Píseň zimy – S. Jae-Jonesová

Autor: S. Jae-Jones
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 391

„Dávej si pozor na skřety a zboží, které prodávají.“

Liesl celé své dětství poslouchala krásné a tajemné příběhy o Králi skřetů – o nezbedném panovníkovi, který vládne podzemí, o Králi duchů, který ji inspiroval ke skládání hudby. Poté ale Liesl vyrostla a musela své sny o králi a o hudbě nechat stranou a věnovat se praktičtějším věcem.
Avšak když zmizí její sestra Käthe, jen Liesl ví, že ji odnesli skřeti, a vydává se do podzemní říše, aby ji zachránila a přivedla zpět. Král podzemí jí sestru vydá pouze pod jistou podmínkou – Liesl se pro ni musí obětovat. Bez smrti se svět nemůže znovu zrodit, zimu nevystřídá jaro, a tak Liesl nabídne králi svou ruku. V podzemí Liesl pomalu ztrácí sílu a jako králova nevěsta umírá. Čeká ji velké rozhodnutí: Obětuje svou lásku, anebo nastane konec světa?

S. Jae-Jones si nechává říkat JJ, je umělkyně, adrenalinový milovník a autorka bestselleru NYT Píseň zimy. Narodila se a vyrůstala v Los Angeles. Žila v New Yorku a po deseti letech se odstěhovala do Dixie. Když nepíše, věnuje se horolezectví, parašutismu, fotografování, kreslení obrazů a tahání svého psa na dlouhé túry.

Liesl a Katherine jsou sestry, které žijí u babičky Constance. Ta je stále věřící v Krále duchů, ale její vnučky jsou vůči tomu skeptické. Jednoho dne vyráží Liesl se sestrou na trh, aby vyzvedly pro svého bratra Josefa nové smyčce k houslím. Kathrine se cítí jako NĚKDO a všichni ostatní jsou nudní a nezáživní. Ve chvíli, kdy navštíví se sestrou trh, nedá na její rady, u ovocnářů okusí jejich šťavnatou broskev a je po srandě… Vše se v tu chvíli mění, nic už není a nebude jako dřív.

Než jsem začala tuto knihu číst, už jsem zaregistrovala docela dost negativních nebo neutrálních názorů na ni. Trochu jsem se bála a je mi to líto, ale já se k těmto názorům přidávám. A to hned z několika důvodů. Tím nejhlavnějším bylo, že se používaly i v překladu německé slova. Já jako angličtinář a francouzštinář to nepobírala a mělo to pro mě velmi rušivý efekt. A další je to, jak říkala Liesl své sestře. Jmenuje se Kathrine, tak proč ve zkratce bylo Käthe? S tím ä? To mi zase hlava nebrala…

Jinak, příběh je převyprávěním pohádky o králi duchů a celá Píseň zimy je taková pohádka. Neřekla bych, že by se příběh vlekl nebo táhl, ale chybělo tomu něco, co by mě vyburcovalo ke čtení. Něco  díky čemu bych chtěla číst dál a číst víc.


„Král duchů se na mě usmál, jako když vlk cení zuby. Zrychlilo mi to tep a hluboko ve mně začaly povolovat uzlíky, jež mi svazovaly srdce.“

Když se podívám na příběh celkově, tak zase další negativa. Jeden velký chaos, myšlenkové pochody vláčné a docela dost podrobné, navíc stále dokola se opakující. Ve chvíli, kdy přirovnám Liesl k jiným hrdinkám, tak je na posledních místech žebříčku. Dokonce ji přeskočí i ty mrchy, které nemám ráda. Ale i ony ví, že když něco chceš, musíš pro to něco obětovat. A ne jen přemýšlet a omílat pořád dokola co by kdyby, čímž byla hlavní hrdinka fakt otravná…

Jediné, co dokážu pochválit, tak je obálka knihy. Ta ve mě evokovala tajemný příběh, který bude plný strachu, intrik, romantiky a to jsem bohužel nedostala. I když to není tak docela pravda, protože to všechno tam bylo, ale nebylo to poskládané do příběhu, jenž by se mi líbil.

Neumím psát negativní recenze, takže se vám tato může zdát chaotická a pokud ano, omlouvá se za to. Jen píšu jak to všechno je. Píseň zimy se mi nelíbila, ani mě konec nenavnadil k dalšímu dílu.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *