Ráj mrtvých dětí – Roxann Hill

Autor: Roxann Hill
Nakladatelství: Knihy Dobrovský – edice Vendeta
Rok vydání: 2018
Počet stran: 243

„Proto jsem za touto kapitolou mého života udělala důsledně tlustou čáru,“ řekla doktorka Hofmannová. „To, že jsem se začala soustřeďovat výhradně na svou praxi, bylo správné rozhodnutí. Mám své stálé pacienty. Hned po schůzce jedu například do domova důchodců a budu se věnovat svým seniorům. Vždyť oni nikoho jiného nemají… A dnes odpoledne se budu starat o dvě nezletilé těhotné dívky, které se samy rozhodly postarat se o své dítě a nejít na potrat. Takové věci se prostě musí podpořit.“

Inspektorka Anna, která překonává životní krizi, je najata knězem a církevním vyšetřovatelem, aby objasnila důvod sebevražd členů ctihodných rodin. Anna je krásná, emancipovaná mladá žena s velmi odtažitým vztahem k církvi a smutnými vzpomínkami na ztrátu dítěte. Těžko překonává traumata prožitá při službě u policie, ale i přesto nachází přátele a smysl své práce.
Na pozadí kalných podzimních dnů, zastrčených skladů a neustále hrozícího nebezpečí se pohybuje dvojice se statečnou vytrvalostí. Navíc vlivem přepadení a ohrožení života se mezi nimi začne vytvářet křehké pouto.
Objeví se další zločiny: zneužívání dětí. A co hůř? Stopy vedou opět k církvi. Překvapivé rozuzlení odhaluje otřesné souvislosti zmanipulovaných smrtí mladých lidí. A na konci, po sérii děsivých zážitků bez oddechu, dva lidé nacházejí ve všem smysl a čistotu.

Roxann Hill se narodila v Brně. Během pražského jara odešla jako malá holčička se svými rodiči do Německa, kde vyrostla a dodnes žije. V současné době se věnuje výhradně psaní a kromě toho se stará o dvě děti, dva velké psy a jednoho manžela.
Patří k nejúspěšnějším autorkám v německy mluvící oblasti, které si vydávají knihy vlastním nákladem. Spolupracuje také s renomovanými nakladatelstvími, se kterými realizovala úspěšné knižní projekty. Série thrillerů o Steinbachové a Wagnerovi se stala díky 700 000 nadšeným čtenářům kultovní záležitostí.

Na tuto knihu mě nalákal název. No, posuďte sami. Ráj mrtvých dětí zní dost děsivě, takže to byla jasná volba. Navíc, když jsem se dozvěděla, že autorka má kořeny v České republice, byla jsem velmi zvědavá, jak píše, o čem píše a jestli se dokáže „odvázat“. Začátek příběhu – přesněji prolog, byl podle mého gusta. Hrůzný, odporný… Ale potom už to šlo trochu z kopce až jsem se dostala ke stabilnímu průměru.

Nejdříve k hlavním postavám. Důležitou je Anna Steinbachová, žena, o které vám toho moc nenapíšu. Co jsem zjistila z příběhu, tak by měla být krásná blondýna a nějakým způsobem poznamenaná děsivým traumatem z minulosti, kdy nedokázala někoho ochránit.
Pavel Wagner, což je v příběhu její parťák ve vyšetřování, je kněz, ale evidentně velmi dobře stavěný (myslím tím pěkné, vypracované tělo), ale tím to hasne. Nedokážu si jej představit – možná tak bez hlavy. 🙂
A tito dva spolu řeší případ, kdy dochází k sebevraždám mladých lidí v jedné diecézi. Nakonec to ale nemá s náboženstvím téměř nic společného, krom Wagnera, jenž je kněz.
Při vyšetřování se dostanou do křížku s bandou lidí, kteří páchají příšerné zlo a tak se dá říct, že vyřeší dva případy… Ovšem, nic není bez následků.

Od příběhu jsem měla velké očekávání, nechala jsem se strhnout názvem, to se přiznávám. I anotace působila velmi dobře, ale s poslední stránkou musím uznat, že Ráj mrtvých dětí je pro mne spíše průměrnou detektivkou, která se zabývá opravdu špatnými činy, ale autorka to nepodala tak, abych si celý příběh vychutnala na maximum.

„Vjela jsem do podzemního garáže svého domu. Umělé světlo se chladně odráželo na šedém betonu a karoseriích aut, která tam byla zaparkovaná. Parkovací místa byla úzká a moje bylo nadto ohraničené sloupem. Při vjíždění jsem se musela vždycky silně soustředit a pár škrábanců na mém blatníku dokazovalo, že se mi to ne vždy podařilo.“

A teď ke knize samotné. Nemůže se ji upřít její čtivost. Velmi krátké kapitoly, příběh odsýpal naprosto neskutečnou rychlostí. Nekecám, já tuhle knihu přečetla za jeden den. Ale nebylo to proto, že bych byla nervozní, jak tohle dopadne, ale opravdu jen proto, že se četla jednoduše, lehce.
Co ovšem podle mě je chybou, tak jsou chybějící popisy jak prostředí, tak osob a charakterů lidí. Pokud podle mého názoru tohle autor vynechá, nemá čtenář moc šancí si k postavě, hrdinovi utvořit vztah, aby mu třeba fandil nebo jej naopak nenáviděl. A v knize Ráj mrtvých dětí bohužel nic z toho nenajdete.

Troufám si tvrdit, že příběh má potenciál, ale mým osobním názorem je to, že se autorka nesnažila a nepohrála si s dějem. Působilo to na mě jako napsané na rychlo, „nepomazlila“ se hrdiny, nezavedla nás do žádných míst, které bychom si dokázali představit – a to, že jednou popsala vstupní halu s kobercem modrým a drahým, to za popis neberu. Je to škoda.

Přemýšlela jsem, jak tuto knihu ohodnotit. I když jsem zde napsala spoustu negativních věcí, ona není úplně špatná. Jen je taková nedodělaná. A mám přesné přirovnání, kam s ní. Znáte takové ty zelené, původní české detektivky? Některé z nich odpovídají stylu autorky. Nic okolo, jen holý příběh, navíc ještě dva případy v jednom, žádný pořádně nerozvinutý, ale přesto si čtenář rád počká na to, jak to dopadne. A to, že je to nepředvídatelné, to je jedno, jediné, ohromné plus. I když asi nereálné, přesto dobře zakončené.

Celkově měla kniha Ráj mrtvých dětí své plusy i mínusy, tudíž ji řadím mezi průměrnou četbu. Nenadchne, ale ani neurazí. Pokud se nenecháte (jako já) strhnout názvem, můžete si užít docela dobře napsaný příběh, který vás může, ale nemusí překvapit. Udělejte si obrázek sami. 🙂

Hvězdné hodnocení: 

Za recenzní výtisk děkuji Knihy Dobrovský, kde si knihu Ráj mrtvých dětí můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan