Autor: Rachael Anderson
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2019
Počet stran: 259
„Prosím, odpusťte mi mou impertinenci, pane Ludlowe, a přijměte mé srdečné díky za to, že jste zjistil, co na mě Sally chystala. Je pro mě velikou útěchou, když vím, že jsem tu stále ještě zaměstnaná.“
V druhé knize série Tanglewood zaměstná Jonathan Ludlow, který nedávno koupil panství Tanglewood, jako hospodyni nezkušenou dívku, jež ho uchvátila svou otevřeností, čestností i krásou. Netuší však, že Cora Notleyová je dcerou bohatého obchodníka z dalekého Essexu, kde žijí bývalí majitelé Tanglewoodu, kteří ji poslali na Knotting Tree, panství sousedící s Tanglewoodem, aby se tam skryla před rodiči.
Ti jí totiž chtějí proti její vůli provdat za starého, chlípného baroneta, oslněni jeho titulem…
Rachael Anderson je americkou autorkou bestsellerů z USA Today a matkou čtyř ztřeštěných a obdivuhodných dětí. Během let se velice zdokonalila v urovnávání rozmíšek a následném posílání viníků do jejich pokojů. Neumí zpívat a netancuje a nemá v oblibě tragédie, ale nedávno zjistila, jak pracovat s kváskem, a nyní peče výborný domácí chléb, jehož sní vždycky nejvíc. O ní i jejích knihách si můžete přečíst víc na: RachaelReneeAnderson.com.
Na knihu Vzestup slečny Notleyové jsem se těšila, po první zkušenosti se čtením příběhu Pád lorda Draysona, jsem si byla jistá, že si u čtení opět odpočinu, budu si užívat krásné slova, tak akorát rychle plynoucí příběh a spoustu vtipu. Nemýlila jsem se. Naprosté pohlazení po duši.
Pokud se po knize podíváte v knihkupectví, tak na levé straně obálky si budete moci přečíst mnohem delší anotaci, než jsem vám předestřela tady. A budete mít jasnou představu o čem příběh bude.
Jedno se tam ovšem nedočtete, a to konkrétně, že Cora jako hlavní hrdinka, je naprosto úžasná, mladá žena. Sice mě někdy štvala, když se snažila nabídnout sama sebe na obětní oltář, ale i tak to byla hrdá dívka, která věděla, jak se chovat a jaké slova v jistých situacích použít, aby poukázala na fakt, že má za ušima a je chytrá. Okouzlila mne a věřím, že každá čtenářka, jež se pustí do čtení, bude od první do poslední stránky fandit právě jí.
Dalším kouzelným činem, který se autorce v knize Vzestup slečny Notleyové povedl, tak je změna charakterových vlastností pana Jonathana Ludlowa. Na začátku jsem se jej, tak jako jeho služebnictvo obávala, protože působil jako starý a zahořklý člověk, vůbec to nebyl ten chlap, který mne na konci oslňoval skutky a slovy. Ale jeho změna byla pozvolná, nenásilná, přesně taková, jaká by měla být.
A pozor si dejte i na rodiče Cory Notleyové. Až se s nimi blíže seznámíte, obzvláště ve chvíli na samotném konci celého příběhu, budete mít chuť jim vrazit kudlu do zad. Takoví lidi mě úplně vytáčí a u nich tomu nebylo jinak.
Celý děj je pak správně „napínavý“ a ač víte, nebo minimálně budete tušit, jak všechno dopadne, je krásné sledovat různé cestičky, kterými se dopracujete ke kýženému výsledku. Autorka si opět pohrála se spoustou drobností, které se v první chvíli zdály, že nic nebude tak růžové, jak si to čtenář namaloval. Neříkám, že bych si nervozitou kousala nehty, ale rozhodně jsem se začetla takovým způsobem, že jsem odmítala dělat cokoliv jiného.
„Bylo jednou jedno tele, což je básně půl.
To spadlo ze skály celé, nestal se z něj nikdy vůl.“
Vzestup slečny Notleyové je příběh, u kterého nemusíte přemýšlet. Jednoduše se ponoříte do stránek a „vylezete“ z nich až se samotným koncem. Je s podivem, že taková kniha, která člověka nemůže překvapit a ani nabídnout nic nového, mu může dát takový oddych, pocit klidu, pohody a naději, že gentlemani nevymřeli a krásné skutky se stanou i vám.
Já bych tuto romanci přiřadila typově ke knihám od Jane Austen nebo Charlotte Brontë. Dostanete totiž v průběhu čtení pocit, že ušlechtilé činy jsou to, co by měly ženy za každou cenu očekávat od mužů, uvidíte a na vlastní oči se přesvědčíte, že krásná slova dokážou pohnout i skálou. Mnoho vět bylo až poeticky napsáno, sálala z toho láska, radost, štěstí, navíc se autorce povedlo psát s citem, ale také velkou dávkou humoru. Některé vtipné situace se mi zaryly do paměti a usmívala jsem se tomu ještě po dočtení. A samozřejmě je zde poukázáno i na to, že důvěra a upřímnost jsou to nejdůležitější, co si můžou dva lidé mezi sebou přát. A to nejen milenci, ale také přítelkyně nebo rodinní příslušníci.
Ač tato kniha není tak moc vtipná jako první díl, tak přesto je to úžasné, odpočinkové čtení pro všechny ženy, které mají rády romantiku.
Pokud můžu radit, rozhodně si nejdříve přečtěte první díl a poté se pusťte do tohoto, je zde sice příběh nových dvou lidí, ale některé postavy se objevují znovu, jako v první knize a postupně se vyvíjejí a určitě byste se neradi ochudili o tyto charaktery. Obzvláště o Shepherdovic rodinku. 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Vzestup slečny Notleyové můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan