je potřeba je co nejdřív poslat do práce, aby si ženská mohla v klidu uklidit. Když není chlap doma, dům se může aspoň nadechnout…“

Trápení Lucie ale není tím, co byste si mysleli. Tato žena se nehroutí, snaží se dostat z vážné situace tím, že s ní bude bojovat. Ale není ani žádnou superhrdinkou, která by se hned vrhala po hlavě do nových vztahů. Je to uvážlivá postava, která nejdříve kalkuluje a poté jedná. Oblíbila jsem si ji. Spolu s její dcerou, a vlastně i manželem Pedrem, jenž neprovedl nic zneklidňujícího, se stali mými oblíbenci.

Mám takový pocit, že tento příběh, nemá ani konec ani začátek. Prostě se v jednu chvíli ocitneme v životě Lucie, kdy prochází těžkým obdobím, podíváme se na její nejdůležitější vzpomínky v životě, a poté ji zase opustíme. Jak ona sama dopadne, to už si můžete představovat sami, můžeme si domyslet, jak to s ní bylo dál. Autorka své čtenáře pouze popostrčí k tomu, aby přemýšleli a kalkulovali.

„A tím, že žárlím, trpím čtyřikrát – trpím, protože žárlím, protože si vyčítám, že žárlím, protože se bojím, že tím někoho zraním, a protože jsem se nechal ovládnout takovou hloupostí. Trpím, protože se cítím odmítnutý, agresivní, protože jsem blázen – a taky proto, že jsem obyčejný.“

Muž, který už nikdy nebude spát vedle mě je, řekla bych, až mistrně napsán. Autorka dokázala na pár stránkách popsat snad všechny možné pocity a emoce, které se v ženě, jíž odejde manžel a musí začít znovu, odehrávají. Ale nejen ty.

Velkou devízou této útlé knížky je i fakt, že autorka přeskakuje do minulosti, kdy dává čtenáři pocítit, v jaké rodině vyrůstala hlavní hrdinka a jakým způsobem to na ni působilo a formovalo ji do jejího dospělého života. Jaké „odkazy“ dává své vlastní dceři a jak působí na své okolí.

„Slova jsou jedna velká lež. Jsou to jen masky,“ tvrdil Felix. „Tělo, na rozdíl od nich, mluví vždy pravdu.“

Samotný text je tištěn docela velkým písmem a kapitoly jsou opravdu krátké. Když si řeknete, že si dáte ještě jednu kapitolu a půjdete spát, věřte mi, dočtete celou knihu. Hodně tomu pomáhá i fakt, že 170 stránek není žádný závratný počet. Proto je tato kniha ideální společnicí na jeden večer.

Jsem překvapena, co všechno jsem v tomto příběhu o konci jednoho manželství objevila. Spousta krásných myšlenek. Plno úsměvných situací, ale také emotivních chvil. Po přečtení, ač máte šťastné manželství nebo pohodový vztah, budete otvírat své vzpomínky, koukat se do minulosti a hledat všechny ty záchytné a záchranné body, které vám dají pocit, že je vše tak, jak má být.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, kde si knihu Muž, který už nikdy nebude spát vedle mě můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *