Autor: Eddie Jaku
Nakladatelství: Kontrast
Rok vydání: 2021
Počet stran: 208
„Když máš to štěstí, že máš peníze a hezký dům, můžeš si dovolit pomoct těm, kteří je nemají,“ říkal otec. „Právě o tom je život. Podělit se o své štěstí s ostatními.“ Vyprávěl mi, že je větší potěšení dávat než brát, že nejdůležitější věci v životě – přátelé, rodina, laskavost – jsou mnohem vzácnější než peníze.“
Život může být krásný, když si ho krásný uděláš. Je to na tobě.
Eddie Jaku se vždy považoval primárně za Němce a až pak za Žida. Byl hrdý na svou zem. To se však změnilo v listopadu 1938, kdy ho zbili, zatkli a poslali do koncentračního tábora.
Během dalších sedmi let čelil Eddie každý den nepředstavitelným hrůzám, nejdřív v Buchenwaldu, potom v Osvětimi a následně při nacistickém pochodu smrti. Přišel o rodinu, o přátele, o svou zem.
Protože přežil, slíbil si, že se bude každý den usmívat. Vypráví svůj příběh k uctění památky těch, kteří vyprávět nemůžou, dělí se s námi o svou moudrost a žije nejlepší život, jaký může. Nyní věří tomu, že je ten „nejšťastnější muž na světě”.
Tyto paměti, vydané na počest Eddieho 100. narozenin, jsou působivé, dojemné a nakonec také plné naděje, že štěstí lze nalézt i v těch nejtemnějších časech.
„Můj nový milý příteli, jsem na světě sto let a vím, jaké to je dívat se zlu zpříma do očí. Viděl jsem lidstvo v jeho nejhorším světle, hrůzy táborů smrti, snahu nacistů vyhladit život můj i život mého lidu. Nyní se ale považuji za nejšťastnějšího člověka na Zemi…“ – těmito slovy začíná kniha Nejšťastnější muž na Zemi, vyprávění o muži, který ukázal, jak je důležité mít nejen víru v lepší zítřky, ale také odvahu dělat něco s tím, co se stalo a ne jen nečinně sedět v koutě a čekat na zázrak, který možná ani nepřijde…
Do knihy Nejšťastnější muž na Zemi jsem se pustila díky společnému čtení u Knihy Dobrovský a musím říct, že jsem dostala od přečtení přesně to, co jsem chtěla.
Vypravěč promlouvá přímo ke svému čtenáři, což tak nějak navozuje komornější atmosféru a jeho povídání je rychlé. Nemyslím tím strohé, ale nezabíhá do žádných zbytečných detailů a o všem mluví věcně, což se mi velmi líbilo.
„Osvětim byla živá noční můra, místo nepředstavitelných hrůz. Ale přežil jsem je, protože jsem to dlužil svému příteli Kurtovi, přežít další den, abych ho mohl znovu vidět. Stačí mít jednoho dobrého přítele a tvůj život dostává nový význam. Jediný dobrý přítel pro tebe může znamenat celý svět.“
Další plus, který nepochybně ocení spousta z vás, je několik fotografií, které na vás čekají v polovině knížky Nejšťastnější muž na Zemi. Nedávno jsem u jedné knihy stejného žánru psala, jak jsem ráda za fotky, protože mi pak přijde, že mám k těm lidem blíže, jsou pro mne více uchopitelní a tady tomu není jinak. Jsou zde fotky jak z roku 1941, tak pozdějších let, až z posledních dní.
„Na morálku žádný lék neexistuje. Když ztratíš morální zásady, ztratíš sám sebe.“
Nejšťastnější muž na Zemi zde popisuje svůj život, opravdu od ranného dětství, které bylo jak jinak, než úžasné, až po všechny útrapy, které jej zastihly třeba v Belgii, Buchenwaldu nebo i v Osvětimi. Jak se snažil zachránit sám sebe v pár „akcích“, ale když ztroskotali, jak si dokázal zachovat zdravý rozum a vrátit se na „místo činu“ nezpozorován a tím pádem živý. O zdraví se dá pochybovat, nejen díky tomu, jak autor popisuje následky, které má nedostatek stravy a hygieny na lidské tělo.
„Nedali nám žádné jídlo, ale když jsme projížděli Československem, na některých místech se objevily ženy podél trati a házely nám chleba. Nebylo ho mnoho – jeden pecen pro třicet lidí -, ale i sousto bylo lepší než nic. A opět se ukázalo, že na světě zbyli dobří lidé. To vědomí byla naděje a naděje je palivo, které pohání tělo.“
V knize Nejšťastnější muž na Zemi se autor nezabývá jen tím odporným chováním nacistů, ale také svým čtenářům věcně, bez kudrlinek, přiblíží život osvobozených přeživších. S čím vším museli bojovat, kde mohli hledat pomoc, ale přitom stejně z toho vyplyne, že to nejdůležitější záleželo jen na nich samotných. Jak našel sílu, aby dokázal dál žít.
Díky konci knížky, kde se autor rozpovídá o životě po oněch tragických událostech, se z knihy stává něco jako naučná literatura, která může nejednomu člověku dodat odvahu a naději, že i na něj někde na světě čeká trocha toho štěstí, jen se musí prodrat krkolomnější stezkou ke svému cíli.
Věřím, a vlastně teď už i vím, že kniha si najde přístup do srdcí čtenářů, kteří budou obdivovat sílu, odvahu a někdy i troufalost tohoto velkého muže a možná si některé „rady“ vezmou za své…
Hvězdné hodnocení:
Díky za přečtení recenze a pokud knihu ještě nemáte a chce si koupit, tak dávám tip kde je Nejšťastnější muž na Zemi nejlevnější.
Mějte se fajn!
Dara