Autor: Emma Haughton
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání: 2022
Počet stran: 339
„Moje dosavadní pochybnosti o pobytu v Antarktidě zmizí jako lusknutím prstu. Přes všechnu drsnost a bezútěšnost, které toto tajemné a neuchopitelné místo přináší, je na něm i něco velmi magického. Ve srovnání se znečištěným ovzduším uprostřed měst je místní vzduch neskutečně čistý a ostrý.“
Doktorku Kate zasáhla osobní tragédie. Aby unikla neúnosné realitě, využije příležitosti strávit rok v malé výzkumné stanici na Antarktidě. Její předchůdce údajně zemřel při tragickém neštěstí. Čím více však ubývá denního světla, tím více je všem členům základny jasné, že nešlo o pouhou nehodu a že vše pohlcující tma a nesnesitelná zima zdaleka nejsou jediným nebezpečím.
Než padne tma, skvěle vymyšlený příběh, který autorka vyšperkovala, pohrála si s charaktery postav, s prostředím, přesně tak, abyste se cítili po celou dobu stísněně, ohroženě, v nebezpečí. Aby vám byla zima, aby vás příběh nutil číst dál. Věřte mi, tohle chcete… 🙂
Kate je doktorkou, která se po tragické nehodě rozhodne opustit domov na několik měsíců a nechat se „zavřít“ ve vědeckém výzkumu na Antarktidě. Prošla spoustou psychologických a fyzických testů, tak jako i ostatní lidé, kteří tam již jsou. Kate bude nováčkem v zavedeném týmu, proto, že původní doktor, který tam pobýval, zemřel nešťastnou náhodou.
Jenže už ve chvíli, kdy se Kate ocitne v ledové pustině, začnou na ni padat tíživé myšlenky. Nepomáhá tomu ani nekonečná ledová poušť, teploty hluboko pod nulou a už vůbec ne lidé, kteří mají být jejími přáteli na několik měsíců, protože její tušení ji dává vědět, že mezi nimi je vrah… A Kate by na něj měla přijít, Než padne tma…
„Rozhlédnu se kolem dokola, přičemž se ze všech sil snažím ignorovat fakt, že se věž pod náporem větru celá třese. Opravdu, výhled naprosto bere dech. Jedna vlna sněhu za druhou, bílý oceán rozprostírající se tak daleko, kam jen lidské oko dohlédne. Nad tím se táhne nekonečná tmavě modrá obloha. Začínám rozumět tomu, proč se sem polárnici každoročně vracejí. tahle prázdnota je fascinující a působí hypnotickým dojmem.“
To, co mne úplně nejvíc ze všeho bavilo na celém příběhu Než padne tma, tak je prostředí. Bylo to originální, bylo to uvěřitelné, bylo to reálné. Když jsem se začetla, klidně i po pauze (kdy jsem dělala něco jiného), ihned jsem se ocitla zpátky na ledu a sněhu. Docházelo mi, kde ti lidé jsou a co tam všechno musí podstupovat, ve skutečnosti obdivuju všechny, kteří se tam vůbec vypraví, mi byla zima jen když jsem to četla. Za tohle autorce opravdu tleskám, její atmosféra dosáhla u mne pomyslného vrcholu.
Na začátku jsem měla jen jeden jediný problém, který ovšem v průběhu děje odpadal. A ten byl s hlavní hrdinkou Kate. Na začátku vám může lézt na nervy, vypadá jako taková, nevím to správné slovo, u nás na Ostravsku bychom o ni řekli, nedomrlá, ale s postupem času se začne napravovat a na konci vás překvapí, jak se začne se vším vyrovnávat a dokáže se vzpamatovat, což možná stihne i Než padne tma.
Ten pocit, že jste někde zavření, nikdo vám nemůže přijet ani přijít, natož přiletět na pomoc, když máte mezi sebou vraha, který systematicky se snaží všechny zničit, je šílený. Taková bezmoc, no řeknu vám, nechtěla bych to zažít. A autorce děkuji právě proto za knihu Než padne tma a nakladatelství, že se ji rozhodlo vydat, protože to byl jeden z nejlepších, mrazivých, ledových zážitků poslední doby. Vřele doporučuji.
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Alpress, kde si knihu Než padne tma můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara