Will Grayson, Will Grayson – John Green, David Levithan

Autor: John Green, David Levithan
Rok vydání: 2016
Počet stran: 280
Nakladatelství: Yoli, Knižní klub

„abych já radil mámě v milostným životě, to je něco, jako kdyby zlatá rybička radila šnekovi, jak má lítat, mohl bych ji připomenout, že ne všichni chlapi jsou debilové jako můj táta, jenže ona kupodivu nesnáší, když o něm mluvím špatně.“

Will Grayson a Will Grayson jsou dva naprosto rozdílní kluci, kteří spolu (kromě jména) nemají vůbec nic společného. Dokonce se ani neznají. Pak se jednoho dne náhodou setkají…

Chicago je dost velké město a dva středoškoláky z jeho opačných konců může dohromady svést leda náhoda. A aby se navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být hodně veliká. Jenže opravdový spád věci naberou teprve tehdy, když se do všeho vloží ještě někdo třetí – kamarád jednoho z Willů zvaný Drobek, tornádo v lidské podobě. Drobek je střední útočník školního týmu amerického fotbalu, autor, skladatel, producent, režisér a hlavní hvězda nejlepšího muzikálu všech dob, a především věčně zamilovaný gay. A když ten se do něčeho pustí, můžete si být jistí, že při zdi se držet nebude… Oba Willy čeká řada příjemných i méně příjemných překvapení a postupně si budou muset znovu přebrat všechno, co si mysleli o sobě, o lásce i o přátelství.

Přátelství, opravdové přátelství je někdy víc než láska. A k tomuto přesvědčení dojdete při čtení této kniha. Respektive já k tomu takto došla. Pomalým krokem jsem se blížila k poslední stránce a měla jsem pocit, že sedím na nadýchaném obláčku někde v nebi, kolem mě je klid a všechno mě uklidňuje… Nedělám si srandu, mě tato kniha opravdu svým způsobem hypnotizovala, uklidňovala a místy i rozesmála.

Celý příběh se odehrává kolem 4-5 hlavních postav. Will Grayson, t.d.w.g. (čti ten druhý Will Grayson), Drobek, Jane a Maura. Všechny postavy byly podle mého názoru přesně takové, jaké by měly být. Nerozhodné, upřímné, postavy, které dokáží ublížit nebo také mít rád a pomoct.
Je pravda, že asi ve dvou chvílích jsem se divila, co autoři vymysleli, jak mohli něco tak „zlého“ vymyslet, ale když jsem si to představila v dnešní střední škole, klidně u nás ve městě, tak mi došlo, že i to je ze života. V tomto měli naprostou pravdu a nebrali si chvílemi servítky, což bylo správné ochucovadlo příběhu.

“ Když jednou v Miláně posnídáš,
kafe si ve Starbucks těžko dáš.
Po týdnu stráveném v Napoli
nákupy v K-martu zabolí.“

Drobek je po celou dobu příběhu hnán dopředu myšlenkou na vlastní muzikál a přitom se stává spousta komických událostí – vlastně se stíhá i zamilovávat a odmilovávat. A oba Willové mu zdatně sekundují. Líbí se mi ten nápad autorů, kdy klasický děj prolíná místy elektronická komunikace, kdy vidíme, jak mladí kluci dokáží uvažovat nad svým životem a nad tím, co udělat jinak, aby byli spokojeni nejen oni, ale i ostatní.

Celkově se mi kniha líbila. Byla odlehčena také texty písní, které se mají objevit v muzikálu Drobka, sem tam narazíte na vulgární slovo, ale to k dnešní mládeži patří, myslím, že to v žádném případě nikoho nemůže pohoršit.
Je to příběh o dnešních mladých lidech, kteří mají problémy a nebojí se o nich mluvit nebo když už mají strach, tak kolem nich jsou lidé a přátelé a kamarádi, kteří jim pomůžou v tom, aby je ten strach přešel a dokázali si v klidu vydechnout. Je to o přátelství, o lásce, o touze něčeho dosáhnout, o tom chtít pro ostatní jen to dobré.

Skvělý příběh, u kterého se nudit nebudete a právě přemýšlím, komu to doporučit. A když se nad tím zamyslím, tak dojdu k závěru že všem. Bez rozdílu pohlaví nebo věku. Bude vás to bavit. Nečekejte zázraky a ony se dostaví! 🙂

Děkuji portálu Martinus.cz za poskytnutí recenzního výtisku a vy, kteří vám ještě tato kniha chybí v poličce v knihovně, tak si ji můžete koupit přímo tady!

Daramegan

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *