Zapomenutý klíč ke štěstí – Sophie Jenkins

Autor: Sophie Jenkins
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2019
Počet stran: 328

„Spisovatel musí být poměrně citlivá bytost, protože by měl rozumět emocím druhých, ale na druhou stranu je potřeba i hroší kůže, protože už od doby, kdy člověk poprvé vyškrábal pár znaků do hliněné tabulky, platí, že nikdy se vaše dílo nebude líbit úplně všem.“

Štěstí si vás občas najde tam, kde byste ho čekali nejméně…
Lana Greenová je osmadvacetiletá spisovatelka, která je tak trochu samotářka a zakládá si na své nezávislosti. Nepotřebuje přátele, ke štěstí jí úplně stačí knihy. To si alespoň myslí.
Nancy Ellis Hallová bývala kdysi uznávanou autorkou knih. Dnes je jí osmdesát, žije sama ve svém domě v severním Londýně a má pocit, že se o sebe dokáže bez problémů postarat. Ve skutečnosti však trpí Alzheimerovou chorobou a moc nad vlastním jednáním jí pomalu protéká mezi prsty.
Když se z dvou na první pohled nesourodých žen stanou jednoho dne spolubydlící, jejich životy se zcela nečekaným způsobem změní. Dokážou jedna druhé pomoci, ačkoliv ani jedna z nich netuší, že pomoc nutně potřebuje?

Sophie Jenkinsová vystudovala tvůrčí psaní na City University v Londýně a prozaickou literaturu Middlesex University. Je členkou společností Society of Authors (Sdružení autorů) a Romantic Novelists´ Association (Asociace autorů milostných příběhů).
Žije na severu Londýna a věnuje se psaní, především povídek. Při psaní našeho příběhu vycházela z vlastní zkušenosti se svou matkou, které diagnostikovali stařeckou demenci. Tato zkušenost jí pomohla pochopit to, že štěstí trvá, i když vzpomínky vyblednou.

Zapomenutý klíč ke štěstí je přesně ta kniha, kterou si zamilují všechny romanticky laděné čtenářky. Možná některým ukápne slza, některé se budou potutelně usmívat, jiné se pořádně rozohní, ale všechny si užijí milý, laskavý příběh, který autorka vymyslela.

Lana je autorkou velmi úspěšného, milostného románu. Její nakladatelka chce po ní další díl. Lana byla v minulosti redaktorkou v novinách, proto je zvyklá psát o opravdových věcech. V prvním díle psala o sobě a své velké lásce Marcovi. Jenže jejich vztah se rozpadl a proto do druhého dílu zapsala i tohle. Její nakladatelka ji ovšem rukopis odmítla. Příliš ponuré, příliš smutné, depresivní. Tohle ne! Lana musí napsat něco, co bude odpovídat náladě prvního dílu. Ale kde vzít inspiraci, když sama Lana se cítí v depresích a na dně?
V tu chvíli, kdy přemýšlí nad svým životem, co bude dělat dál, se seznámí s Nancy, která její život postrčí správným směrem. I když žít s touto ženou není vůbec lehké, Lana si k ní najde cestu a společně si vyprávějí různé okamžiky svých životů, které právě ten jejich formovaly. A Lana najde nejen inspiraci pro román… Kdo ví, třeba se dostane ze samého dna a najde i novou lásku?! 🙂

Autorka do tohoto románu zasadila ty správné charaktery hlavních postav. Hlavně tedy vystihla Lanu. Téměř v každém zamilovaném, romantickém příběhu je hrdinka, která se bláznivě zamiluje, potom se trápí, a když má možnost se ke své bývalé lásce jakkoliv upínat, dělá to. Pořád se dívá do minulosti. Lana sice nekoukala stále a pořád do toho, co bylo, snažila se žít tím, co ji čekalo v přítomnosti, ale pak stačil jeden okamžik, jedno poznání a opět byla tam, kde na začátku. Nemůžu říct, že bych nikdy nezažila rozchod, takže trochu chápu, ale na druhou stranu, čím je člověk starší, dívá se na určité s odstupem a Lana mě v jednu chvíli neskutečně naštvala! Zahodila vše, co se jí nabízelo a proč? Pfff 🙂 Ale patřilo to k příběhu.

„Co když mi s ním bylo dobře jen proto, že mi vyhovovala jeho odtažitost? Co když někde hluboko uvnitř chci vlastně být sama?
Napadaly mě čím dál chmurnější myšlenky.
Co když je láska vážně jen řadou chemických reakcí a hormonálních potřeb v těle? Co když láska mizí zkrátka jen proto, že naše těla nevydrží takové vychýlení z rovnováhy moc dlouho a úporně se snaží vrátit zpátky do normálu?“

Zapomenutý klíč ke štěstí je romanťárnou, která je navíc velmi příjemně napsaná. Hlavní hrdinka miluje knihy a příběhy, takže se v ději sem tam objeví hrdina z jiné knihy. Dalším plusem jsou i příjemně krátké (dlouhé) kapitoly, písmo větší (žádné blechy), tudíž se každá stránka dobře čte. O hrdinech a jejich sympatičnosti jsem už psala, ale musím taky zmínit fakt, že se mi líbilo, jak autorka psala o „práci spisovatele“. Do textu dokázala zapojit různé informace, které věřím, že má ze své hlavy, ze své práce odzkoušené.

S touto knihou, jejím přečtením, se ve mě otevřela neskutečná touha napsat knihu. Ale když jsem četla Lanin příběh, tak mě ta touha zase začala opouštět. Zůstanu u toho, co mi jde nejlíp (aspoň tedy myslím) a budu si číst takto příjemné knihy, jako byl Zapomenutý klíč ke štěstí, a psát budu maximálně své názory na ně.

Pokud máte rádi romantické příběhy, tak rozhodně vzhůru do tohoto! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, kde si knihu Zapomenutý klíč ke štěstí můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *