Žena v temnotě – Vanessa Savage

Autor: Vanessa Savage
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2019
Počet stran: 416

„Jediná cesta, jak z toho ven, spočívá v tom, že jeden z vás zemře.“

Život rodiny Sarah a Patricka se vždy odvíjel v poklidu. Po smrti matky se ale pro Sarah začne všechno měnit stále víc k horšímu. Patrick cítí, že rodina potřebuje začít někde jinde a úplně znovu. Rozhoduje se proto, že se všichni odstěhují do domu, kde on sám kdysi dávno vyrůstal.
Má to ale háček. Zatímco pro Patricka je ono místo spojené se šťastnými vzpomínkami, pro všechny ostatní je to především dům, kde kdysi došlo k brutálnímu vyvraždění rodiny, jež zde žila.
A zatímco Patrick je přesvědčený, že se pro ně dům navzdory tomu stane ideálním místem k novému životu, jejich děti zde trpí nočními můrami a pocitem, že je kdosi sleduje. Ani Sarah si není jistá, zda se ocitli na správném místě, protože čím déle v domě bydlí, tím víc se její manžel mění v někoho úplně jiného…

Vanessa Savage je grafická designérka a ilustrátorka. Dvakrát obdržela Literature Wales Writer´s Bursary, naposledy za román Žena v temnotě. V roce 2016 zvítězila v soutěži Myriad Editions First Crimes. Její dílo se dočkalo vysokého hodnocení v Yeovil International Fiction Prize, dostala se do užšího výběru kandidátů na Harry Bowling Prize a Caledonie Fiction Prize a mezi kandidáty na cenu Bath Novel Award.

Žena v temnotě je skvěle napsaný psychothriller, který vám doslova nedá spát. Autorka se snažila nejen zaútočit na vaše smysly pomocí psychického teroru a nátlaku, ale také různými, nenápadnými akcemi, které se můžou zdát až „strašidelné“.

Hlavní hrdiny tohoto thrilleru jsou Sarah a Patrick. Společně se svými dvěma dětmi se přestěhují do nového domu, který je Patrickův sen. Strávil tam své dětství, takže se nemohl dočkat, až bude mít na to, aby se tam s celou svou rodinou vrátil.
Jenže to není ledajaký dům, ale přezdívaný Dům smrti. V minulosti v něm byla vyvražděna celá rodina. A tato událost se s domem táhne i do přítomnosti, do chvíle, kdy tam vstoupí Sarah, Mia, Joe a Patrick.
Na všechny působí jejich nový dům divně, strašidelně, cítí se svázaní a nešťastní. Největší změnou ovšem prochází Patrick, který se stává tím, kdo doopravdy je a Sarah zjišťuje, že sedmnáct let je málo na to, aby někoho poznala dokonale.

Musím napsat, že žádná postava, která se v příběhu objevila, se mi nezamlouvala. Každá měla své mouchy, a já si k žádné nenašla cestu.
Sarah mi přišla málo průbojná a víc než křehká, taková s prominutím blbka, která se jakoby neuměla sama rozhodnout. Patrick byl zase pro mne úlisný a neupřímný. Joe byl zvláštní, i když něco chtěl, pořád čekal, že jej někdo nakopne a Mia, to byla ještě puberťačka, která se dokázala vytočit kvůli ničemu a hlavně používala argumenty, které u mne tedy neobstály.
A z vedlejších postav, jako třeba Ben, Anna, Tom… U nich nedokážu říct, protože zase nedostali tolik prostoru jako ti čtyři výše vyjmenovaní.
Zatím jsem si v každé knize našla někoho oblíbeného, ať už záporáka nebo kladného, kterému jsem fandila a chápala jej. A myslela jsem si, že díky tomu si čtení užívám. Ale nebylo to tak. Protože teď se mi potvrdilo, že si nemusím nikoho oblíbit a stejně si čtení užiju úplně stejně.

„Nechával jsem si to tady pro případ, že…“ začal jsi.
„Pro jaký případ?“
„Když jsem býval tady dole. Když jsem zlobil.“

Jediné, proč knize nedávám plný počet hvězd je fakt, že autorka se sice snažila mezi kapitoly vložit krátké odstavce, které měly čtenáře šokovat, ale díky nim jsem velmi brzy poznala, kdo stojí za tím vším, co se kolem Domu smrti děje.
A je to škoda. Věřím, že kdyby to tak nebylo, lámala bych si hlavu snad až do konce příběhu, jak to bylo dobře napsané.
A ještě jedna věc, která srazila hodnocení, tak je konec, který vyústil do šíleného, dramatického zvratu, ale byl příliš rychlý. Nemůžu říct, že odbytý, ale když jsem to četla, měla jsem pocit, že je neúplný. Stačila by ještě nějaká drobnost, která by hlavním hrdinům napomohla ještě trochu víc, aby všechno pochopili. Tak, jak je to teď, to na mne působí trochu obyčejně a divně, což je škoda, protože Žena v temnotě si pozornost milovníků thrillerů rozhodně zaslouží!

Abych vám to nějak sesumírovala. 🙂 Tento psychotriller má určitě nějaký potenciál a své čtenáře si najde. Možná v něm uvidíte i prvky hororu, ale ty nejsou plně využity, takže nečekejte žádné zázraky.
Postavy jsou na facku (s prominutím), ale to nic nemění na tom, že všechno do sebe zapadá jako dílky skládačky a čtení vás bude bavit.
Konec je trochu divný, spousta z vás, co to bude číst, jej bude takový očekávat, ale co k němu povede, to už bude trochu drhnout.
Ovšem i přes všechno to negativní, co jsem zde napsala, se autorce povedlo napsat skvělý a čtivý thriller, který náročnější čtenáře asi neosloví, ale nás, „normální“ knihomoly potěší. Za mne tedy velké doporučení, pokud patříte mezi fanoušky tohoto žánru.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Žena v temnotě můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Jedna odpověď na “Žena v temnotě – Vanessa Savage”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *