Vermontské psycho – Jennifer McMahon

Autor: Jennifer McMahon
Nakladatelství: Knihy Dobrovský – edice Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 376

„Točila se jako šroub. Vypadalo to, že se nemůže rozhodnout, na kterou stranu. Horní polovina jejího těla kroužila jedním směrem, dolní druhým. Pak otočila hlavu o sto osmdesát stupňů. Když pohodila hlavou, ukázalo se, že se její lebka rozštěpila a vytvořila se v ní nová ústa – groteskní, namalovaná červenou rtěnkou.“

Tower Motel byl kdysi prosperující atrakcí venkovského Vermontu. Nyní je zchátralý a přežívá pouze ve vzpomínkách tří žen – Amy, Piper a její malé sestry Margot, které si v něm jako děti hrály. Tenkrát nadšeně prohledávaly opuštěné místnosti, dokud jejich nevinné hry jednoho dne neodhalily něco temného a ohavného, co navždycky zničilo jejich přátelství.
Nyní Amy čelí obvinění ze strašlivého zločinu a jediným náznakem jejích motivů je spěšná zpráva, která přinutí Piper a Margot, aby se znovu ponořily do minulosti motelu a osudu dvou sester, které v něm žily v době jeho největší slávy. Sylvie Slaterová snila o tom, že uteče do Hollywoodu a stane se první dámou Hitchcockových filmů, zatímco její mladší sestra Rose se spokojila s prostým životem. Každá tu druhou považovala za něco zrůdného, ale jen jedna z nich zná tajemství, které má děsit budoucí pokolení.

Jennifer McMahon se narodila v roce 1968 a vyrostla v domě babičky v Connecticutu. Byla přesvědčena, že v podkroví tohoto domu žije duch Virgil. První příběh napsala už v první třídě. V roce 1991 získala bakalářský titul na Goddard College a poté studovala poezii a tvůrčí psaní na Vermont College.
Od roku 2000 se na plný úvazek věnuje psaní. Je autorkou šesti bestsellerů, mimo jiné také úspěšného thrilleru Island of Lost Girls. S manželem a dcerou žije ve Vermontu. V roce 2017 se poprvé představila českým čtenářům bestsellerem Zimní lidé.

Už když jsem poprvé zahlédla obálku, bylo mi jasné, že tohle si chci a musím přečíst. První knihu autorky, Zimní lidé, jsem četla a byla jsem spokojená. Ovšem to, co mě čekalo u díla Vermontské psycho, předčilo všechna má očekávání. Naprostá spokojenost, a přesto, že jsem našla nějakou tu chybku, která mi úplně nedopřála si užít čtení na maximum, i tak jsem velmi, ale opravdu velmi nadšená.

Celý děj se odehrává jak v minulosti, tak v přítomnosti. Dá se říct, že přímo zbožňuji knihy, v níž se hlavní hrdinové vrací do minulých let a v ději se vzpomíná, co se kdy a kde stalo. Díky tomu si dávám dohromady kousky skládačky a pak mi všechno docvakne. Tady to nebylo jinak. Autorka se ponořila do příběhu s takovou vervou, že jsem se až divila, jak si všechno důkladně promyslela a nezapomněla na žádné drobnosti, které pak přenesla i do přítomnosti.

V anotaci jsou zmíněny jména, jako Amy, Piper, Margor, Rose, Sylvie. Tyto jména si zapamatujte, jsou to hlavní hrdinky, ty, které za všechno můžou. Přidejte k tomu Jasona a máte všechny pohromadě. Těchto šest lidí zažívají ve svých životech, již od útlého věku, docela děsivé prožitky, které nejsou v běžném životě normální. Vztahy mezi nimi vám tady popisovat nebudu, protože bych mohla prozradit určité souvislosti, ale věřte mi, že to je nejen trochu zamotané, ale také dost hororové a nudit se rozhodně nebudete.

Hlavní dominantou celého příběhu Vermontské psycho je Tower Motel, kde se odehrály a odehrají všechny důležité věci, které budou znamenat průlom v ději. Ať už v tom přítomném nebo minulém. Všech šest lidí má svá temná tajemství, které ovšem musí vyplout na povrch, aby bylo spravedlnosti učiněno za dost. I přesto, že to bude mít pro některé hrůzné, přímo smrtící následky, musí na světlo světa. A jakmile jsem si spojila poslední dílek skládačky, byla jsem nadšená, jak to všechno autorka vymyslela.

„Když klepat Smrt na dveře uslyšíš,
napadne tě, žes ji už viděl kdesi.
Sotva po schodech přikrade se blíž,
bude jak noční můra, která děsí.“

Ta chyba, kterou jsem výše zmiňovala, spočívala v datech a přeskakování z přítomnosti do minulosti. Chvílemi jsem měla pocit, že se ztrácím. Někdy mi trvalo, než jsem si dala do spojitosti jména a jejich vztahy. Ale zase to nebylo nic, co by mi kazilo požitek ze čtení. I když jsem nevěděla hned na začátku kapitoly, kde a s kým vlastně jsem, po pár větách mi všechno došlo, takže to možná můžu považovat za své osobní selhání a ne chybu autorky. Ovšem napsat jsem to musela.

Vermontské psycho se řadí mezi horory, thrillery a proto jsem se nemohla dočkat, jak se budu při čtení bát. Ten strach přišel, ale až s koncem knihy. Ve chvíli, kdy Piper vstoupila do motelu po několika letech, tak to začalo nabírat na obrátkách. Párkrát jsem ji řekla, ať se otočí na podpatku a vypadne. Ale co se týče strachu, to bylo všechno. Nedostavil se u mne ten efekt, kdy se bojím jít v noci temnou chodbou, aby na mě někde něco nevyskočilo nebo po mě nesáhlo. Ale rozhodně to neberu jako negativum, kniha je čtivá, napínavá a dobře napsaná.

Pokud hledáte knihu, u které se nudit nebudete, jestli si chcete přečíst příběh, kde je pořádná dávka nadpřirozena a záhad, tak se podívejte po knize Vermontské psycho. Věřím, že si čtení užijete, kapitoly jsou krátké, věcné, hrdinové jsou naprosto reální, když jsou děti – chovají se tak, když jsou dospělí, mají přesně ty starosti, které by mít měli. Velká dávka tajemství a záhadné minulosti dodává příběhu tu správnou atmosféru a prostředí motelu, kde se vše důležité odehrálo, je popsáno tak, aby působilo správně ponuře a strašidelně.

Tuto knihu ráda doporučím, výborný čtenářský požitek! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji Knihy Dobrovský, kde si knihu Vermontské psycho můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *