Autor: Monika Bittlová
Nakladatelství: Beta
Rok vydání: 2019
Počet stran: 219
„Muž jede autem do prudkého kopce. Žena jede ze stejného kopce dolů. Když se potkají, žena se vykloní z okýnka a křičí: „Prase!“ Muž zakřičí: „Děvko!“ Oba jedou dál. Když muž vyjede ze zatáčky, narazí do prasete, které tam stojí. Kdyby tak muži poslouchali!“
Humorně pojatá „příručka šťastného manželství“ od populární německé autorky, která je vystudovanou psycholožkou. Neuvěřitelně zábavná, upřímná a okouzlující knížka pojednává o dlouhodobém manželství. Úžasně zábavné příběhy z každodenního života jsou ideálním čtením pro všechny ženy, které žijí v mnohaletém manželství, ale i pro ty, které jsou teprve na začátku vztahu – aby věděly, do čeho jdou. Kniha dosáhla velkého uznání mezi čtenářkami; dá se tudíž souhlasit s oficiální anotací, která knihu označuje za „tak zábavnou a uklidňující jako je večer s vaší nejlepší kamarádkou“.
Nebýt mého muže, byla bych šťastně vdaná bude opravdu vaší nejlepší kamarádkou na pár večerů. Alespoň u mě to tak bylo. Předčítala jsem z ní nahlas, smála se na celé kolo a dokonce pár kapitol dala k dobru i na rodinné oslavě, kde svorně všechny ženy, jakéhokoliv věku vykřikovaly, že ano, tak je to i u nich.
Ať už si tuto knihu budete číst samy doma, v posteli nebo na gauči, nebo ji vezmete do společnosti mezi své kamarádky, věřte mi, užijete si spoustu zábavy, a hlavně si uvědomíte, že všude je to stejné. Stejně zábavné, stejně vtipné, ale také stejně náročné.
Autorka Monika Bittlová v této růžové knížce dokazuje, že dlouholeté manželství, ač plné rozporů, ale i humoru, ironie a určité nadsázky, může fungovat na jedničku. Dává všanc své vlastní soukromí, kdy čtenářkám ukáže, jak její život s manželem Alexem plyne jednou poklidným, jindy rychlejším tempem. Ale stále ti dva sobě po boku.
V několika kapitolách také vzpomíná své kamarádky a jejich partnery, jejich trápení a hlavně, jejich přístup k životu a lásce jako takové.
Nejednou jsem se pozastavila nad výroky jejich kamarádek, kdy jedná se přizná k nevěře, kterou ovšem dělá ze zištného důvodu, který by mě racionálně nenapadl a upřímně, nechápu. Ovšem, pokud to takto u nich funguje, na druhou stranu před danou kamarádkou klobouk dolů. Ono stejně z této knihy plyne, že kdo chce být v manželství šťastný a spokojený, musí dělat různá rozhodnutí, jednou ta, která se mu líbí, podruhé naopak.
„Návod k obsluze manželky
1) V přítomnosti vaší ženy nekrkejte, neprďte a nemluvte s plnými ústy.
2) Mluvte s ní, a vždy na ni mluvte celými větami. Nebrumlejte si pod vousy: „Koš!“, ale formulujte exaktně: „Miláčku, vynesu nyní koš, chtěla by ses ještě rychle něčeho zbavit, aby nový sáček nebyl zase hned plný?“
Návod k obsluze manžela
1) Obdivujte ho – dle uvážení kvůli jeho příjmu, jeho potenci nebo kvůli jeho obdivuhodným znalostem a dovednostem v různých oborech.
2) Obdivujte ho – dle uvážení kvůli jeho příjmu, jeho potenci nebo kvůli jeho obdivuhodným znalostem a dovednostem v různých oborech.“
(těch bodů k návodům je v knize samozřejmě více, ale nechci vám je vypisovat, jen vám ukázat, že tato kniha je opravdu perfektně zpracovaná a vtipná 🙂 )
Nebýt mého muže, byla bych šťastně vdaná sice není celistvý příběh, ale stejně to tak na vás bude působit. Protože se zde setkáváte s různými situacemi, kterými si autorka sama prošla, ať už v jejím manželství nebo zprostředkovaně.
Nemám tendenci psát, že se jedná o „příručku“ pro skvělé manželství, spíše bych řekla, že jsou to vtipné, humorné a úderné glosy ze života jedné ženy, které budou čtenářkám připadat velmi důvěrné, jako by to ony samy psaly. A právě proto bude mít kniha na každou ženu, která ji bude číst, ten správný účinek.
Když jsem četla pár úryvků na té rodinné oslavě, partnerův strejda řekl, že v každém příběhu se vidíme, myslím tím nás ženy, protože v každém manželství, které funguje, to je stejné. A na tom asi něco bude. On neexistuje žádný recept na spokojené a šťastné manželství, ale pokud mezi partnery funguje důvěra, upřímnost a můžou se o sebe navzájem opřít, vždy dokážou hádku ustát a poté se nad jejím průběhem zasmát. Tak jako to dělala autorka několikrát.
Na konci knihy je vtipný odstavec, psán autorčiným manželem, který se opravdu velmi diví nad tím, že o jejich manželství jde napsat kniha, ale ať si jeho žena dělá co chce, co uzná za vhodné. Nepíše to přímo těmito slovy, ale člověk i z těch pár řádků cítí, jak jí důvěřuje a ví, co od ní může čekat a s láskou k ní vzhlíží.
Nebýt mého muže, byla bych šťastně vdaná je velmi příjemná, vtipná, růžová kniha, kterou s radostí a s úsměvem na rtech doporučím každé ženě. Nemusíte ji číst na jeden zátah, ve chvíli, kdy se doma objeví bouřkový mrak, zavřete se třeba na záchodě, vezměte sebou tuhle knihu!, přečtěte si jednu kapitolu a uvidíte, že hned bude na tom světě veseleji. Jsem ráda, že jsem si tuhle růžovku mohla přečíst a z ruky ji rozhodně nedám. 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si knihu Nebýt mého muže, byla bych šťastně vdaná můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan