Autor: Christopher J. Yates
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2019
Počet stran: 360
„Naběhnout na něho a rozbít mu lebku kamenem, skočit do dráhy čtyřicáté deváté kulky… Patrick se podívá na stůl. Sklenice, vidlička, nůž… najít ulomenou větev a vrazit mu ji hluboko do prsou, vytáhnout zpod celty prak a vypálit dokonalou ránu…“
Patrick, Matthew, Anetta.
Dva nejlepší kámoši, jedna holka, a jeden zločin, který jim navždy změní život.
Kdo je útočník, kdo je oběť?
Spoustu let toužila vyprávět někomu celý ten příběh, ale snad i dodnes má za to, že musí Matthewovo tajemství uchovat, možná mlčela kvůli neutuchajícímu studu za to, co mu tehdy 18. srpna 1982 řekla. Ať tak nebo tak, nikomu nic neřekla, pocit viny na ni někdy dolehne, probudí se s výkřikem, další z těch nočních můr, pistole a pušky, letadla padající z oblohy, temnota, která ji bude provázet napořád, levá strana jejího světa navždy ve stínu, sama nikdy nikomu neřekla, co se ten den stalo. Nikdy.
Christopher J. Yates se narodil a vyrůstal v Kentu a studoval práva na univerzitě v Oxfordu, než pak v Londýně začal pracovat jako editor křížovek. Jeho první novela Black Chlak (2014) byla listy The Boston Globe a New York Post označena jako kniha, kterou si musíte přečíst, a rozhlasová stanice National Public Radio ji vyhlásila nejlepší knihou roku. Provaz lží (Grist Mill Road, 2018) je jeho druhá kniha. Žije v New Yorku se svou ženou a psem.
Provaz lží je novým thrillerem, a já se pustila do čtení s velkým nadšením. Bohužel mé nadšení postupně opadávalo, až jsem tuto knihu dočítala z určitého donucení, jen prostě proto, že nenechávám knihy nedočtené a přečtu je, i když mě nebaví.
Celý příběh je vyprávěn ve třech částech. Nejdříve se dozvíme spoustu informací od Patricka, poté od Anette a nakonec od Matthewa. Každý z nich vypráví nejen o události z roku 1982 vlastníma očima, ale také čtenáři zjistí střípky z jejich nového žití, které nastalo po tom osudném dni. A samozřejmě se zde jejich životy krásně proplétají a spojují v jednu společnou minulost a možná i budoucnost?!
Provaz lží má rozhodně skvělý námět, který by byl perfektní, kdyby byl napsán jinak. Po celou dobu čtení mi nejen hodně vadila nepřítomnost uvozovek – čili přímé řeči, ale také jsem měla pocit, že vůbec nevím o čem čtu. Párkrát jsem se musela vrátit a přečíst si odstavec ještě jednou. Jsem zvyklá číst knihy v jakémkoliv prostředí, při hluku, při rozhovorech jiných lidí, ale tady jsem se neuměla soustředit na to, co čtu ani ve chvíli, kdy jsem ležela na gauči, sama, v naprostém tichu.
Už jen tím, jaký jsem měla pocit při čtení celého příběhu, nedokážu dost dobře popsat postavy, které se zde objevily. Jejich přítomnost jsem zaznamenala, ale bohužel ve mě nezanechaly nic, co by mě nějak oslovilo. Snad jen Anetta, její práce, její vyrovnání se s tím vším, ač to bylo krkolomnější, na mne tak trochu zapůsobilo.
Naopak z Patricka jsem měla velmi protichůdné pocity, hlavně na mě působil jako takový oušlapek, který pořádně nic neumí a vlastně ani neví, jestli chce umět. Co uměl, tak bylo vařit a jeho blog mi nejednou přivodil slinu na jazyku, chuť na něco dobrého, ale to bylo bohužel vše.
„Tak jo, řekl jsem, ale ty si vezmeš ten zbylej sajrajt.
Podíval ses na mě, jako bych byl něčím zajímavý tak jako topol americký. Fajn, řekl jsi, skály a ledovce, kvůli tomu jsi tady, že jo?“
Nechci a ani nemám v plánu hanit Provaz lží, jako že je to špatná kniha. To určitě není a má potenciál. Jenže asi jsem zhýčkaná, všemi příběhy, které mi nedávají spát ani dýchat, kdy se děj odvíjí závratnou rychlostí a je to pro mne jízda, možná jsem jen byla ve špatném rozpoložení, když jsem tuto knihu otevřela. Jenže se nemůžu zbavit pocitu, že tohle pro mne bylo náročné čtení, které se táhlo, více než thriller jsem to vnímala jako psychologický román, kde se dějí ošklivé věci.
Nebyla jsem napnutá, jak se vše vysvětlí a i teď, po tom, co píšu všechno tohle negativní mám pocit, že o tom neumím napsat, protože si téměř nic z příběhu nepamatuji. A rozhodně tomu pomohl samotný způsob napsání, protože absence uvozovek tomu nepomohla, díky nim by to mohlo mít větší spád. Takto jsem spíš řešila, zda to někdo říká nebo si jen myslí a podobně.
Věřím, že si tato kniha své čtenáře najde, kteří ji budou opěvovat a sdílet své nadšení s ostatními čtenáři. Já se bohužel mezi fanoušky nepočítám, ale přece se tím nebudu trápit. Je tolik knih, které si chci přečíst, že mě jedno zaškobrtnutí nezastaví a věřím, že když se vám tato kniha dostane do rukou, dáte ji šanci a třeba mě pak vyvedete z omylu. 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Provaz lží můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan