Autor: Holly Bourne
Nakladatelství: Booklab/Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran: 416
Román o skutečném holčičím přátelství a velké odvaze vypráví o středoškolačce Evie. Právě nastoupila na novou školu, kde ji nikdo nezná jako „tu holku, co se zcvokla“. Už nebere skoro žádné prášky, umí si poradit se svými úzkostmi a je na krok od toho, aby byla normální. Jenže, co to je, být normální? Má skvělé kamarádky, chodí do kina i na koncerty. Ještě ji zbývá najít si kluka. Jenže vztahy s kluky jsou ošemetná věc, z těch by se zbláznila i normální holka. Chytrý a vtipný bestseller, který by neměl chybět v žádné holčičí knihovně.
Holly Bourne píše romány pro mládež a má blog o feminismu. Ze všeho nejradši si hlasitě stěžuje na stigmatizaci duševního zdraví, ženská práva a nedoceňování hereckých schopností Keanu Reevese. Hollyiným prvním dvěma knihám, Soulmates a The Manifesto on How to be Interesting, se dostalo velkého uznání a byly přeloženy do šesti jazyků. Am I Normal Yet? byla roku 2016 vybrána jako kniha Světové noci knih a inspirovala vznik klubů starých panen po celé Velké Británii.
Evie je šestnáct let a má duševní problém. Trpí poruchou OCD, obsedantně kompulzivní a je velmi úzkostlivá. A když píšu, že velmi, tak to je slabé slovo. Ovšem, snaží se být normální. Chodí do školy, chce si najít kluka, chodit na party, mít nejlepší kamarádky. Snaží se za každou cenu neprojevovat svou „slabost“, protože přestoupila na novou školu, nikdo o ni nic neví, jen její bývalá nejlepší kamarádka Jane, která ale nikomu nic neřekne… Ale opravdu zvládne mít dvě tváře? Jednu nenormální a druhou, tak jako všichni ostatní, naprosto pohodovou a normální?
Když mi tato kniha dorazila, překvapilo mě, jak je pěkně tlusťoučká. Jsem zvyklá na jiné formáty knih pro holky. A taky jsem docela překvapená, co na mě čekalo na stránkách.
Měla jsem za to, že to bude kniha, která se bude zabývat šminkama, dokonalým outfitem, dokonalým, hubeným tělem a správně odbarvenýma vlasama a ne, že se dostane tak do hloubky. Jasně, některé ty věci se tam řeší, hlavně tedy vztahy kluci vs. holky, ale to se u šestnáctiletých lidí očekává. Rozhodně jsem neměla ani tušení, jak moc může úzkost člověka srazit na zem.
Samozřejmě je v knize kopa puberťáckých klišé, jako například Amber, která má 190cm, zrzavé vlasy a nemůže si najít kluka, Lottie, která je krásná, blonďatá a všichni na ni letí a ona neví, jestli je nebo není zamilovaná, Jane, která naopak ví dokonale, že se zamilovala, ale vůči svému okolí je nevšímavá a pak samotná Evie, která chce kluka tak moc, že je schopná udělat cokoliv. Jen, aby byla normální, jako její kamarádky.
Ale krom těchto klišé je v příběhu nádherná ukázka toho, jak je důležité se vypořádat se sebou samým, přijmout se takový, jaký jsem a nesnažit se srovnávat se s lidmi okolo. Každý z nás je originál a toho bychom se měli držet.
Dalším důležitým bodem příběhu je přátelství a důvěra. Tyto dva pojmy jsou zde pojaty jako jedny z nejzásadnějších, které můžou hrdinům změnit život, a je to pravda. Vy všichni, protřelí životem, mi jistě dáte za pravdu, že přátelství a důvěra v lidi kolem sebe, na které se můžete obrátit s prosbou o pomoc nebo se svým trápením, je velmi důležitá. Potom člověk nemá pocit, že je sám. 🙂
Dost ale bylo polemizování, teď k samotné knize. Je psaná příjemným způsobem, kapitoly jsou kratší a navíc na stránkách se objevují dobré a špatné myšlenky, které jsou psány větším písmem a dodávají čtení šmrnc.
Jinak, celou knihu jsem měla přečtené za tři večery. Téma se mi moc líbilo, i zpracování, ale na druhou stranu mě přímo děsila Evie tím, jak se chovala a chvílemi jsem ji měla plné zuby a byla nucena čtení odložit. Možná je to tím, že jsem stará, možná taky ne, ale nejraději bych ji místy vyfackovala, protože si vyloženě koledovala o malér. Není to tak, že by se chovala naivně nebo nějak hystericky, spíše se snažila působit normálně, přitom sama moc dobře věděla, kam všechno směřuje. Poznala to, ale mlčela a to mě fakt vytáčelo.
Určitě tuto knihu doporučím mladším čtenářkám, je tam spousta nenucených ponaučení, které vyplynou z textu a můžou mladým holkám něco dát. U čtení jsem se celkově bavila až tedy na pár výstřelků hlavní hrdinky. Ale o to samozřejmě šlo taky, protože pokud ve mě kniha nevyvolá žádné emoce, nestojí za nic, a této se povedlo, sem tam, mi hnout žlučí. 🙂
Hvězdné hodnocení:
Děkuji nakladatelství Booklab/Slovart za recenzní výtisk a od 15.1.2018 si ji budete moct objednat na stránkách nakladatelství.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan