Autor: Zuzana Pospíšilová
Ilustrace: Zdeňka Študlarová
Nakladatelství: Bambook
Rok vydání: 2016
Počet stran: 112
„Nová sanitka byla zpočátku pyšná na to, že je o ni tak velký zájem, ale po pár týdnech už se cítila unavená. Převážela tolik nemocných lidí, až z toho sama onemocněla.
Na služebně se rozezněl telefon s naléhavou žádostí o pomoc. Lékař s řidičem naskočili do nové sanitky a jako obvykle chtěli se zapnutou houkačkou plnou rychlostí vyrazit k pacientovi. Sanitka ale vyrazila pomaleji než obvykle.“
Dvacet vtipných pohádkových příběhů má jednoznačné hrdiny – hasiče, lékaře a policisty. Kromě nich se ale můžete těšit také na víly, vodníky, skřítky, princezny a další obvyklé pohádkové postavy. Všichni dohromady se postarají o to, aby při všemožných nehodách, lumpárnách a vylomeninách vždy všechno dobře dopadlo.
Až si Záchranářské pohádky přečtete, jistě si už jednou provždy budete pamatovat telefonní čísla 150, 155, 158 a 112. Víte, komu patří? Jestli ne, tak se rychle pusťte do čtení…
Je krásné pozorovat, jak se autorka Zuzana Pospíšilová, pomalu propracovávala do srdcí dětských čtenářů. Měla jsem tu čest s jejími staršími i novějšími knihami, a musím říct, že ty nejnovější jsou opravdu už vymakané a tím pádem mnohem lepší. Záchranářské pohádky patří mezi ty starší, a ač nápad je úžasný, je vidět, že zpracování nedosahuje kvalit nových knih. Ale Jiříkovi to nevadilo, ten si čtení před spaním užíval a myslím, že čísla na záchranné služby odříká i o půlnoci, když ho vzbudím. 🙂
Knížka Záchranářské pohádky obsahuje několik příběhů, ve kterých hrají důležité role právě záchranářské služby – ať už to jsou hasiči, policisté nebo záchranáři. Některé na mne působily zvláštně, třeba hned první vyprávění s královstvím, které kvůli své princezny zavedly výše zmíněné záchranné složky, a jiné se mi líbily, jako například ta, kdy museli hasiči schladit obra s vysokou teplotou.
Jenže víte jak to je, i v dospělých povídkových knihách se objeví jedna povídka, která není tak dobrá, jako jiná v té stejné knize, a tady to platí také tak.
„Chceme vědět, co se u vás dělá s darebáky,“ prozradil bez okolků jeden ze skřítků.
Číšník byl malinko zaskočený. Čekal, že si ti malí pánové budou přát třeba pivo nebo limonádu. „No,“ začal pomalu, ale hosté okolo stolu se hned vmísili do debaty. „To je tak. Když někdo překročí hranici zákona, chytí ho policie.“
„A pak musí bručet,“ přidal se druhý spolusedící.
„Policajti ho zašijou,“ dodal další pán a na jeden hlt do sebe obrátil celý obsah sklenice.“
Ale to, co mne trochu mrzelo, tak je počet ilustrací. Obrázky od Zdeňky Študlarové máme se synem opravdu rádi, a tady jich tolik není. Čekala bych jich více. Když jsem se dostala na stránky, kde nebyla žádná, syn začínal ztrácet koncentraci nebo mi dokonce chtěl otáčet stránky. V jeho letech má rád sanitky, policejní auta, hasiče a proto se těšil, a musím říct, že já to předpokládala, že tam obrázků na toto téma bude více. Ono se to totiž samo nabízí, když jsou to Záchranářské pohádky…
Když bych hodnotila knihu Záchranářské pohádky za svého syna, tak za pohádky plný počet bodů, za obrázky 4, když se na to podívám já jako dospělák, tak příběh i málo ilustrací je za 4 body, proto hodnocení takové, jaké jsem dala.
Rozhodně jsem ráda, že tuto knihu máme v naší dětské knihovničce, a také si jsem jistá, že se těším na další autorčiny knihy – ty novější, protože ty opravdu nemají chybu! 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Záchranářské pohádky můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara