Sbohem, Paříži – Anstey Harrisová

Autor: Anstey Harrisová
Nakladatelství: Beta
Rok vydání: 2019
Počet stran: 316

„Nakonec to bude dobré, a jestli ne… jestli ne, tak to ještě není konec.“

Kdysi nadějná violoncellistka Grace se po prožitém traumatu usazuje v malé anglické vesničce, věnuje se opravám hudebních nástrojů a prožívá vztah „na dálku“ se ženatým milencem Davidem. Vše se ale změní, když David v pařížském metru zachrání život jedné ženě. Stává se z něj „mediální hvězda“ a ve světle jeho slávy najednou spousta věcí vypadá docela jinak než dříve…
Kniha, jejíž svérázné postavy si čtenář bezesporu zamiluje zkoumá skutečnosti i pozadí vztahů a rozchodů a ukazuje, že pokud jde o lásku, existuje více než jen jeden způsob, jak najít štěstí.

Už jen kvůli té nádherné obálky si kniha Sbohem, Paříži zaslouží, aby obsahovala krásný, citlivý, ale také nějakým způsobem napínavý příběh, jež bude bavit všechny ženy a dámy, jakéhokoliv věku.
Jsem ráda, že se tohle všechno povedlo. Příběh spolu s obálkou tvoří naprosto úžasný celek, jsem si jistá, že tato knížka by neměla utéct ničí pozornosti, zvláště právě ženám, které to v životě nemají jednoduché, protože k vašemu štěstí vede více cest, ne jen jedna.

Grace je hlavní hrdinkou příběhu. Je výrobcem a opravářem hudebních nástrojů, ale za mlada měla sen. Hrát na cello. Ten se ji na hudební škole rozplynul po tom, co ji jeden z profesorů řekl, že nikdy nebude dobrá. Takže když podryl její důvěru, odešla ze školy a už nikdy před nikým a nikde nehrála. Jen sama pro sebe tak, aby ji nikdo neslyšel.
Jelikož je šikovná a jakoukoliv práci s hudbou miluje, stále se obklopuje hudebními nástroji, i když trochu jinak, než původně plánovala. Žije v Anglii, v domě svých rodičů a ač nemá žádné přátele, až na pomocnici v obchodě, Nadiju a jednoho zákazníka, pana Williamse, není sama.
Její partner a přítel David, je sice Pařížan, ale volají si a píšou denně. Vidí se vždy, když je to možné. Jeho soukromý život a práce neumožňuje, aby se k sobě nastěhovali.
Jednoho dne se s Davidem vrací z koncertu filharmonie, který navštívili v Paříži a David skočí do kolejí metra pro ženu, jež z důvodu těhotenství a horka omdlela a spadla tam. Zachrání ji a jeho čin nezůstane utajen. Jenže tohle spouští hrůznou honbu nejen za záhadným hrdinou, ale také je to indikátorem k tomu, aby se všechno, co se může pokazit, taky pokazilo. A bohužel, Grace je téměř středobodem toho všeho a „vyžírá“ si hořkou pachuť jednoho jediného činu až do dna…

Sbohem, Paříži je nádherný, podmanivý příběh o tom, jak jeden osudový okamžik může obrátit něčí život o sto osmdesát stupňů. Je o tom, jak je důležité mít vedle sebe někoho, komu člověk může důvěřovat a kdo jej podrží, když mu bude nejhůř. Je o tom, že někdy přátelství je více než láska. Je o tom, že naděje umírá poslední. A také je o tom, že důležité je vždy věřit v lepší zítřky a hlavně se nevzdávat.

Nebudu se zde sáhodlouze rozepisovat o hrdinech, o tom, jací byli. Jedno ale napíšu. Autorce se skvěle povedlo vykreslit charaktery postav, jako by to byli opravdu obyčejní, reální lidé, kteří mají své radosti a starosti. Grace pozná čtenář od její puberty, dospívání, až do chvíle, kdy se stává zralou, zodpovědnou a dospělou ženou. Oproti tomu David je typický „zhýčkaný“ chlapec s penězi, které ví, jak si užívat. Dokáže uhranout kohokoliv, kdo se vyskytne v jeho hledáčku. Ale když chce, umí být naprosto okouzlujícím, milujícím partnerem a přítelem, kterého by si přála nejedna z žen.

„Tento týden přinesl první chladnější podzimní vánek, to je moje oblíbené období. Miluju eleganci padajícího listí, znamení, že všechno bude holé a připravené na nový začátek. Podzim mě ujišťuje, že přijde nový růst, nové jaro. Utvrzuje mě v mé víře v dobré zítřky.“

Líbilo se mi, že hrdinové měli obyčejné starosti, které nebyly nijak zveličené. Všemu, co se v příběhu Sbohem, Paříži odehraje, lehce uvěříte, že se opravdu mohlo někde někomu stát. Vše působí velmi realisticky, dokonce i to, co Grace provede ve svém obchodě. Ač je to neomluvitelné, je to pochopitelné. A poté její odhodlání plno věcí změnit, je nádherné. Její vnitřní síla je neochvějná, tak jako její cello, které přihlásí do soutěže v Cremoně.

Celý příběh je protkán různými názvy skladeb vážné hudby, pro mne jako někoho, kdo tuto hudbu neposlouchá, to nebylo až tak důležité, ale co se mi opět líbilo, tak na konci knihy je Gracein playlist, který jsem si na youtube sjela hned, jak jsem dočetla a musím říct, že se mi opět celý příběh odehrával před očima.

Prostředí, kde se děj odvíjí, od zatažené Anglie, přes úžasnou a mou milovanou Paříž až po slunnou Itálii, je naprosto úžasné a ve chvíli, kdy Grace seděla na zahrádce jedné restaurace v italské Cremoně, dala si prosecco a otevřela knihu, neskutečně jsem ji záviděla! 🙂
Autorka ve vyprávění se v některých odstavcích vrací do Graceiny minulosti, takže si čtenář krásně spojí všechny její důležité okamžiky, které ji formovaly až do přítomnosti.

Je toho ještě spousta, co bych o tomto příběhu dokázala napsat, ale je mi jasné, že by tu recenzi nikdo nečetl až do konce. Ale na druhou stranu, můžete z toho poznat, že jsem opravdu okouzlena celým příběhem a upřímně vám říkám, přečtěte si to. Fakt že jo. Jasně, je to romantika, je to lehce předvídatelné čtení, ale autorka to pojala tak báječně, že si ani na minutu nebudete nudit, místy budete kulit oči a někdy budete mít chuť hlavní hrdinku propleskat, natož pak Davida, tomu budete chtít zakroutit krkem, ale nakonec stejně budete obdivovat, jak ve vás autorka dokáže vyvolat pocit, že naděje, víra a štěstí si opravdu každého najde. Ať už jste v Anglii, Paříži nebo v Česku. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si knihu Sbohem, Paříži můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

2 odpovědi na “Sbohem, Paříži – Anstey Harrisová”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *