Srovnáno se zemí – Stephen King

Autor: Stephen King
Nakladatelství: Beta
Rok vydání: 2019
Počet stran: 318

„Tomu se říká běh času. Ve čtyřicítce čekáš na padesátku a v padesátce na šedesátku. Čekáš na hezkou nemocniční postel a hezkou sestřičku, která do tebe strčí hezkou cévku. Freddy, ve čtyřiceti končí mládí. Ono vlastně končí už ve třiceti, ale ve čtyřiceti si přestaneš nalhávat, že jsi mladý.“

Bart Dawes stojí v cestě pokroku. Prodloužení dálnice pohltí prádelnu, kde pracuje, i dům, v němž bydlel dvacet let, v němž se miloval s manželkou a hrál si se synem. Než mu však město stačí tohle všechno vzít, stanoví si jediný úkol. A bude to msta, jakou dokáže napsat jen život – a Stephen King pod pseudonymem Richard Bachman.

Za poslední rok mám přečteno 17 kingovek. A počítám do nich i Srovnáno se zemí, která ovšem pro mne byla nejslabší. Už teď dokážu říct, že klasické Kingovy knihy, které nenapsal pod pseudonymem, mě baví mnohem více, ale bachmanovka – Dlouhý pochod, ta byla dobrá. Bohužel, tato mi nesedla. A nevěřila bych, že to někdy napíšu, ale je to tak.

Hlavní hrdina celého příběhu, Bart Dawes byl pro mne velmi nesympatickou postavou. A tím, že byl ústřední bod celého vyprávění, od začátku jsem měla problém. Další problém nastal ve chvíli, kdy ve prospěch sebe samého začal bojkotovat i svou ženu a vlastně i přátele, kteří se na něj spoléhali. Takový sobeček, který mi lezl čím dál tím víc na nervy.
A pak jsem se potýkala i s dějem samotným. Všechno se mi táhlo, byla zde spousta Bartových myšlenek, kdy mi některé přišly nelogické a upřímně, zbytečné.
Celou dobu se nic nedělo, až na konci knihy byla nějaká akce, ale za mě… prostě slabé, nic co bych si pamatovala a vrylo se mi do paměti…

„Praštil pěstí do zdi, aby ten hlas umlčel, a vykřikl bolestí. Přidržel si zraněnou pravačku v levé dlani, stál a klepal se uprostřed kuchyně. Když se vzpamatoval, vzal si smetáček a lopatku a uklidil po sobě. Byl vyděšený, rozmrzelý a měl kocovinu.“

S knihou Srovnáno se zemí jsem se potýkala docela dlouhou dobu. Má něco málo přes 300 stran, ale já ji četla 3 dny a čtyři noci. 🙂 Místy jsem se musela do čtení nutit, nebylo tam nic, na co bych se těšila.
Ale ať nemluvím jen v negativech a osvětlím, proč dávám knize 3 hvězdy. To, co je na této knize obdivuhodné jsou slova a to, co autor opět dokázal – že je jejich mistr.
Dokázal i z jednoho slova udělat souvětí, z jedné věty vytvořit slohovku. To je na něm úžasné, že dokáže psát i o ničem tak, aby to některé čtenáře bavilo. Já si na příběhu užívala jediné, právě ty jeho slovní obraty, ty jeho možnosti, co všechno ještě dokáže vymyslet a jak si umí hrát se slovy.

Srovnáno se zemí bude mít své čtenáře. O tom žádná. Pro mě je to kniha, které to bude slušet vedle dalších mistrových děl, ale nepřečtu si ji znovu. Jsou lepší příběhy, které napsal a které stojí za vaši a moji pozornost.
Ale už jsem se setkala s kamarádkou, která byla z této knihy nadšená, takže nezbývá nic jiného, než si ji koupit, otevřít, přečíst a udělat vlastní názor. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si knihu Srovnáno se zemí můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.