Autor: Anne Gaëlle Huon
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2021
Počet stran: 304
„Naděje, to neznamená věřit, že věci budou v pořádku,“ zašeptal. „Znamená to věřit, že věci mají smysl.“
Patnáctiletá Rosa se vydává na nebezpečnou cestu přes Pyreneje jako jedna z „vlaštovek“, chudých španělských dívek putujících jednou ročně za prací. V Mauléonu, na francouzské straně Baskicka, touží nejen najít práci jako šička espadrilek v místní továrně, ale také vpustit do svého života i trochu dobrodružství.
Rozhodnutí vydat se za svobodou ale draze zaplatí… Během dramatické cesty přijde o svou sestru a v Mauléonu se nakonec ocitá úplně opuštěná. Záhy však potkává „slečny“, tři tajemné bohaté ženy, žijící uprostřed baskického venkova v domě plném knih, hudby a šampaňského. Svobodné, zářivé, nespoutané. Okamžitě Rosu přijmou mezi sebe a nabídnou jí domov – s jedinou podmínkou, že musí mít svou vlastní práci.
Kdo vlastně jsou nekonformní, nezařaditelné a tak rozdílné Colette, Thérèse a Véra? Jaká tajemství ukrývají? Světácké slečny vlastně nikdy neměly zkřížit Rosinu cestu… A přesto jí změnily život.
A Rosa zjišťuje, že kromě šikovných prstů na šití má i talent představit si a nakreslit úplně nové modely espadrilek. V kouzelném světě charlestonu, drahých rób, ale i tvůrčího, svobodomyslného přístupu ke světu objevuje samu sebe i vášně svého života…
Kniha Slečny mne neskutečně překvapila. Doslova mě připoutala k sobě a nepustila – až s poslední stránkou. Přečetla jsem ji na jeden zátah a musím říct, že se ihned zařadila do poličky se srdcovkama. Tohle čtení mělo v sobě všechno, co jsem v tu chvíli chtěla a potřebovala.
Děj je vyprávěn už starší ženou, Rosou, která vypráví něco jako zpověď a adresuje ji Liz. Kdo je Liz, to se dozvíte až v samotném závěru knížky, ale kdo je vypravěčka, tu poznáte od začátku. Od toho, kdy jako vlaštovka přešla hory, aby vydělala peníze pro rodinu, která v horách přišla o něco důležitého a musela se poté smířit nejen s obrovskou ztrátou, ale také s nepříjemnými komplikacemi, od práce až po ubytování a vlastně i vyčlenění z party holek na které spoléhala, že ji pomůžou.
Rosa popisuje všechno, od začátku, jak to započalo a téměř až do konce. Jednu životní etapu, která ovšem skrývá životních příběhů mnohem více.
Autorka naprosto skvěle vystihla různé charaktery hrdinek, udělala z nich „spolek“ Slečny, o kterém od té doby, co o něm vím, sním. Mít takové místo na světě, kde každý vás bere s chybami i bez, kde vás nikdo neodsuzuje a i přes občasné hádky vždy stojí za vámi a nikdy vám nepodrazí nohy – to je sen.
„Můžeš udělat všechno, o čem sníš, Palomo. Osud není otázka štěstí. Je to otázka volby.“
Kniha Slečny je pro dámské publikum, které naprosto určitě ocení, jakým stylem autorka popsala nejen vztahy mezi ženami, ale také mezi matkami a dcerami a následky, které může byť i dobře míněná lež způsobit v rodinném kruhu.
Další věc, která se mi opravdu líbila, bylo prostředí, do kterého autorka zasadila vyprávění. Odehrává se ve Francii, trochu ve Španělsku, je zde zmíněna i Argentina a budete mít pocit, že tam všude jste.
Nesmím zapomenout na fakt, že autorka použila i historické reálie a opravdu žijící a reálné figury módního či filmového světa. Když se v příběhu Slečny mihne třeba Charlie Chaplin nebo Yves Saint Laurent, nedivte se, ba naopak, užijte si to lehké mrazení, které se určitě dostaví, protože je to tak skvěle zapasované do děje, že uvěříte absolutně všemu a necháte se čtením unášet mimo realitu.
Slečny sice nejsou jen šťastným a pozitivním čtením, některé okamžiky vám pocuchají nervy nebo vás rozesmutní, ale stejně ze všeho čiší velká naděje a velká láska.
Pokud si chcete přečíst román, který se určitě stane jedním z těch, na které jen tak nezapomenete, ponořte se do tohoto příběhu.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora, kde si knihu Slečny můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara