Sok – Iain Reid

Autor: Iain Reid
Nakladatelství: LEDA
Rok vydání: 2019
Počet stran: 223

„Na nic z toho předešlého času se mi nechce myslet, natož abych se tím zabýval. V hlavě máme pro vzpomínky vyhrazený jen omezený prostor a já si ho nehodlám vyplýtvat na nějaké předchozí nicotnosti.“

Žili tu ve dvou už spoustu let. Nikdo k nim nejezdí…
Junior a Hen by si na odlehlé kanadské farmě dál idylicky žili v dokonalém odloučení od hektické civilizace. Jednoho večera však manžele vyruší nezvaný host. Mladík z vlivné firmy jim přináší zprávu, že Junior vyhrál losování o účast na vesmírné misi – jenže ono se do žádné loterie nepřihlásil! Nad dvojicí se tak začne vznášet atmosféra mučivé nejistoty a permanentního napětí.
Nekoupili si los, ale poslali jim výhru. Dokážou unést svůj osud?
Podezřelý posel se v domě usadí a eviduje vše, co Junior dělá, každou vteřinu jeho života – prý proto, že na dobu pobytu v kosmu agentura vytvoří jeho umělého dvojníka, který bude s Hen žít a starat se o farmu. Junior se postupně proměňuje v soubor elektronických dat a spolu se ženou cítí, že za událostmi se skrývá strašlivá hrozba, jejíž důvod a smysl nechápou…
Chce žít za mě! Musel jsem to udělat. Neměl jsem na vybranou…

Kanaďan Iain Reid (1981) se narodil v Ottawě a žije v Kingstonu v provincii Ontario. Severské podmínky, v nichž se častokrát bojuje o holé přežití, se odrážejí i v jeho tvorbě. Novinové reportáže a sloupky pro domovský deník The National Post ho podnítily i ke dvojici non-fiction knih One Bird´s Choice (2010) a The Truth About Luck (2013), kde líčí své pocity outsidera v širší rodině.
Když se autorovi podařilo s povídkami proniknout do věhlasného týdeníku The New Yorker, zaznamenala jeho kariéra příklon k beletrii. V románové prvotině I´m Thinking of Ending Things (2016; český překlad připravuje nakladatelství LEDA) stopuje zimní výlet mladého páru k partnerovým rodičům do odlehlého kraje. Filmové adaptace nervy drásajícího hororu, který vychází ve více než dvaceti zemích, se pro kanál Netflix ujal oscarový scenárista a režisér Charlie Kaufman.
I v psychothrilleru SOK (2018), v němž zlo vyvěrá z každodenní venkovské rutiny pokročilého věku informací, potvrzuje Reid spřízněnost se žánrovými východisky Raye Bradburyho a Stephena Kinga. Tyto postupy umocňuje „ledovcovým“ stylem připomínajícím psaní Ernesta Hemingwaye a Raymonda Carvera.

Kniha Sok je přesně tou knihou, která mne dostala do zvláštního rozpoložení – na jednu na stranu se mi líbila, na druhou jsem zklamaná. Když jsem zjistila, že se jedná o hororový thriller, jakmile jsem si přečetla anotaci a podívala se obálku, tušila jsem, že to bude můj šálek kávy. Ale bohužel, po přečtení nejsem úplně spokojená, protože jsem nedostala, co jsem očekávala.

Nejdříve něco o hlavních hrdinech, kteří jsou tři. Ano, čtete správně. Autor zpracoval příběh o třech hrdinech, kdy každý má přesně určenou roli. Hen je ženou Juniora, působí za tichou, málomluvnou, přemýšlivou dámu, která se spíše uzavře do sebe, než aby cokoliv řešila. Junior, její muž, je naopak člověk, který se docela rád vyžívá ve svých pocitech, ale nedává to najevo, raději si to nechá pro sebe.
A třetí postavou je Terrance, cizí osoba, která se ocitne na prahu domu od Hen s Juniorem, s výbornou zprávou, ze které by měli oba skákat radostí až do stropu. Jenže se tak neděje… Proč?
Junior s Hen žijí daleko od civilizace, na vlastní farmě. I když jezdí pracovat do města, jejich samota je každý večer obejme a užívají si klidu mimo světla velkoměsta. Jednoho dne se u nich objeví Terrance, který údajně pracuje pro vládu a nabízí Juniorovi možnost stát se jedním z lidí, kteří se vydají na vesmírnou cestu. Vyhrál v loterii a má šanci se dostat ze země. To je splněný sen, že?
Jenže Junior si žádný los nekoupil. Ani Hen, ani Junior si nemyslí, že by tohle byl splněný sen.
Terrance si pořád mluví svou, navštěvuje je, až u nich jednoho dne zůstane déle než očekávali…

Tato kniha mi nápadně připomíná jinou, kterou jsem shodou okolností četla docela nedávno, a to Stepfordské paničky. Když někdo cizí naruší vás osobní prostor, ještě z důvodu, kterému úplně nevěříte nebo jej nechcete, vždy za tím bude muset být něco více, než se na první pohled zdá.
Jedno musím autorovi nechat, dokázal bez jakýchkoliv kudrlinek a zbytečných slov, popsat dokonale nejen prostředí, ale také postavy. Díky jejich chování mám pocit, že přesně vím, jací jsou, jak vypadají, kde žijí a proč to tak všechno mají.

„Nemám dojem, že se spánek vůbec dostaví, zatím určitě ne. Necítím únavu, jsem naopak ve střehu. Oči už přivykly tmě. Zavřu je a zase otevřu, zavřu, otevřu. Jsou otevřené. Zavřené. Otevřené. Zavřené.“

Další věc, která se mi na knize Sok líbila, i když jsem si na to musela zvyknout, tak bylo vyprávění v přítomném čase, v první osobě. Celým příběhem čtenáře provází Junior, takže hned z první ruky má nejen jeho myšlenky, ale také slova. Prvních pár stran mi tento styl úplně nesedl, ale ke konci jsem zjistila, že jsem si nejen zvykla, ale začalo se mi to líbit. Budu se muset podívat na nějakou podobně napsanou knihu, jestli i tam mi to bude vyhovovat. 🙂

Dalším plusem jsou kapitoly, které jsou opravdu krátké, ale za to také velmi úderné. Někdy jsem měla pocit, že si autor se mnou hraje a nechává spoustu zásadních věcí na mé fantazii. Prostoru k přemýšlení nad dějem je zde dost, domýšlet si, co a jak a kdy a proč, na všechny tyhle otázky dostanete tolik prostoru, až se toho budete „bát“. Je pravdou, že díky tomu jsem knihu dočetla až do konce, nemohla jsem se dočkat, co za tím vším vězí.

Bohužel, nejsem cílová skupina, takže nedokážu úplně nestranně posoudit tuto knihu, ale věřím, že si své fanoušky najde. Já, když se řekne hororový thriller, chci dostat příběh, u kterého mi bude běhat mráz po zádech, budu se bát číst večer, protože všude budou plíživé stíny
Sok je spíše o tom, že bychom se měli bát toho, jací jsme a co všechno v sobě ukrýváme.
Možná bych tuto knihu přirovnala tak trochu k tvorbě S. Kinga a přímo k jeho dílu, které napsal společně s Richardem Chizmarem, ke Kouzelné skříňce pro Gwendy. Tam je to také o tom, že by se lidstvo mělo „bát“, co by kdyby… 🙂

Nebudu nikomu doporučovat, kdo bude chtít, najde si k tomuto příběhu cestu. Ti, kteří rádi přemýšlejí nad samotnou podstatou, jistě ocení umění autora vyprávět o něčem, co se skrývá uvnitř nás.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství LEDA, kde si knihu Sok můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Jedna odpověď na “Sok – Iain Reid”

  1. Mně se Sok líbil moc. 🙂 Teď když o tom přemýšlím, jistým způsobem tam ta podobnost s Paničkama asi byla, ale během čtení mě to nenapadlo, četla jsem je hodně dávno. 😀 Budu si je muset přečíst znovu, jsou super. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *