Autor: Alan Bradley
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2016
Počet stran: 328
„Vzpomněla jsem si, že ten nástroj končí dvěma tenkými bodci, mírně zahnutými jako šnečí tykadla. Hroty, určené k tomu, aby vydolovaly růžové maso z puklin a záhybů vařeného humra, nyní pevně vězely hluboko v mozku Brookieho Harewooda.“
Série detektivních případů jedenáctileté Flavie de Luce, svérázné vyšetřovatelky zločinů v britské vesničce Bishop’s Lacey, pokračuje… Scéna dalšího příběhu se otevírá ve chvíli, kdy stará cikánská věštkyně Fenella uvidí v křišťálové kouli Flaviinu dávno tragicky zemřelou matku, která se prý chce vrátit domů. Fenella se utáboří na pozemcích rodinného sídla de Luceových. Nad ránem druhého dne ji však Flavia nachází bezvládnou v kaluži krve a nedlouho poté objeví mrtvolu jednoho z vesničanů, pověšenou na trojzubci sochy Poseidóna, která zdobí místní starou kašnu… Flavia i její starý známý inspektor Hewitt se znovu vrhají do pátrání – vynalézavá milovnice chemie však i tentokrát dokáže být neustále o krok napřed.
Třetí případ Flavie de Luce s názvem Smrt v křišťálové kouli je opět skvělým detektivním příběhem nejen pro mladší čtenáře, ale klidně i pro ty starší (jsem toho důkazem). 🙂
Musím říct, že tento díl byl zatím ze všech nejlepší, měl největší grády, autor hned od začátku se snažil mlžit a popostrkoval Flavii vstříc problémům, které pro ni ovšem nebylo nikterak složité rozlousknout.
Flavie díky jedné cikánce, která se s věšteckou koulí objeví u ní ve vesničce Bishop Lacey´s, dozví pár věcí, které ji začnou hlodat v mysli, ale to nejhorší, co se stane, tak je jedno napadaní, jedna smrt, a to vše v blízkosti jejího domova. Jen pár kroků od hlavního vchodu.
Flavie, jak už je jejím zvykem, se pustí do svého vlastního vyšetřování a to, na co přijde, nenechá nakonec chladnými spoustu lidí, ani detektiva, ani policistu, nakonec ani jejího otce, který se zdánlivě hodlá zaobírat jen známkami a rozhodně ne výstřelky své nejmladší dcery Flavie. Čí bude Smrt v křišťálové kouli, to už se dozvíte, až se začtete.
„Už dávno jsem zjistila, že když si nemůžu vzpomenout na nějaké slovo nebo vzorec, nejlepší je začít myslet na něco jiného: třeba na tygry nebo na ovesnou kaši. A pak, když to to marně hledané slovo nejméně čeká, na něj zčistajasna zaměřím plnou sílu své pozornosti a polapím viníka paprskem duševní svítilny dřív, než se stihne odplížit zpátky do temnoty.“
Tento případ, jak už jsem zmiňovala výše, byl zatím tím nejlepším. Hned od začátku se děj knihy Smrt v křišťálové kouli rozjel docela dost rychle, možná je to tím, že už jsem věděla, jaká Flavie je, ale jsem ráda, že autor se držel i „standardů“, které byly v prvním dvou dílech. A to špičkování a naschvály mezi sestrami a Flavií, oblíbená Flaviina chemie a některé informace, které můžou býti i ponaučením a samozřejmě zapeklitý případ, který Flavie s velkou grácií a pocitem zadostiučinění vyřeší.
Myslím, že jsem napsala vše, co jsem napsat chtěla. Smrt v křišťálové kouli je stejně jako předchůdkyně, vtipnou, zábavnou a napínavou detektivkou, která je určena primárně pro mladší čtenáře, ale s klidným svědomím se do ní můžou pustit i starší čtenáři.
Když se začtete, ucítíte závan klasické anglické detektivky, která se odehrává v malé vesničce, kde každý zná každého, a ač to je někdy výhoda, tady se ukáže, že to může být i velkou nevýhodou.
Hvězdné hodnocení:
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara