Autor: J. T. Ellisonová
Nakladatelství: Leda
Rok vydání: 2020
Počet stran: 472
„Vypijte to všecko a pak si dejte co nejdřív ještě aspoň dvě sklenice. Jste dehydrovaný, a jestli nedoplníte tekutiny a nevezmete si prášek proti bolesti, mohl byste se nám tu sesypat.“
Dovolí Juliet, aby mu podala vodu a lék, nechá se obskakovat. Je příjemné mít někoho, kdo se o něho stará, i když jde o člověka, který je vzdáleně spojen s nejhoršími vzpomínkami jeho života.“
JEDINÝ OKAMŽIK NAVŽDY ZMĚNÍ JEJICH ŽIVOTY
Sedmnáctiletá sjezdařka Mindy Wrightová bojuje na trati o kvalifikaci pro zimní olympijské hry… až do chvíle, kdy těžký pád a tříštivá zlomenina nohy její závod ukončí. Otazník nad další závodní kariérou však ztratí váhu, když se v nemocnici ukáže, že dívka trpí leukémií a že naléhavě potřebuje transplantaci kostní dřeně. Dárci bývají rodiče, ale testy ukáží, že
MINDY VE SKUTEČNOSTI NENÍ JEJICH DCERA…
DOKÁŽOU NAJÍT ODPOVĚĎ A ZACHRÁNIT JÍ ŽIVOT?
Aby Mindy přežila, musí se rozplést klubko lží kolem jejího narození – vyměnili ji jako novorozence nešťastnou náhodou, nebo je ve hře něco mnohem zlověstnějšího? Hledání pravdy rodinu rozdělí… a kdosi se pustí do smrtelně nebezpečné hry, aby ochránil nejhlubší rodinná tajemství.
JAK DALEKO MŮŽE MATKA ZAJÍT, KDYŽ CHRÁNÍ SVOJE DÍTĚ?
Tajemství krve. Thriller, pro mne tedy spíše psychothriller, protože vaše emoce budou jako na horské dráze, budete se procházet v myšlenkách nejen obětí, ale také vrahů, v myšlenkách milujících rodičů, kteří se bojí o život svých dětí, v myšlenkách dětí, kteří se bojí nejen o sebe, ale také o rodiče a o to, co s nimi všemi bude, byl neskutečným překvapením. Netušila jsem, že dostanu příběh, který slupnu jako malinu, který mne bude nehorázně bavit a u kterého budu trpět samomluvou.
Rovnou se vrhnu po hlavě do nějakého jednoduché nastínění děje a postav, do vysvětlení toho, proč jsem začala trpět samomluvou, což se mi stává pouze jednou za 50 knih.
Hlavní postavy se zde určit nedají, protože je to vyprávění o rodině, jako celku a o tom, jak na rodinu začnou doléhat nepříjemné okamžiky, a jestli vůbec dokážou jako rodina obstát nejen před světem, ale také sami před sebou.
Lauren, pyšná a dokonalá matka, která má všechno nalajnované do puntíka, schytá přímý zásah do srdce ve chvíli, kdy její dcera Mindy upadne na svahu v závodním lyžování, zlomí si holení kost a musí podstoupit operaci. Díky předoperačnímu vyšetření totiž zjistí, že Mindy je nemocná – vážně nemocná – má leukémii. A jediné, co ji může zachránit, je transplantace od vhodného dárce.
V tuto chvíli se dostáváme k podstatě celého příběhu Tajemství krve, protože vhodný dárce by měla být matka, otec, případně teta. Ani jedna shoda. Ani náznak shody. Nic, zero, nula. A tím vyjde najevo, že Jasper s Lauren nejsou biologičtí rodiče Mindy, že ji adoptovali.
Ovšem pozor! Jasper (manžel Lauren, otec Mindy) tlačí na svou ženu a dozvídá se okolnosti, za kterých Mindy adoptovala. Jako právníkovi se mu to nelíbí, ale neřeší to, jen do chvíle, kdy Juliet (sestra Lauren) do všeho nezačne strkat nos a hledat biologické rodiče – přece nenechají Mindy umřít!
V tu chvíli se rozjíždí kolotoč neskutečných událostí, které vám budou postupně vyrážete dech. V jednu chvíli jsem se přistihla, jak říkám jedné postavě: „Nevěř jí, kecá, prostě kecá.“ normálně nahlas a myslím si, že kdyby někdo vedle mě seděl, jen by si zaťukal na čelo, že mi začíná hrabat…
Musím se přiznat, že Tajemství krve mě doslova vtáhlo do děje a nepustilo, dokud jsem nedočetla. Protože pořád tam někdo naznačuje úskoky, pořád někdo někomu lže, pořád vycházejí najevo další a další souvislosti, které s příběhem hýbou. Měla jsem pocit, že kdybych knihu odložila, stejně by to nemělo dlouhého trvání a nic jiného bych neudělala, jelikož myšlenky mi pořád ovládala tato kniha a to, jak všechno dopadne.
„Ona se ani nepohne, ale promluví. Hlas má hluboký a melodický a zároveň ostrý jako tisíc žiletek: „Ještě jednou sáhni na moje věci, a zabiju tě.“
„Jasně.“
Češu se dál. Ona se otočí, a když se na ni podívám, strašně se leknu. Z očí ji čiší taková nenávist, že to vypadá, jako by na posteli najednou seděl pekelný démon. Vlasy se jí vznášejí kolem hlavy jako tmavý bouřkový mrak a doslova cítím hromy a blesky, kterými hrozí vybuchnout. O krok ustoupím a hodím jí hřeben na postel.
Uculí se a zase se otočí k oknu.“
Autorka s dějem dokázala téměř až nemožné. Ač se vám na začátku knihy Tajemství krve bude zdát, že se nic neděje, že to je nějaké pomalejší, nic si raději nemyslete a vůbec si to nepřipouštějte, protože od chvíle, kdy se projeví, že Mindy není biologická dcera svých rodičů, začne obrovský, doslova šílený kolotoč lží, vytáček, odmítání, smiřování se, k tomu se přidají akce typu hledání vhodného dárce, hledání biologických rodičů, dojde k objevení záhadných úmrtí, hledání viníka a můžu vám slíbit, že od třetiny knihy si opravdu nevydechnete, dokud nepřečtete poslední stránku.
Mám pocit, že v této recenzi dokážete rozpoznat mé nadšení, a věřte mi, ono to opravdu není od cesty. Miluju, když je děj zamotaný, když s jednou zjištěnou informací se začne rozmotávat klubko něčeho mnohem horšího a tajuplnějšího.
Líbilo se mi, že autorka do příběhu zasadila i osobní korespondenci mezi dvěma mladými ženami, které se v určitém časovém období (v minulosti) potkají na velmi podivném místě a následně zůstanou v kontaktu.
Na začátku mi ani nedošlo, jak je to důležité pro následný vývoj, ale pak jsem prozřela a byl to téměř wow efekt. I když jsem na některé věci přišla mnohem dříve, takže něco bylo fakt předvídatelné, vůbec mi to nezkazilo můj skvělý pocit z tohoto čtení.
Vážení čtenáři, pokud hledáte opravdu skvěle a čtivě napsaný, velmi dobrý psychothriller, rozhodně doporučuji podívat se po knize Tajemství krve. Věřím, že tak, jako já, na tom budete po přečtení i vy – nadšeni téměř až do morku kostí. 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Leda, kde si knihu Tajemství krve můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara